Nadtřída: Čelistnatci

  • vývojově pokročilejší obratlovci
  • dobré pohybové schopnosti
  • potravu uchopují čelistmi
  • projevuje se tendence ke zvětšování těla – největší plejtvák obrovský (30m) – největší suchozemský ???
  • sklon k domimanci mezi ostatními živočichy
  • mají vytvořené čelisti – vznikají přeměnou párového čelistního žaberního oblouku, zpravidla mají přeměněný jazykový oblouk – prodělává další morfologické i funkční změny
  • párové končetiny – pár předních + pár zadních → končetiny mají vnitřní kostru/ zakrnělé/ zaniklé
  • v labirintu vnitřního ucha mají tři polokruhové chodby
  • pohlavní orgány mají vývody, které zpravidla vznikají z vývodů vylučovacích orgánů ⇒ urogenitální soustava

Třída: Obojživelníci (Amphibia)

  • přechodná skupina mezi vodními a suchozemskými obratlovci
  • schopny dýchat vzdušný kyslík
  • rozmnožování vždy vázáno na vodu
  • pouze sladkovodní
  • kolem 3000 druhů
  • obecné znaky společné s rybami:
    1. vejce kladou do vody - žádné zárodečné obaly ani žádní skořápky
    2. většinou vnější oplození
    3. během larvárního vývoje jsou přítomny žábry
    4. během larvárního vývoje plně vyvinut proudový orgán
  • obecné znaky společné s vyššími obratlovci:
    1. končetiny tvaru nohy:
      • přední: 4 prsty
      • zadní: 5 prstů
    2. v dospělosti většinou dýchají plícemi
  • zvláštní znaky:
    1. kůže holá, pokožka slabě rohovatí, silně vyvinuté kožní žlázy
    2. několik systémů dýchání a téměř vždy se podílí kožní dýchání
    3. srdce v dospělosti 2 síně a jednu komoru, plicní a tělní oběh
    4. silně rozvinut lymfatický (=mízní) systém
    5. ontogeneze zahrnuje larvární stádium a larvy se metamorfózou mění v dospělce
    6. larvy žijí ve vodě a dospělci jsou závislé na vodě pouze částečně (nutné pro oplozování)
  • morfologie:
    • vesměs malý obratlovci
    • vymeřelé formy měřily až 4m (dnes mloci max. 1.5m, žába: Rana goliath - 25cm)
    • tvar těla
      1. mlok, protáhlý, bočně sploštělý, 4 stejně dlouhé nevelké končetiny
      2. žába, zkrácené široké tělo bez ocasu a dlouhé zadní končetiny
      3. červorů, přerostlá žížala
    • tělo kryto nahou kůží s mnohými žlázami, které jsou někdy přeměněny v jedové → pasivně jedový živočichové
    • škára bohatě prokrvena
    • chromatofory působí barevnost (mohou se barevně měnit)
    • kosti převažují nad chrupavkami, obratle silně zaškrcují chordu
    • pouze 1 krční obratel, ostatní mezi 8 a 63
    • žáby poprvé kost hrudní
    • lebka je plochá a široká
    • schází tvrdé patro
    • končetiny připojeny pásmem lopatkovým, které je na pojeno na hrudní kost
    • pánevní pásmo tvořeno tenkými elementy
    • v oblasti trupu je svalovina členěna na myomery
    • u žab výrazné svaly zadních končetiny
  • NS:
    • rozvoj hemisfér koncového mozku
    • z mozku odstupuje 10 párů mozkových nervů
    • chuťové receptory v ústech a v hltanu
    • čichové receptory v nostních dutinách nebo v nostních chodbách
    • Jacobsonův orgán - chemoreceptor
    • v uchu 2 sluchové kůstky
    • oči komorové - tyčiny i čípky, zaostřují posuvem čočky
    • oko kryto 3 víčky, 3. se říká mžurka
  • endokryjní žlázy:
    • hypofýza, štítná žláza, nadledviny, Langerhanzovy ostrůvky, příštítná tělíska, gonády - pohl. žlázy
  • TS:
    • ústní dutina - svalnatý jazyk - zuby (larvy z rohoviny a dospělci zuby pravé); při polykání pomáhá pohyb očních bulev - hltan jícen - konečních - střevo - konečník - kloaka
    • játra, žlučník, slinivka břišní
  • DS:
    • larvy: 3 páry vnějších žaber - během metamorfózy mizí
    • plíce jsou tenkostěnné, v hrtanu hlasové orgány
    • kožní dýchání
  • CS:
    • srdce jednu komoru a dvě síně, mísí se zde krev
  • močo-pohlavní soustava: (urogenitální soustava)
    •  ledvina typu opistonefros
    • vedle ledvin jsou pohl. žlázy - společný vývod
    • mezolecitální vajíčka - nemají amnion (vaječný obal), larvy zprvu beznohé
    • neotenie = zachování larvárních znaků do dospělosti (nejčastěji žábry)
  • žijí nejvýše ve vlhkých tropech, nežijí v suchých prostředích ani v slaném prostředí
  • bioindikátory stavu ŽP, protože jejich kůže propustí téměř vše
  • loví hmyz nebo jiné bezobratlé (měkkýše)
  • ochranné zbarvení, výstražné zbarvení
  • rozmnožují se jednou za rok
  • na zimu upadají do stavu strnulosti

