Kmen: Strunatci (Chordata)

• mořští
• rybovitý tvar těla
• 25 druhů
• jednovrstevná pokožka
• obžaberní prostor
• hltan je upraven k filtraci vody
• vnitřní segmentace těla
• hlavový a ocasní konec těla
• NS – je shodná s obratlovci, chybí mozek
• CS – uzavřená, chybí vakovité srdce
• po celé délce nervové trubice jsou primitivní smyslové orgány
• velký počet vylučovacích orgánů ústících do obžaberního prostoru
• velký počet gonád (pohlavní žlázy)

• Kopinatec plžovitý
  • konce těla zašpičatělé
  • z vadní části je ocasní ploutvička na hřbetě nepárový ploutevní lem
  • od ústního otvoru směrem k obžabernímu jsou 2 lemy
  • struna hřbetní
  • nad chordou nervová trubice
  • svalovina je na bocích těla rozdělená na myomery
  • příčně pruhovné svalstvo
  • trávicí trubice – ústní štěrbina, 30 hmatových tykadel→ hltan,180 žaberních štěrbin+ obžaberní prostor→ žaberní dutina→ řitní otvor
  • DS – celým povrchem těla, pomocí cév žaberního koše
  • CS – uzavřená, bezbarvá krev
  • z ektoblastu vzniká pokožka a nervstvo
  • z mezoblastu vzniká svalstvo, celá kostra, cévní soustava, VS, část RS
  • z entoblastu vzniká trávicí trubice a související orgány

• aktivně pohybliví, bilaterálně souměrní
• vyvinuta oporná soustava
• výkoné smyslové orgány
• koncentrace ústrojí řídících nervové pochody a chování
• vodní, suchozemští
• asi 47 tis. druhů
• obecné znaky
  • segmentace těla (např. Páteř, svalovina trupu)
  • hlavový konec těla (kraniální) a ocasní konec těla (kaudální)
  • rozčleněno na 3 oddíly: hlava, trup, ocas
  • NS – míšní trubice, párové míšní nervy
  • CS – uzavřená, tepny (krev od srdce) a žíly (krev do srdce)

• zvláštní znaky
  • více vrstevná pokožka kryta pancířem, šupinami, peřím nebo srstí
  • chorda je v dospělosti v různé míře redukována
  • vnitřní kostra je v dospělosti zpravidla kostěnná
  • kostra – lebka, páteř
  • končetiny mají vnitřní kostru – ploutve, nohy (mohou druhotně chybět)
  • centrem NS je mozek, uložen v lebce
  • smyslové orgány slouží pro příjem informací a pro orientaci, v lebce – čichové ústrojí, komorové oči, labyrint vnitřního ucha
  • uzavřená CS – samostatně tepající srdce, hemoglobin je vázán na erytrocyty
  • VS – párové ledviny mezodermálního původu
  • soustava žláz s vnitřní sekrecí, výměšky – hormony, neurohumorální regulace
  • intenzivní látkový metabolismus
  • časoprostorová aktivita
  • zásobní látky – glykogen (játra a svaly) a tuk (podkožní, střeva)

• primární adaptace k vodnímu životu
• 45 druhů
• hadovité tělo
• chybí boční kostra včetně šupin
• vnitřní kostra chrupavčitá, páteř chybí nebo pouze základy
• ustní ústrojí – mohutná svalovina, silný jazyk, velký počet rohovitých zubů
• nepárové pohlavní žlázy bez vlastních vývodů

• kruhovitý ústní otvor
• hltan = slepý vak, slouží k dýchání → proděravěn žaberními štěrbinami (7 na každé straně)
• nepřímý vývin — žije 2-5 let jako sladkovodní larva = minoha – připomíná morfologií kopinatce, poté metamorfóza v dospělce (žijicího v moři)
• přisávají na povrch těla ryb zoubky a přísavkami, porušují povrch těla ryby, tvoří kašovitou hmotu, kterou spolu s krví nasávají; poranění se rybě nehojí → „vstupní brána“ pro druhotnou infekci
• rozmnožování – pouze jednou za život – mimotělní oplodnění, dospělé mihule poté hynou

