Sociologie

Sociologie je věda o společnosti (societas=společnost)

• věda relativně nová, ale počátky již v antické filozofii a osvícenství
• období do vzniku sociologie jako moderní samostatné vědy nazýváme protosociologickým
• za hlavní příčinu vzniku považujeme rozpad tzv. tradiční (stavovské) společnosti, kterou v důsledku průmyslové revoluce střídá společnost moderní
• společnost ztrácí možnost kontrolovat jednání svých jednotlivých členů a přestává platit způsob ospravedlňování mocenských nároků a společenských nerovností

• za zakladatele moderní filozofie považován August Comte [ógyst komt] (Fr 1798-1857)
  • snaží se odpovědět na dvě základní otázky:
    • Co je příčinou sociální statiky? („jak je možné, že ve společnosti, která se neustále mění, existuje stabilní řád“)
    • Co je příčinou sociální dynamiky? („jak je možné, že ve společnosti se stabilní strukturou občas dochází k velkým změnám“, co je příčinou společenského vývoje)

• přibližně od poloviny 19. stol se sociologie vyvíjela v podobě velkých teoretických systémů
• jejich snaha byla vysvětlovat problematiku společnosti jako celku a zformulovat zákonitosti společenského vývoje
• tyto počátky označujeme jako klasické období

• přichází s teorií ekonomické determinace společnosti (společnost nejvýce ovlivňují hospodářské vztahy)
• analýza raného kapitalismu
• myšlenka třídního boje — souboje společenských tříd, který má vyústit v beztřídní (rovnou) společnost

• věnoval se problematice mimoracionálního až rituálního jednání některých členů společnosti
• za základ lidského soužití považoval solidaritu

• zakladatel moderní sociologie
• věnuje se především problematice jednání jednotlivců

• italský sociolog, inženýr ekonomie
• teorie elit — po určité době dochází k „rotaci“, koloběhu společensko-politických elit

• věnoval se některým aspektům fungování moderní společnosti
• např. role peněz ve fungování společnosti, rozdíly mezi městského způsobu života, vliv umění,…

• anglický sociolog
• evoluční teorie — vývoj společnosti jako pokračování vývoje přírody na vyšší úrovni
• odpůrce socialismu

Sociologické problematice se věnovali také T. G. Masaryk, Jan Keller, …

• počátkem 20. let bouřlivý rozvoj sociologie především v USA
• přechází se od makrosociologických problémů k díčím:
  • sociální instituce (problematika rodiny, role politických institucí, ekonomických institucí, …)
  • sociální organizace a jejich vliv (podniky, úřady, církve, vojenské instituce,…)
  • mikrostruktury a makrostruktury (vzájemné ovlivňování malých skupin lidí ve velkém celku)

• celé dějiny sociologie jsou provázeny střídáním tzv. sociologických paradigmat — způsobů chápání společnosti a hlavních sociologických problémů

Tradičně rozeznáváme dvě základní paradigmata:

• objektivistické paradigma
  • chápe společnost jako souhrn lidskou činností vytvořených stabilních struktur, kterým se jedinec přizpůsobuje
  • lidské jednání omezeno společností
• interpretativní paradigma
  • svět a společnost nejsou ničím daným, záleží, jak je jedinec chápe a vnímá

• nelze rozhodnout, které je správnější ⇒ sociologie je charakteristická tzv. teoretickým pluralismem

Socializace je proces začlenění jedince do společnosti, při kterém dochází k proměnnám, jimiž se postupně vzdaluje od výchozího stádia novorozence a stává se z něho člověk jako kulturní bytost (schopný fungovat v systému společnosti, ve které žije)

• socializace je celoživotní proces
• dvojí podoba:
  • záměrné působení (rodina, výchovně-vzdělávací istituce)
  • nezáměrné působení (sdělovací prostředky, vzor dospělých)
• pokud dochází k rozporům mezi vlivem těchto atributů, dochází k problémům
• ty ale mohou mít pozitivní dopad — malá skupina lidí změní společnost k lepšímu (revoluce, rušení otrokářských řádů, …)