Podtřída: Ocasatí (Caudata)

  • protáhlé tělo s dlouhým ocasem, 4 končetiny
    1. přední 4 prsty
    2. zadní 5 prstů
  • vnitřní oplození
  • samice bývají oviparní(vejcorodé), ovoviviparní (vejcoživorodé), viviparní(živorodé)
  • častá neotenie
  •  velemlok obrovský - v horských potocích v japonsku
  • Axolotli - tlustí, zavalití
  • mlok skvrnitý - ve vlhkých světlých listnatých lesích, ovoviviparní
  • čolek velký - ve vodě i v dospělosti, na konci léta suchozemský život
  • čolek obecný
  • čolek horský
  • macarát jeskynní - v podzemních vodách krasů

Podtřída: Beznozí (Apoda)

  • zevně se podobají velkým kroužkovcům
  • tropičtí obojživelníci: Amerika, Afrika, Asie
  • červor kroužkovaný - J Amerika

Podtřída: Bezocasí (Salientia)

  • evolučně nejvyspělejší obojživelníci
  • zkrácené a sploštělé tělo bez krku a bez ocasu
  • páteř složena z 9 obratlů
  • v pánevní krajině je řemínkovitý urostyl
  • velké vystouplé oči, za očima mají ušní bubínky (žádné boltce)
  • samice kladou vejce → pulci(larvy) → metamorfóza v dospělce
  • pulci silně vázány na vodu
  • pipa ameriscká - na hřbetě v dolících přechovává potomky, v J Americe
  • drápatka vodní - původem z Afriky, dříve jako laboratorní zvíře
  • kuňka obecná - malá žabička, v Čechách
  • kuňka žlutobřichá - kuňčí reflex - při ohrožení se převrátí na hřbet
  • kuňka ohnivá - břicho s červeno-oranžovými skvrnami
  • blatnice skvrnitá - noční žabička, pulci jsou větší než dospělci
  • ropucha obecná - velká žába
  • ropucha zelená
  • rosnička zelená - schopna částečné barvoměny
  • skupina hnědých skokanů: skokan hnědý, skokan ostronosý - spíše v rašeliništích, skokan štíhlý
  • skupina zelených skokanů:
    • skokan krátkonohý - malá žabička
    • skokan skřehotavý
    • skokan zelený - kříženec skokana krátkonohého a skokana skřehotavého
    • skokan volský - JV USA, Kuba

Třída: Paryby (Chondrichthyes)

  • mořští čelistnatci
  • střední až velké rozměry
  • nejjednodušší stavba těla z žijících čelistnatců
  • 600 druhů

