Sociologie (věda o společnosti): relativně nová, počátky v antické filozofii a osvícenství, období do vzniku sociologie jako moderní samostatné vědy nazýváme protosociologickým, hlavní příčina vzniku rozpad tzv. tradiční (stavovské) společnosti, v důsledku průmyslové revoluce střídá společnost moderní, ztráta kontroly jednání jednotlivých členů a neplatí způsob ospravedlňování mocenských nároků a společenských nerovností, zakladatel moderní filozofie považován August Comte (Fr 1798-1857), snaha odpovědět na 2 otázky: Co je příčinou sociální statiky? („stabilní řád proměnlivé společnosti“), Co je příčinou sociální dynamiky? („velké změny i přes stabilní strukturu“, příčina společenského vývoje)

Vývoj sociologie - cca 1850 vývin v podobě velkých teoretických systémů, snaha vysvětlit problematiku společnosti jako celku a zformulovat zákonitosti společenského vývoje, tyto počátky označujeme jako klasické období, (u nás T. G. Masaryk, Jan Keller) Karl Marx - ekonomická determinace společnosti (hospodářské vztahy), analýza raného kapitalismu, třídní boje — souboje společenských tříd → beztřídní (rovnou) společnost Emil Durkheim - mimoracionální až rituální jednání některých, základ soužití solidarita Max Weber - zakladatel moderní sociologie, problematika jednání jednotlivců Vilfredo Pareto - ital, inženýr ekonomie, teorie elit — „rotace“ společensko-politických elit Georg Simmel - fungování mod. Spol., př. role peněz, rozdíly městského života, vliv umění Herbert Spencer - anglický, evoluční teorie — vývoj společnosti jako pokračování vývoje přírody na vyšší úrovni, odpůrce socialismu

Základní sociologická paradigmata – po 1900 bouřlivý rozvoj hlavně v USA, přechod od makrosociologie k díčím: sociální instituce (rodina, politické a ekonomické institucí, …), sociální organizace (podniky, úřady, církve, vojenské instituce,…), mikrostruktury a makrostruktury (vzájemné ovlivňování malých skupin v celku), dějiny sociologie provázeny střídáním tzv. soc. paradigmat — způsobů chápání společnosti a hlavních problémů Tradičně rozeznáváme 2 paradigmata: objektivistické paradigma (společnost jako souhrn lidskou činností vytvořených stabilních struktur, jedinec přizpůsobuje, jednání omezeno spol.), interpretativní paradigma (svět a společnost nejsou ničím daným, záleží na chápání) nelze rozhodnout, které je správnější → tzv. teoretickým pluralismem

Socializace - začlenění jedince, dochází k proměnnám, vzdaluje od výchozího stádia novorozence a stává se z něho člověk jako kulturní bytost (funguje v systému společnosti, ve které žije), celoživotní proces, dvojí podoba: záměrné působení (rodina, istituce), nezáměrné působení (sdělovací prostředky, vzor dospělých), při rozporu vlivu těchto atributů dochází k problémům, ty ale mohou mít pozitivní dopad — malá skupina lidí změní společnost k lepšímu (revoluce, rušení otrokářských řádů, …), jedinec musí: 1.porozumět kultuře, 2.internalizovat (přijmout za své) hodnoty a normy, 3. naučení zvládnutí své role, z hlediska společnosti je socializací zajišťováno: 1.kontinuita (přenos duchovních a materiálních hodnot), 2.zajištování kulturních tradic, 3.zabezpečení stability (více lidí přijme →tím méně problémů), 4. hodnotový a normativní konsenzus (shodu názorů), osvojení kultury - přijetí univerzálních hodnot se specifickými složkami pro vrstvy a skupiny