• jedinec během socializace musí:
  • porozumět kultuře společnosti
  • internalizovat (přijmout za své) soubor hodnot a norem dané společnosti
  • ovládnout základní způsoby chování v typických sociálních situacích (naučení zvládnutí své role)

• z hlediska společnosti je socializací zajišťováno:
  • kontinuita společenského vývoje(přenos duchovních a materiálních hodnot z generace na generaci)
  • zajištování kulturních tradic
  • zabezpečování společenské stability (čím větší procento lidí přijme soc. roli →tím méně problémů)
  • vytváří hodnotový a normativní konsenzus (shodu názorů)
• osvojení kultury — přijetí univerzálních hodnot dané společnosti s určitými specifickými
• složkami typickými pro jednotlivé sociální vrstvy a skupiny

• člověk je tvor společenský
• má potřebu sdružování
  • vytváří rozmanité typy seskupení (od dočasných(tábor, třída) po trvalé(rodina)
• jedinec zaujímá určitou sociální pozici(status) uvnitř dané skupiny
  • status určuje práva a povinnosti svého držitele vůči druhým lidem, určuje také jaký typ chování budou ostatní členové očekávat od držitele

• A-F systém jednotlivých rolí které jedinec zaujímá
• šrafovaná část- míra ztotožnění se
• C - 100% ztotožnění se skupinou (fanatik)
• D - neztotožněný se skupinou (ignorant)

• vyplývá z soc. statu
• ustálené, očekávané chování od jedince určité sociální skupiny
• dynamický aspekt sociální pozice
• osvojení-při procesu socializace
• určitá možnost výběru - pojetí role(viz obrázek C,D)
• některé sociální role- dané a nelze se jim vyhnout(dítě -lze si tu roli přizpůsobit)
• typy rolí
  • připsané (věk, pohlaví, národnost)
  • získané (vzdělání, nezděděná privilegia, postavení v zaměstnání)
  • vnucené (vojna)
• v každé lidské společnosti je mnoho sociálních rolí které tvoří sociální strukturu
  • můžeme hodnotit z pohledu celé společnosti(makrosociologie)
  • jen na malé skupiny (mikrosociologie)

• prvním krokem při analýze společensé struktury - popis její diferenciace(členění) společnosti
  • horizontální (mezi kategoriemi nelze určit která jy vyšší a nižší(úředníci různých organizací, prodavač v rámci jednoho města))
  • vertikální (zahrnuje kategorie které se člení podle hledisek zřetelně vyjadřujících jejich hierarchii(uspořádání)(ředitel-uklízečka)

• = pohyb mezi sociálními pozicemi v sociální struktuře

1. horizontální - postavení jedinců ve společenském žebříčku se nemění
2. vertikální - společenský vzestup nebo sestup jednice

• Společnosti se mohou lišit rozsahem mobilitních pohybů

1. malý rozsah → uzavřená společnost (např. Indie)
2. velký rozsah → otevřená společnost (charakterisktický rys demokracie)

• Pohyb vzhůru na společenském žebříčku by měl být dán objektivními kritériemi:
  • dosažené vzdělání
  • osobnostní rysy
  • …

• V souvislosti s vertikální mobilitou vykrystalizovali dva základní přístupy:
  1. třídní
  2. stratifikační

• spočívá v chápání rozdílů mezi lidmi, které se projevují v nerovnosti:
  • majetku
  • moci
  • práce - nepráce
• Karel Marx - zavádí kritérium: vztah k výrobním prostředkům (jedni lidé vlastní výrobní prostředky a jiní je nevlastní, ale pracují na nich, přebytky ovšem získávají majitelé výrobních prostředků a podle Marxe toto povede k třídnímu boji, který vyústí v beztřídní společnost)

• alternativa třídního přístupu
• Max Weber - 3 vrstvy (strata) společnosti:
  • horní (politici, manageři, V.I.P.)
  • střední (úřeníci, učitelé, …)
  • dolní („lidé práce“)

• strukturální funkcionalismus - T.Persons (prof. na Harvardu)
  • každý soc. systém má systémové potřeby, které musí být průběžně uspokojovány ( ⇒ nutnost soc. nerovnosti - přispívá k motivaci)