Obecné znaky

  • tělo torpédovitého tvaru/ shora zploštělé tělo – plavný elegantní pohyb – téměř laminární obtékání vody kolem těla
  • párové prsní a břišní ploutve; nepárová ploutev ocasní, řitní, 1-2 ploutve hřbetní
  • chorda zachována – prostoupena neuplnými těly obratlů
  • mozek má nejvíc vyvynutou čichovou část ← proudový orgán v oblasti halvy (postranní čára u ryb), také dobře chemoreceptory
  • srdce má vytvořený tepenný násadec – typhlosolis – [???] spirální řas, primitivní znak, vývody pohlavních buděk

Zvláštní znaky

  • vnitřní kostra – výlučně chrupavčité chrupavky místy zvápenatělé, pravé kosti chybějí
  • lebka je beze švů – dolní čelist tvořena 1 párovitým segmentem
  • 1.mozkovna (oblast čichová, oblast zraková, cluchová)
  • 2.kostra útrobní — původně ze 7 párových žaberních oblouků
  • 1.oblouk – horní čelist, dolní čelistnatci
  • 2.oblouk → jazylka – závěsný aparát hltanu, kost
  • 3.-7.oblouk → žábry
  • vnější kostra – složena z tzv. Plakoidních šupin + pokryta sklovinou,
  • na čelistech přeměněné zuby, ústa ve tvaru příčné štěrbiny → hltan → jícen → žaludek → spinální řasa (zvětšuje absorbční schopnost žaludku) → kloaka = společný vývod TS + VS + RS – + játra
  • lovci ryb, hlavonožců, želv, větších savců/ mlži, plži, korýši / loví plankton [???]

Řád: Rejnoci

  • dorzoventrálně zploštělé tělo
  • břišní a prsní ploutve srostlé v lem kolem těla?
  • žijí u dna → světlejší spodek těla
  • piloun obecný — protáhlý rypec = rostrum
  • parejnok elektrický — na bocích těla elektrplaxy → výboje o napětí 300V
  • rejnok ostnatý
  • manta
  • trnucha obecná — trn s jedovou žlázou

Řád: Žraloci

  • torpédovitý tvar těla
  • žralok šedý — Atlantský,Indický o., rybožravý, 4m,
  • žralok lidožravý — 13m, pobřeží Austrálie, USA, jí i ploutvonožce (tuleni..)
  • žralok obrovský — největší žijící paryba, plankton jí
  • žralok velrybí — živí se planktonem
  • mička skvrnitá — do 1m, EV břehy
  • kladivouni – draví
  • ostroun obecný na širém moři

Třída: Plazi (Reptilia)

  • původem plně suchozemské obratlovci
  • blanatí (Amniota)
  • vejce kladou vždy na souši
  • pohyblivější než obojživelníci
  • během evoluce se mnohé plazy vrátily do vody
  • jako první obratlovci aktivně létali
  • asi 6000 druhů
  • vědní obor: herpetologie
  • obecné znaky s nižšími obratlovci:
    1. tělensá teplota není regulována → studenokrevní = poikilotermní
    2. kostra je podobná kostře obojživelníků
  • obecné znaky s vyššími obratlovci:
    1. během embryonálního vývoje vznikají zárodečné obaly: amnion, allantois, chorion (cerosa)
    2. vejce opatřeno vaječnými obaly - bílek, papírovitá blána, skořápka (většinou kožovitá)
    3. vylučovacím orgánem je pravá ledvina = metanefros
  • zvláštní znaky:
    1. rohovatění kůže, kůže kryta šupinami nebo krunýři epidermálního původu, žádné kožní žlázy
    2. krční oddíl nejméně ze dvou obratlů (atlas=nosič a čepovec)
    3. plíce výkonnější než plíce obojživelníků
    4. srdce je čtyřdílné
    5. vejcorodost - vejce kladena na souši
    6. neprojevují se hlasově
  • morfologie:
    • 3cm-9m
    • pokryv těla: chání před vysycháním a mechanickým poškozením, kůže opatřena šupinami, krunýři nebo pancíři
    • kostra: lebka široká, spánkové jámy, volné končeniny vždy pětiprsté, redukce metamerně členěné svaloviny, rozvoj mezižeberních svalů
    • NS: koncový mozek, 12 párů kmozkových nervů
    • smyslové orgány:
      • dominantní čich a zrak
      • Jacobsonův orgán - dutina izolována od nosní dutiny, párový vývod (dvě špičky jazyka se do něj zasunují), chemoreceptor
      • termoreceptory
      • komorové oko, 3 víčka - horní, dolní, mžurka; (haterie mají nepárové temení oko)
    • endokryjní žlázy: hypofýza, štítná žláza, příštíná tělíska, nadledviny
    • TS: ústní dutina, jazyk, slinné žlázy (mohou být modifikovány v jedové)
    • DS: hrtan, průdušnice, průdušky, plíce
    • CS: čtyřdílé srdce
    • močo-pohlavní soustava: ledviny mají protáhlý tvar, gonády párové
  • ontogeneze:
    • plazi kladou poměrně velká vejce s vysokým obsahem žloutku
    • ektoblast a mezoblast utvoří kruhovou řasu, která uzavře embryo → obal amnion → dutina vyplňená plodovou vodou
    • další řasa přesoste embryo i s amniovou dutinou → serosa (chorion) - později vychlípení zadní části střeva ⇒ allantois
  • ekologie:
    • teplota je hlavním faktorem → nežijí v polárních oblastech