Sociální struktura a rozvrstvenost(stratifikace) - člověk je společenský, potřeba sdružování, vytváří rozmanité typy seskupení (dočasné(tábor, třída) až trvalé(rodina), jedinec určitá pozice(status) uvnitř skupiny, status určuje práva a povinnosti vůči druhým, určuje také očekávané chování – (A systém jednotlivých rolí které jedinec zaujímá, šrafovaná část- míra ztotožnění se, B - 100% ztotožnění se (fanatik), C - neztotožněný (ignorant)

Sociální role - vyplývá z soc. státu, ustálené, očekávané chování od jedince určité skupiny, dynamický aspekt, osvojení-při socializaci, možnost výběru - pojetí role, některé sociální role- dané a nelze se jim vyhnout(dítě), typy rolí: připsané (věk, pohlaví, národnost), získané (vzdělání, nezděděná privilegia, postavení v zaměstnání), vnucené (vojna); v každé společnosti je mnoho rolí→tvoří strukturu, lze hodnotit z pohledu celé společnosti(makrosociologie)/jen na malé skupiny (mikrosociologie), 1. krok při analýze struktury - popis její diferenciace(členění) - horizontální (nelze určit vyšší a nižší(úředníci, prodavači)), vertikální (kategorie člení podle hledisek hierarchie (ředitel-uklízečka))

Sociální mobilita = pohyb mezi pozicemi ve struktuře, horizontální - postavení se nemění, vertikální – vzestup/sestup jednice, společnosti liší rozsahem pohybů, malý rozsah → uzavřená společnost (Indie), velký rozsah → otevřená společnost (rys demokracie), Pohyb vzhůru na společenském žebříčku dán objektivními kritérii: vzdělání, osobnost. Sociální rozdíly - V souvislosti s vertikální mobilitou 2 základní přístupy: třídní, stratifikační Třídní přístup - chápání rozdílů mezi lidmi, nerovnosti (majetku, moci, práce), Karel Marx - vztah k výrobním prostředkům (jedni výrobní prostředky a jiní na nich pracují, přebytky pro majitele → třídní boj) Stratifikační přístup - Max Weber - 3 vrstvy (strata) společnosti: horní (politici, manageři, V.I.P.), střední (úřeníci, učitelé), dolní („lidé práce“) Jiná koncepce - strukturální funkcionalismus - T.Persons (Harvard), každý systém má potřeby, musí být uspokojovány (nerovnost - přispívá k motivaci),

Sociální nerovnost - ústřední pojem, Historický vývoj: křesťanství - rovnost před bohem, osvícenství - rovnost mezi lidmi, liberální - stejnost výchozích podmínek, marxisus - beztřídní společnost; veškeré pokusy neúspěšně, některé k totalitě, každá společnost byla, je a bude diferencovaná do vrstev a skupin - budou odlišovat podílem na statcích a službách, moci, prestiži, společnosti se lišily způsobem zdůvodnění nerovností, klíčem k pochopení je odpověď na otázku „kdo dostává co, a proč?“, Vzorec tradiční společnosti moc → majetek ⇒ vyšší moc, Vzorec pro moderní společnost majetek → moc →větší majetek Koncepce panství M. Webera – nejpropracovanější, legitimizovaná moc, 3 typy panství, charizmatické (mimořádné kvality jedince(př. Havel)), tradiční (v silně konzervativních společnostech - posvátná víra v tradiční dědičné mocenské vazby), legální(legitimní) (na základě objektivních kritétii(př. demokratická společnost ve které se konají volby)

Systémy sociální stratifikace - 4 základní systémy stratifikace, otrokářství (extrémní forma sociální nerovnosti, člověk vlastní člověka, nejextremnější- J USA, JAR, Nelson Mandela- proti, Nobelovka, pouze v historii) kasty (Indický subkontinent, casta- portugalština- rasa, rozdělení do 4 skupin, Brahmáni, Nedotknutelní, nulový posun) stavy (feudální Evropa, vytvořeny vrstvami s různými právy a povinnostmi, 1. feudál, 2. kneží, 3. ostatní) třídy (na ekonomickém rozdělení, poměr jednotlivce k prostředkům, vlastníci - pracovní síla, rozpor- vytvořenou nadhodnotu většinou konzumuje menšina(vlastníci))