• Jeden z ústředních pojmů sociologie
• Historický vývoj:
  • křesťanský ideál- rovnost před bohem
  • ideál osvícenství - rovnost mezi lidmi
  • liberální ideál - stejnost výchozích podmínek
  • marxistický ideál - vznik beztřídní společnosti
  • Veškeré pokusy o zavedení rovnosti mezi lidmi skončily neúspěšně, některé vedly k totalitě
• Jan Keller: “žádná společnost nezaručuje faktickou rovnost mezi lidmi, ale ne vždy a ne všechny společnosti tuto skutečnost přiznávají“
• Každá společnost vždy byla, je a pravděpodobně bude diferencovaná do určitých vrstev a skupin které se budou mezi sebou odlišovat svým podílem na statcích a poskytovaných službách, moci, prestiží
• Různé společnosti se lišily způsobem zdůvodnění nerovností
• Klíčem k pochopení fungování společnosti je odpověď na otázku „kdo dostává co, a proč?“
• Vzorec tradiční společnosti moc → majetek ⇒ vyšší moc
• Vzorec pro moderní společnost majetek → moc ⇒větší majetek

• nejpropracovanější teorie soc. nerovnosti
• panství - legitimizovaná moc
• 3 typy panství
  • charizmatické(víra v mimořádné kvality určitého jedince(př. Havel))
  • tradiční(převládá v silně konzervativních společnostech- posvátná víra v tradiční, často dědičné mocenské vazby
  • legální(legitimní) (získání moci na zákledě objektivních kritétii(př. demokratická společnost ve které se konají volby)

• 4 základní systémy stratifikace
  • otrokářství
  • kasty
  • stavy
  • třídy
• otrokářství
  • extrémní forma sociální nerovnosti
  • 1 člověk- majetek druhého člověka
  • právní podmínky se lišili
  • nejextremnější- J USA, JAR
  • Nelson Mandela- proti otroctví, získal Nobelovu cenu
  • pouze v historii, dnes již není nikde ve větším množství
• kasty
  • Indický subkontinent
  • casta- portugalština- rasa
  • rozdělení do 4 skupin
    • Brahmáni
    • spodní- Nedotknutelní
  • jedinec- nulový posun na spol. žebříčku, skupina má šanci na posun
• stavy
  • feudální Evropa
  • vytvořeny různými sociálními vrstvami které měli mezi sebou různá práva a povinnosti
  • 1. feudál
  • 2. kneží
  • 3. ostatní
• třídy
  • na ekonomickém rozdělení společnosti
  • poměr jednotlivce k výrobním prostředkům
  • vlastníci - pracovní síla
  • rozpor- vytvořenou nadhodnotu vytvořenou většinou konzumuje menšina(vlastníci)
  • vytvoření beztřídní společnosti- neúspěšné

• každý jedinec - tráví mnoho času ve společnosti jiných lidí
• vztahy se společností ovlivnují jeho život
• během života - členem mnoha sociálních skupin
• sociální skupina
  • společenský útvar - sestává z určitého počtu jedinců kteří mezi sebou vytvářejí určité vztahy které vyplívají z jejich sociálního statusu a sociálních rolí
  • navzájem respektuje a dodržuje určitý soubor hodnot a určitý soubor norem které regulují chování jedinců