Podtřída: Chelonia

  • vymřelé a recentní želvy
  • hřbetní kruníř karapax, přišní krunýř plastron

Řád: Želvy (Testudines)

  • starobylý plazi
  • matamata třásnitá
  • kajmanky
  • želva bahenní
  •  želva obrovská
  •  želva sloní
  • kareta pravá
  • kožatka velká

Podtřída: Archosauria

Řád: Krokodýlové (Crocodylia)

  • velcí plazi s protáhlým tělem a dlouhým ocasem
  • v lebce mají tvrdé patro
  • obojživelní plazi (uzaviratelné vnější nozdry)
  • na kůži jsou masivní rohovité štíty
  • progresivní znaky:
    • vyspělý mozek
    • 4 dílné srdce - zcela oddělené komory
    • diferenciace svalstva
    • mají bránici
  • v tropech a subtropech
  • v řekách a jezerech
  • aligátor severoamerický - JV USA
  • kajmani - J a Stř Amerika, nemají kostěnou přepážku mezi nosními otvory
  • krokodýl nilský
  • gaviál indický

Řád: Ptakoještěři (Pterosauria)

  • vymřelí okřídlení plazy
  • v juře a křídě
  • první obratlovci, kteří uměli aktivně létat
  • Pterodactylus

Řád: Plazopánví (Saurischia)

  • dinasauři velkých rozměrů
  • dvounohý: Tyranosaurus Rex
  • čtyřnozí: Apatosaurus (dř. Brontosaurus), Diplodocus

Řád: Ptakopánví (Ormithischia)

  • dinasauři menších rozměr
  • většinou bíložravci
  • Stegosaurus, Triceratops

Podtřída: Lepidosauria

  • dnes největší skupina plazů

Řád: Haterie (Rhynchocephalia)

  • starobylá skupina primitivních plazů
  • krční a břišní žebra
  • haterie novozélandská - noční

Řád: šupinatí (Squamata)

  • pozemní, stromové i vodní plazi
  • tělo kryto plochými šupinami
  • svlékání svrchní vrstvy kůže
  • pohyblivé spojení obličejové spojení obličejové části lebky se zadním oddílem lebkovny
  • chybí tvrdé patro
Podřád: Ještěři (Sauria)
  • končetiny plně vyvinuty
  • na hlavě žlutý pupínek - slyší
  • pohyblivá oční víčka
  • autotomie ocasu - mohou odlomit špičku ocasu
  • gekon obrovský - stomový, JV Asie
  • agama límcová = agama stepní
  • leguán zelený - Amerika
  • chameleon obecný - ovíjivý ocas, barvoměna

Třída: Ryby

Obecné znaky

  • hydrodinamický tvar těla
  • končetiny tvaru ploutví
  • párové: prsní, břišní
  • nepárové: hřbetní, ocasní, řitní
  • chorda silně zaškrcována obratly a v páteři je výrazné uplatnění kostní tkáně
  • vylučovací orgán - ledviny typu opistonefros