Sociální skupiny - jedinec mnoho času ve společnosti jiných lidí, během života - členem mnoha sociálních skupin, sociální skupina - útvar - určitý počtu jedinců vytvářejí určité vztahy vyplívají ze statusu a rolí, navzájem respektuje a dodržuje určitý soubor hodnot a norem regulujících jedinců, dělení skupin – neformální (primární skupiny) formální (sekundární): primární skupina (Cooley - Am., každý jedinec má shodné rysy, přirozenost, otázka - nejtypičtější znak pro člověka charakteristický? - potřeba sdružování (rodina) sekundární skupina (zbytek – reziduální, asociace (relativně dlouhodobá seskupení na dobrovolném členství(pracovní kolektiv…) nebo na nedobrovolném členství(vězni…))), další dělení sociálních skupin (od poloviny minulého století(Sumner) - dělení: 1.vlastní skupiny(členské, moje je lepší) 2.cizí(nečlenské, horší), Merton (referenční skupina – pluralita, rozrůstání moderní společnosti(19. st.), skupina jedinec vztahuje v očekávání akceptování, snaží se zaujmout i za hranici zákona, př.: rodina, mládež z lepších rodin(ztotožnování se ze zájmy jiných skupin))

Základní významy pojmu skupina - 1. v nejširším slova smyslu (prostorového či logického(národ, mládež)), 2. sociální (společné znaky), 3. prostorové spojení lidí (lidé z jednoho paneláku, dav): dav (stejném místě se stejným posláním, anonymita, emotivní, primitivní, potlačování individuality, stádní, heterogenní(odlišuje řadou znaků(věk,povolání, zájmy) anonymní, neanonymní), homogenní dav(společný znak kromě prostorové blízkosti(stavy, kasty, třídy)), * aktivní dav - útočný dav(lynčující dav), únikový dav(při požáru), získávající(výprodeje), expresivní(demonstrace, posluchačstvo), pasivní dav), 4. ve vlastním smyslu (oddělení skupin od agragátů a davů, existence přímé interakce(přímé působení)), komunikační sítě, společná činnost, společný cíl, diferenciace pozic a rolí, vytvoření normativního a hodnotového systému, pocit sounáležitosti s danou skupinou, pocit skupinové odlišnosti)

Normy konformita deviace - prvek řádu, respektování norem (očekávání, vhodně a efektivně jednat), cíl sdílení norem Konformita - přizpůsobování existujícím poměrům a pravidlům, pasivní konformita (přijímání vlastního stanoviska), aktivní konformita (ztotožnění se s normami a respektování) Deviace - porušování nebo odchýlení, řada teorii, biologický důvod (genetika), sociologický (chyby ve působení), situační (situace nutí porušovat), lidé shromažďují a vytvářejí skupiny nebo společenství – party (puberty, úniku od dospělých), gangy (společný nepřítele, hierarchie), extrémní skupiny scénáře deviantní socializace (nedaří zapojit → alternativní, vyčlenění)

Etnicita a rasa - konflikty mezi různými kulturami a etniky(palestina - izrael), migranti, hledají ekonomicky výhodnější, obsazují území bez historických kořenů, odlišují (jazyk, náboženství, kultura), většinové společnosti pluralitní (několik velkých etnických skupin, vytváří 1 politický a ekonomický spolek, odlišují), etnické sk. - s majetkovou nerovností.