• neformální
  • primární skupiny
• formální
  • sekundární
• primární skupina
  • Cooley - Am. sociolog
  • každý lidský jedinec má schodné rysy, lidská přirozenost
  • formulování základní otázky - který nejtypičtější znak je pro člověka charakteristický? - odpověd - potřeba sdružování
  • příklad - rodina
    • charakteristické znaky
      • malý počet členů(3-5)
      • členové této skupiny - spojeni pevnými trvalými citovými vazbami
      • komunikují spolu face to face
      • vytváření závazné normy chování
      • členové skupiny jsou na sobě sociálně závislé, po stránce ekonomické a „dělby práce“
      • postupně dochází k výměně rolí muž - žena
  • dětský herní kolektiv, sousedství, Cooley zařezoval jako primární, dnes už je tam pouze rodina
  • primární skupina - nahrazována termínem primární vztah
• sekndární skupina
  • všechny zbytkové skupiny - reziduální
  • asociace
    • relativně dlouhodobá seskupení lidí více či méně formálně organizovaných které jsou založeny na dobrovolném členství(pracovní kolektiv…) nebo na nedobrovolném členství(vězni…)
• další dělení sociálních skupin
  • od poloviny minulého století(Sumner) - dělení sociálních skupin na:
    • 1.vlastní skupiny(členské)
      • moje skupina, je lepší
    • 2.cizí(nečlenské)
      • horší, mezi 1. a 2. nepřátelský vztah(hostilita)
  • Merton
    • referenční skupina - pluralita
    • rozrůstání moderní společnosti(19. st.)
    • referenční skupina
      • skupina ke které jedinec vztahuje své jednání v očekávání že bude skupinou akceptován
      • snaží se zaujmout i za hranici zákona
      • př.: rodina, mládež z lepších rodin(ztotožnování se ze zájmy jiných skupin)

• 1. v nejširším slova smyslu
  • jakékoliv seskupení lidí z hlediska prostorového či logického(př. národ, tříde, mládež)
• 2. sociální kategorie
  • jakékoliv uskupení lidí které mají společné znaky
• 3. prostorové spojení lidí(sociální agregát)
  • lidé z jednoho paneláku, dav
  • dav
    • skupina lidí které je na stejném místě se stejným posláním
    • anonymita
    • emotivní jednání, primitivní chování, potlačování vlastní individuality, stádní chování
    • pocit bezpečí z anonymity
    • heterogenní(významě se odlišuje řadou podstatných znaků(věk,povolání, zájmy) anonymní, neanonymní)
    • homogenní dav(vykazují společný znak kromě prostorové blízkosti(stavy, kasty, třídy))

• aktivní dav
• útočný dav(lynčující dav)
• únikový dav(při požáru)
• získávající(výprodeje)
• expresivní(demonstrace, posluchačstvo)
• pasivní dav

• 4. sociální skupiny ve vlastním smyslu
  • oddělení sociálních skupin od sociálních agragátů a davů
  • základní charakteristika
    • existence přímé interakce(přímé působení)
  • existence komunikační sítě
  • společná činnost
  • společný cíl
  • diferenciace sociálních pozic a rolí
  • vytvoření normativního a hodnotového systému
  • pocit sounáležitosti s danou skupinou
  • pocit skupinové odlišnosti

• základní stavební prvek společenského řádu
• respektování norem -
  • v podobě očekávání
  • dovednost vhodně a efektivně jednat
• cíl - dosáhnout toho - aby co nejvíc lidí ty normy sdílely
• pojetí
  • zvyklé a očekávané - zákony a normy z dlouhodobé skutečnosti
  • přípustné - rozmezí mezi přesným pravidlem a zvyklostí
  • správné a žádoucí - normy jsou propojené s hodnotovou orientací

• přizpůsobování jednotlivce nějakým existujícím poměrům a pravidlům
• pasivní konformita
  • přijímání norem bez vlastního stanoviska
• aktivní konformita
  • vědommé ztotožnění se s existujícími normami nebo pravidly a vědommé respektování

• porušování nebo podstatné odchýlení se od určité normy nebo skupiny
• řada teorii o důvodech vzniku deviantního chování
• biologický důvod
  • vychází z genetických předpokladů
• sociologický
  • chyby ve společenském působení
• situační
  • normální jedinec se dostává do situace která ho nutí porušovat normy
• lidé kteří vědomě porušují řád se často shromažďují a vytvářejí určité skupiny nebo společenství
  • party
    • v období puberty
    • potřeba úniku z dosahu dospělých
  • gangy
    • hledají společného nepřítele
    • hierarchické uskupení
  • extrémní skupiny
• scénáře deviantní socializace
  • jednotlivci se nedaří zapojit se do normální společnosti - alternativní společenství
  • vyčlenění jednotlivce ze společnosti