Zvláštní znaky

  • kostra částečně zkostnatělá, kosti převažují nad chrupavkami
  • kožní kostra - kostěné šupiny (mohou druhově chybět), na lebce dermální kosti - kožního původu
  • skřele - tvořeny krycími skřelovými kostmi - napojené na jazylkové oblouky
  • slabý vývin čichových laloků mozku
  • ve vnitřním uchu jsou 3 otolity - minerální tělíska
  • proudový orgán vytváří postranní čáru
  • žaberní lupínky jsou připojeny k žaberním obloukům a leží ve společné žaberní dutině
  • vychlípením přední části dýchací trubice vzniká přídavný dýchací orgán - plynový měchýř - nyní funguje jako hydrostatický orgán
    1. dělený plynový měchř (kapr) - kanálek do trávicí trubice - může regulovat tlak
    2. ostnoploutvím rybám dělený kanálek chybí
  • oplození vnější
  • rybí vejce jsou malá - jikry, živorodost vzácná, raná vývojová stádia mají žloutkový váček
  • tělní pokryv - vícevrstevná kůže
    • pokožka - nerohovatí, slizové žlázy
    • škára - vyrůstají kostěné šupiny, chormatofory - barviva
  • kosterní svalovina - sval boční dominuje po obou stranách těla, kresby tvaru W či M - specifická kresba se nazývá myospeta a odděleno momerery
  • nervová soustava - hřbetní mýcha, hlavová strana - mozek - hlavně střední mozek a mozeček
  • smyslové orgány
  • „vousky“ - chuťové receptory
  • párové nozdry - čichový aparát
  • postranní čára - citlivá nervová tělíska
  • stato-akustický orgán - snímají polohu svého těla
  • komorové oko - rohovka, čočka, sklivec, sítnice, chybí víčka
  • žlázy s vnitřní sekrecí
  • trávicí soustava - ústa - nepohyblivý jazyk - zuby na kostech čelistí - hltan - jícen - žaludek - střevo, přídavná žláza - játra
  • dýchací soustava - žábry, 5 vnitřních žaberbních štěrbin po každé straně těla, mezi nimi 4 dvojice řad žaberních lupínků (typicky červené)
  • cévní soustava - venózní srdce - pouze okysličená krev, 1 komora a 1 síň

ryby_-_poznavacka.pdf

Podtřída: Dvojdyšní (Dipnoi)

  • o něco více než 1 metr
  • tělo kryto šupinami
  • chorda plně zachována
  •  zuby nemají na čelistech, ale v oblasti patra
  • párové ploutve archipterygia - ploutve mají svojí kostru
  • redukovaný počet žaber - 2 páry
  • ještě plicní vaky - vznikají jako vychlípeniny trávicí trubice - mohou přijímat vzdušný kyslík
  • krev je přiváděna plicní žilou do srdce
  • okyslyčná krev je částečně oddělena od neokysličené
  • ve střevě spirální řasu
  • vývin přes larvu
  • bahník australský - 1.5m, letní spánek - pokud neni voda, tak používá plicní vaky k dýchání
  • bahník americký - menší, kolem metru, v jižní Americe ve stojatých vodách

Podtřída: Lalokoploutví (Crossopterygii)

  • určitě zahrnují všech suchozemských obratlovců a možná i předky všech ryb
  • do 1938 považovány za vyhynulé - nalezeny v bízkosti Madagaskaru (Indický oceán)
  •  latimerie podivná

Podtřída: Paprskoploutví (Actinopterygii)

  •  odlehčení kožní kostry
  • nemají vnitřní nozdry
  • tělo odlehčeno plynovým měchýřem
  • redukce svaloviny volných ploutví
  • známé od devonu

Nadřád: Chrupavčití (Chondrostei)