Menšiny(minority) - příslušníci v nevýhodě oproti většině, určitých oblastech, městských částech, příslušníci menšin prosazují endogamii (uzavírání sňatků pouze uvnitř menšiny) Rasa – rasismus - menšinové skupiny - odlišují od majority, míra odlišnosti – různá míra (barva pleti, tvar očí) = rasa, na základě biologických odlišností, 4-5 (až 30) ras, rasa - projevy fyzické variability dané komunity významné, nejdůležitější - barva pleti Rasismus - předsudek založený na významných fyzických rozdílech, rasista - člověk - přesvědčen v důsledku rasových rozdílů nadřazeni nebo jsou méněcenní, př. Árijská rasa, černoši, diskriminace - stav upírána práva a příležitosti disponují jiní, i v psychologii

Psychologický výklad rasismu - a)lidské předsudky, stereotypní uvažování, b)rys člověka obzvlášť náchylný k předsudkům - autoritářská osobnost, stereotypní uvažování, ke klasifikaci našich předchozích zkušeností, vychází ze špatných či nedostatečných informací - zkreslují názor – přenos, na základě dílčí zkušenosti(negativní) provedeme závěr který plně neodpovídá skutečnosti, autoritářská osobnost, Robert Merton - čtyři základní postoje vůči minoritám (neochvějný liberál - nemá předsudky a odmítá se podílet na diskriminaci, přizpůsobivý liberál - považuje se za osobu bez předsudků, odmítá „plavat proti proudu“ pokud by na to mohl doplatit, opatrný rasista - jedinec který má předsudky vůči menšinám, nevyhledává spory, neprojevuje se, aktivní rasista - silné předsudky, nijak se tím netají a aktivně se podílí na případné diskriminaci)

Etnocentrismus - nedůvěra k těm druhým a sklon hodnotit Skupinové uzavírání - proces vymezování sví vlastní skupiny vůči ostatním (vůči jiným), monopol na určité zdroje nebo prostředky exkluze (vylučování) - snaha určitých skupin nepřipustit ty druhé k podílu na tom, čeho je málo nebo přináší zisky, uzurpace (oklešťování) - snaha méně privilegovaných vrstev získat podíl na zdrojích (bohatství), která až dosud vlastní ti druzí Alokace prostředků - způsoby jimiž určité skupiny rozdělují různé materiální prostředky, nerovnost, která diskriminuje velkou část zbylé společnosti

Aparthid (uzákoněná nadvláda minority nad majoritou, do 70. let – JAR, selekce obyvatel podle barvy pleti, Nelson Mandela - černoch - zrušení apartheidu, Nobelova cena za mír)

Feministická hnutí - sociální hnutí prosazující práva a zájmy žen ve společnosti, navazovala na jiné formy sociálních hnutí, vliv - revoluce(Americká, Francouzská), centrum - Paříž - po VFR - dámské kluby, M. Gauzeová - „deklarace ženských práv“ - z deklarace lidských práv, vznik hnutí, mužskou částí zavrhnuta, 1793 - byla popravena - „zapomněla na ctnosti jež přísluší jejímu pohlaví“, od 19. stol. - USA - hlavní téma - zrušení otroctví - neměly velký politický vliv – neúspěšné, Ústava USA - ženy nemají právo volit, Velká Británie, 1866 - petice Britskému parlamentu - požadovaly plné volební právo žen, ignorována, 1867 - Národní spolek pro hlasovací právo žen (National society for womans soufrage) - „sufražetky“, feministická hnutí - sílila(plné volební právo žen 1928), reagují i na politické hnutí - proti fašismu, další vlna fem. hnutí. 60 léta 20. stol., v USA - požadavky práv pro černochy.