• jeden z nejdůležitějších problémů současné společnosti
• únikové formy řešení složitých situací
• závislost podporuje fakt - některé její formy(alkohol, kouření) jsou povoleny a tolerovány
• některé projevy drogově závislých jedinců přehlíženy, zlehčovány a někdy i podceňovány
• drogová závislost
  • stav psychické závislosti na periodickém užívání nějaké látky
• toxikománie
  • výraznější stav trvalé závislosti kdy zcela mizí sebekontrola

• v mnoha částech současného světa - dochází ke konfliktům mezi různými kulturami a etnickými skupinami(palestina - izrael)
• celé laviny migrantů prchají před těmito konflikty, hledají ekonomicky výhodnější společenství
• obsazují některá území ke kterým nemejí žádné historické kořeny
• kulturní praktiky a názory určitě skupiny lidí, které ji odlišují od ostatních
• řada charakteristik jimiž se etnické skupiny vzájemně odlišují
  • jazyk, náboženství, kultura
• většinové společnosti pluralitní
  • několik velkých etnických skupin, společně vytvářejí 1 politický a ekonomický spolek, velmi výrazně se navzájem odlišují
• etnické skupiny - spojeno s majetkovou nerovností

• skupiny jejichž příslušníci jsou v nevýhodě oproti většinové populaci, mají pocit skupinové sounáležitosti
• soustřeďují se v určitých oblastech, městských částech
• příslušníci menšin prosazují endogamii
  • uzavírání sňatků pouze uvnitř menšiny

• menšinové skupiny - něčím se odlišují od majority
• míra odlišnosti - různá
• některé odlišnosti patrné na první pohled(barva pleti, tvar očí) = rasa

• na základě biologických odlišností, není lehké určit vymezení rasové skupiny
• 4-5, někteří vymezují až 30 ras
• v sociologii - rasa - projevy fyzické variability které si příslušníci dané komunity vybírají jako etnicky významné
• nejdůležitější - barva pleti

• předsudek založený na sociálně významných fyzických rozdílech
• rasista
  • člověk - přesvědčen že někteří jedinci jsou v důsledku rasových rozdílů jiným nadřazeni nebo jsou méněcenní
  • př. Árijská rasa, černoši
• diskriminace
  • stav - kdy jsou jedné skupině lidí upírána práva a příležitosti jimiž disponují jiní
  • kořeny diskriminace i v psychologii

• a)lidské předsudky, zavádí pojem stereotypní uvažování
• b)rys člověka obzvlášť náchylný k předsudkům - autoritářská osobnost
• stereotypní uvažování
  • při vytváření názoru na menšiny často používáme kategorie které slouží ke klasifikaci našich předchozích zkušeností
  • někdy jsou tyto zkušenosti příliš přísné
  • vychází ze špatných či nedostatečných informací - zkreslují názor - přenos
    • na základě dílčí zkušenosti(negativní) provedeme závěr který plně neodpovídá skutečnosti
• autoritářská osobnost
  • Robert Merton
    • čtyři základní postoje vůči minoritám
      • neochvějný liberál
        • nemá předsudky a odmítá se podílet na diskriminaci
      • přizpůsobivý liberál
        • považuje se za osobu bez předsudků, odmítá „plavat proti proudu“ pokud by na to mohl doplatit
      • opatrný rasista
        • jedinec který má předsudky vůči menšinám, nevyhledává spory, neprojevuje se
      • aktivní rasista
        • silné předsudky, nijak se tím netají a aktivně se podílí na případné diskriminaci

• tři základní sociologické pojmy
  • etnocentrismus
  • skupinové uzavírání
  • alokace prostředků

• nedůvěra k těm druhým a sklon hodnotit jejich kulturu, životní způsoby vlastním měřítkem
• vzhledem k značným rozdílům mezi jednotlivým etniky dochází často k tomu, že vůči těm jiným zaujímáme odlišené stanovisko