  • nejstatší známé Paprskoploutvé ryby
  • tělo pokryto velkými šupinami - ganoidní š.
  • heterocerkní ocasní ploutev
Řád: Jeseteři
  • chrupavčitoá vnitřní kostra
  • chorda zachována
  • spodní bezzubá ústa
  • sladké a slané vody severní polokoule
  • dospělé v sladké vodě a třou se v moři
  • loví se pro maso
  • jikry se zpracovávají na kaviár
  •  jeseter velký - až 2 metry, podél evropských břehů
  •  jeseter malý - povodí Černého a Kaspického moře
  •  vyza velká - v Černém a Kaspickém moři

Nadřád: Kostnatí (Teleostei)

  •  dobře zkostnatělá kostra (=dobře osifikovaná)
  • chorda silně zaškrcena těly obratlů
  •  tělo kryto dvěma druhy šupin
    1. cykloidní (kapr)
    2. ktenoidní (okoun, candát)
Řád: Bezostní (Clupeiformes)
  • tělo kryto cykloidními šupinami
  • v ploutvích mají měkké ploutevní paprsky
  • plynový měchýř spojený s jícnem
  • sleď obecný - mořská ryba, S polokoule
  • sardinka - drobné ryby žijící v Atlantském oceánu
  • šprot - drobné ryby, podobné zpracování jako sardinky
  • losos obecný - anadromní mořská ryba, šedé až stříbřité tělo, široká rozeklaná tlama
  • pstruh obecný - potoční, tělo zbarveno olivově zeleně, dravé ryby (existuje i mořská forma)
  • pstruh americký duhový - v oblasti postranní čáry má sytě růžovou barvu
  • siven alpský - olivově tmavozelený
  • siven americký
  • hlavatka podunajská
  • lipan podhorní - loví se na mušku
  • štika obecná - hřbetní ploutev posunuta zřetelně dozadu, široká tlama, ostré zuby, loví menší ryby
Řád: Máloostní (Cyprimiformes)
  •  sladkovodní ryby
  • malý počet tvrdých paprsků v ploutvích (např. kapr má jen jeden)
  • redukované zuby
  • na posledním žaberním oblouku nemají žaberní výrůstky → požerákové zuby
  • tetry - akvarijní rybky
  • piraňa dravá - z povodí Amazonky
  • paúhoř elektrický - až 2m, na bocích těla elektrické orgány, Stř a J Amerika
  • plotice obecná - červená oční duhovka
  • jelec tloušť - červené břišní ploutve
  • střevle potoční - shora olivově zelená s tmavým příčným žíháním
  • amur bílý - kvalitní maso
  • bolen dravý
  • lín obecný - snášení nízkou koncentraci O2 ve vodě → stojaté vody
  • hrouzek obecný
  • parma říční
  • cejn velký
  • karas obecný
  • kapr obecný, kapr lysec - na pátém žaberním oblouku mají žaberákové zuby
  • piskoř páskovaný
  • mřenka mramorovaná
  • sekavec písečný
  • sumec velký - veliká široká hlava a tlama, dravé
Řád: Hrdloploutví (Gadiformes)
  • břišní ploutve před prsními, nemají tvrdé paprsky
  • tresky - velké mořské ryby, skvrnitě hnědé, bělavé maso bez kostí
  • mník jednovousý - strakatá sladkovodní ryba, zástupce tresek
Řád: Holobřiší (Anguilliformes)
  •  nemají břišní ploutve
  • ocasní a řitní vytváří ploutevní lem
  • úhoř říční - hadovitý tvar těla, larva = monté (dříve považováno za živočišný druh)
Řád: Ostnoploutví (Perciformes)
  •  velký počet tvrdých paprsků
  • plynový měchýř není spojený s jícnem
  • okoun říční
  • candát obecný
  • skalárka
  • vranka obecná
  • makrela obecná
  • tuňák obecný - velká mořská ryba
 
bi/sexta/zivocichove/trojlisti/druhousti/strunatci/obratlovci/celistnatci.txt · Poslední úprava: 2009-04-18 11:55:32 (upraveno mimo DokuWiki)
 
Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí:GNU Free Documentation License 1.3
Recent changes RSS feed Donate Powered by PHP Valid XHTML 1.0 Valid CSS Driven by DokuWiki