Komunikace - rozvoj v průběhu různých kolektivních aktivit, lidská komunikace, vyrovnává některé biologické nedostatky, plní různé fce: 1.prostředek koordinace aktivit(pochod vojska, spartakiáda), 2.prostředek orientace ve vztahu ke vzdálenějšímu okolí, existuje úzký vztah mezi typem společnosti(archaická, tradiční, moderní) a charakterem komunikace, Giuseppe Braga (60. léta 20. stol., archaická společnost - kapilární komunikace - face to face, informace pouze v lidské paměti, tradiční společnost - organická komunikace - vynález, rozvoj písma, možnost skladování informací, lidé kteří umějí číst, moderní společnost - masová komunikace, technologie v oblasti předávání informací, centralizovaná média(internet, televize, rádio) - nejdůležitější strategický prostředek ovládnutí sociálního prostoru, př. Vladimír Železný, Silvio Berlusconi, ovlivňují názor společnosti)

Prostředky hromadné komunikace - technické vybavení – umožňuje šíření obsahu, tisk – knihtisk – 16. Stol., prostředek masové komuniukace – 19. stol., splnění předpokladů: 1.rozšíření gramotnosti mezi nejširší vrstvy obyvatelstva, rozvoj základního systému školního vzdělávání, 2. demokratizace společnosti – vznik veřejnosti která projevuje zájem o informace a vyžaduje být politicky informována, telegraf, telefon (zpráva putuje rychleji než posel(hlavně armáda)), rozhlas a televize( téměř každému jedinci umožňuje účast na řadě významných událostí přímo v okamžiku jejich průběhu), internet

Členění médií - 2 skupiny: 1. horká média (intenzivně působí na naše emoce, rozhlas, televize, kino), 2.chladná média (četnost jejich vlivu si sami regulujeme, noviny, časopisy, obalová technika, prospekty, dárkové propagační předměty); Základní fce (informační a orientační, ovlivnění čtenáře), interpretační fce (fce která spolupůsobí na formování tvého názoru, vnucování názoru) ,veřejná kontrola, socializační fce (předávání, udržování informací v rámci různých generací), oddechová a zábavná (vyplnění volného času)

Rozhlas - vynalezen jako 3.(po kinu a telefonu), 1916 - H. Bredon, vysílal pro zábavu, za to potrestán, po první svět. válce - zahájil rozhlasové vysílání, 1920 –Pittsburg, zavedení pravidelného vysílání, 1. rozhlasová stanice v Evropě – BBC, 1923 - Praha-Kbely, 1929 - rozhlasové studio v Brně, 4 rozhlasové vlny, dlouhé, střední, krátké. velmi krátké

Televize - umožnění sledování důležitých mezinárodních událostí, formuje veřejné mínění, 1925 - Charles Francis Jankins - pohyblivý obraz z Washingtonu DC do Philadelphie(200km), 1929 - VB - BBC - začíná s pokusným TV vysíláním, 1935 - první pravidelné vysílání – Berlín, po 2. svět v. - USA - elektronická barevná televize →bouřlivý rozvoj, 1957 – SECAM, 1961 – PAL, 1972 - prvních 2500 připojení na kabelovou televizi, 1979 - patent na LCD – Japonsko, rozšíření televizního spektra

Globalizace médií - jejich celosvětový rozvoj, události živě přenášeny na celý svět, zaměřeno na aktuality, přenášení zpráv - dán vlivem malého počtu zpravodajských agentur které dodávají informace sdělovacím prostředkům, 1870 - fr. spol. HANAS - rozdělila si svět na zóny svého zájmu s Britskou zprav. agenturou Reuters, HANAS(→AFP) + Reuters + UPI + AP(Americká) - velký vliv v celém světě, HANAS(→AFP) + Reuters + UPI, Evropské, překlad do 60 jazyků světa, ČTK - Česká tisková kancelář, mediální magnáti - obrovské bohatství a vliv na média, Ruppert Murdoch, 1974 - začíná vydávat 1 noviny v Austrálii, 1979 - News of the World, Sun, 1981 - většinový vlastník The Times, Sundey times, Sky TV; Ted Turner, CNN, nepřetržité zpravodajské vysílání, snaha o ovládnutí čínského trhu, Berlusconni, vlastník 5. kanálu ve Fr., politická strana - Forza Italia, RAI - italská státní televize - snaží se jí dostat pod svůj vliv, Fleischman, český