• proces vymezování sví vlastní skupiny vůči ostatním (vůči jiným), přičemž v tomto procesu se určitá skupina snaží získat monopol na určité významené zdroje nebo prostředky
• při tomto procesu může dojít ke dvěma protichůdným procesům
  • exkluze (vylučování) - snaha určitých skupin nepřipustit ty druhé k podílu na tom, čeho je málo nebo přinášá zisky
  • uzurpace (oklešťování) - snaha méně privilegovaných vrstev získat podíl na zdrojích (bohatství), která až dosud vlastní ti druzí

• způsoby jimiž určité skupiny rozdělují různé materiální prostředky, pro toto rozdělování je charakteristická jejich nerovnost, která diskriminuje velkou část zbylé společnosti

• příčina - migrace obyvatelstva
• 15. stol - evropané se začínají vydávat na zámořské cesty aby „objevovali“ neprobádané
  • skutečný cíl - zisk, levná pracovní síla, vývoz kultury, náboženství
  • S Am. - od 17. stol. - do konce 20. stol - 45mil.přistěhovalců, ředa z nich se vrátila - 150 mil severoameričanů - evropské předky
  • stř. a J Am. - především ze Španělska, Portugalska, Itálie : 20 mil. lidí.
  • Asie, Afrika, Oceánie - 18 mil. lidí
  • Afrika →S. Am. - vývoz otroků - 16. stol. - 10 mil. afričanů
• Aparthid
  • uzákoněná nadvláda minority nad majoritou
  • do 70. let - JAR
    • selekce obyvatel podle barvy pleti
    • Nelson Mandela - černoch - zrušení apartheidu
      • Nobelova cena za mír

• sociální hnutí prosazující práva a zájmy žen ve společnosti
• nevznikala samostatně - navazovala na jiné formy sociálních hnutí
• vliv - revoluce(Americká, Francouzská)
• centrum - Paříž - po VFR - dámské kluby
  • M. Gauzeová - „deklarace ženských práv“ - vycházela z deklarace lidských práv
    • vznik feministického hnutí
    • mužskou částí společnosti zavrhnuta
    • 1793 - byla popravena - „zapomněla na ctnosti jež přísluší jejímu pohlaví“
• od 19. stol. - USA - hlavní téma - zrušení otroctví - neměly velký politický vliv - neúspěšné
  • Ústava USA - ženy nemají právo volit
• Velká Británie
  • 1866 - petice Britskému parlamentu - požadovaly plné volební právo žen, ignorována
  • 1867 - Národní spolek pro hlasovací právo žen(National society for womans soufrage) - „sufražetky“
  • feministická hnutí - sílila(plné volební právo žen 1928)
  • reagují i na politické hnutí - proti fašismu
• další vlna fem. hnutí. 60 léta 20. stol.
  • v USA - požadavky práv pro černochy
• stálá trvalá překážka mezi pohlavími - sociální oblast související s povinnostmi žen v rodinách a domácnostech - omezují vyrovnat se mužům
  • příležitosti vrcholových pracovních fcí., politická sféra

• schopnost přijímat informace od druhých lidí prostřednictvím symbolů
• lidský způsob - rozvoj v průběhu různých kolektivních aktivit
• lidská komunikace
  • specifická schopnost, vyrovnává některé biologické nedostatky
  • plní různé fce:
    • prostředek koordinace aktivit(pochod vojska, spartakiáda)
    • prostředek orientace ve vztahu ke vzdálenějšímu okolí
• existuje úzký vztah mezi typem společnosti(archaická, tradiční, moderní) a charakterem komunikace
  • Giuseppe Braga
    • 60. léta 20. stol.
    • archaická společnost
      • kapilární komunikace - face to face, informace pouze v lidské paměti
    • tradiční společnost
      • organická komunikace - vynález, rozvoj písma
      • možnost skladování informací
      • lidé kteří umějí číst - ++společenský status
    • moderní společnost
      • masová komunikace
      • technologie v oblasti předávání informací
      • centralizovaná média(internet, televize, rádio) - nejdůležitější strategický prostředek ovládnutí sociálního prostoru
        • př. Vladimír Železný, Silvio Berlusconi
        • ovlivňují názor společnosti

• předpoklad – technické vybavení – umožňuje šíření obsahu
  • funguje při splnění vytvoření sociálního klimatu
• tisk – knihtisk – 16. Stol., prostředek masové komuniukace – 19. stol.
  • splnění předpokladů:
    • rozšíření gramotnosti mezi nejširší vrstvy obyvatelstva, rozvoj základního systému školního vzdělávání
    • demokratizace společnosti – vznik veřejnosti která projevuje zájem o informace a vyžaduje být politicky informována
• telegraf, telefon
  • zpráva putuje rychleji než posel(hlavně armáda)
• rozhlas a televize
  • téměř každému jedinci umožňuje účast na řadě významných událostí přímo v okamžiku jejich průběhu
• internet

• 2 skupiny
  • horká média
    • intenzivně působí na naše emoce
    • rozhlas, televize, kino
  • chladná média
    • četnost jejich vlivu si sami regulujeme
    • noviny, časopisy
    • obalová technika, prospekty, dárkové propagační předměty
• Základní fce
  • informační a orientační
  • - ovlivnění čtenáře
  • interpretační fce
    • fce která spolupůsobí na formování tvého názoru
    • vnucování názoru
  • veřejná kontrola
  • socializační fce
    • předávání, udržování informací v rámci různých generací
  • oddechová a zábavná
    • vyplnění volného času

• rozhlas
  • vynalezen jako 3.(po kinu a telefonu)
  • 1916 - H. Bredon
    • vysílal pro zábavu, za to potrestán, po první svět. válce - zahájil rozhlasové vysílání
  • 1920 -Pittsburg
    • zavedení pravidelného vysílání
  • 1. rozhlasová stanice v Evropě - BBC
  • 1923 - Praha-Kbely
  • 1929 - rozhlasové studio v Brně
  • v běžném provozu - 4 rozhlasové vlny
    • dlouhé vlny
    • střední vlny
    • krátké vlny
    • velmi krátké vlny
• kino
  • změny oproti minulosti, zrušení jednotlivých kin, zvýšení cen
• televize
  • jeden z nejrozšířenějších prostředků hromadné komunikace
  • do 80. let - nejrozšířenější způsob
  • umožnění sledování důležitých mezinárodních událostí
  • formuje veřejné mínění
  • 1925 - Charles Francis Jankins - pohyblivý obraz z Washingtonu DC do Philadelphie(200km)
  • 1929 - VB - BBC - začíná s pokusným TV vysíláním
  • 1935 - první pravidelné vysílání - Berlín
  • po 2. svět v. - USA - elektronická barevná televize →bouřlivý rozvoj
  • 1957 - SECAM
  • 1961 - PAL
  • 1972 - prvních 2500 připojení na kabelovou televizi
  • 1979 - patent na LCD - Japonsko
  • rozšíření televizního spektra

• jejich celosvětový rozvoj
• události živě přenášeny na celý svět
• zaměřeno na aktuality
• přenášení zpráv - dán vlivem malého počtu zpravodajských agentur které dodávají informace sdělovacím prostředkům
• 1870 - fr. spol. HANAS - rozdělila si svět na zóny svého zájmu s Britskou zprav. agenturou Reuters
• HANAS(→AFP) + Reuters + UPI + AP(Americká) - velký vliv v celém světě
• HANAS(→AFP) + Reuters + UPI
  • Evropské, překlad do 60 jazyků světa
• ČTK - Česká tisková kancelář
  • mediální magnáti - obrovské bohatství a vliv na média
  • Ruppert Murdoch
    • 1974 - začíná vydávat 1 noviny v Austrálii
    • 1979 - News of the World, Sun
    • 1981 - většinový vlastník The Times, Sundey times
    • Sky TV
  • Ted Turner
    • CNN
      • nepřetržité zpravodajské vysílání
      • snaha o ovládnutí čínského trhu
  • Berlusconni
    • vlastník 5. kanálu ve Fr.
    • politická strana - Forza Italia
    • RAI - italská státní televize - snaží se jí dostat pod svůj vliv
  • Fleischman
    • český