• mihule mořská – 1m, S Atlantik
• mihule říční – minohy dříve v povodí Labe a Vltavy
• mihule potoční – malá, 15 cm, u nás vzácně, sladké vody pstruhovitého pásma, potravu přijímají pouze minohy
• mihule karpatská – sladkovodní, jako parazit i v dospělosti

• primitivní obratlovci
• s ústy bez čelistí
• zachovaná chorda
• rybovitý, hadovitý tvar těla
• ploutve
• žijí ve vodě
• DS – žábry

• vývojově pokročilejší obratlovci
• dobré pohybové schopnosti
• potravu uchopují čelistmi
• projevuje se tendence ke zvětšování těla – největší plejtvák obrovský (30m) – největší suchozemský ???
• sklon k domimanci mezi ostatními živočichy

• mají vytvořené čelisti – vznikají přeměnou párového čelistního žaberního oblouku, zpravidla mají přeměněný jazykový oblouk – prodělává další morfologické i funkční změny
• párové končetiny – pár předních + pár zadních → končetiny mají vnitřní kostru/ zakrnělé/ zaniklé

• v labirintu vnitřního ucha mají tři polokruhové chodby
• pohlavní orgány mají vývody, které zpravidla vznikají z vývodů vylučovacích orgánů ⇒ urogenitální soustava

• přechodná skupina mezi vodními a suchozemskými obratlovci
• schopny dýchat vzdušný kyslík
• rozmnožování vždy vázáno na vodu
• pouze sladkovodní
• kolem 3000 druhů
• obecné znaky společné s rybami:
  1. vejce kladou do vody - žádné zárodečné obaly ani žádní skořápky
  2. většinou vnější oplození
  3. během larvárního vývoje jsou přítomny žábry
  4. během larvárního vývoje plně vyvinut proudový orgán
• obecné znaky společné s vyššími obratlovci:
  1. končetiny tvaru nohy:
     • přední: 4 prsty
     • zadní: 5 prstů
  2. v dospělosti většinou dýchají plícemi
• zvláštní znaky:
  1. kůže holá, pokožka slabě rohovatí, silně vyvinuté kožní žlázy
  2. několik systémů dýchání a téměř vždy se podílí kožní dýchání
  3. srdce v dospělosti 2 síně a jednu komoru, plicní a tělní oběh
  4. silně rozvinut lymfatický (=mízní) systém
  5. ontogeneze zahrnuje larvární stádium a larvy se metamorfózou mění v dospělce
  6. larvy žijí ve vodě a dospělci jsou závislé na vodě pouze částečně (nutné pro oplozování)

• morfologie:
  • vesměs malý obratlovci
  • vymeřelé formy měřily až 4m (dnes mloci max. 1.5m, žába: Rana goliath - 25cm)
  • tvar těla
    1. mlok, protáhlý, bočně sploštělý, 4 stejně dlouhé nevelké končetiny
    2. žába, zkrácené široké tělo bez ocasu a dlouhé zadní končetiny
    3. červorů, přerostlá žížala
  • tělo kryto nahou kůží s mnohými žlázami, které jsou někdy přeměněny v jedové → pasivně jedový živočichové
  • škára bohatě prokrvena
  • chromatofory působí barevnost (mohou se barevně měnit)
  • kosti převažují nad chrupavkami, obratle silně zaškrcují chordu
  • pouze 1 krční obratel, ostatní mezi 8 a 63
  • žáby poprvé kost hrudní
  • lebka je plochá a široká
  • schází tvrdé patro
  • končetiny připojeny pásmem lopatkovým, které je na pojeno na hrudní kost
  • pánevní pásmo tvořeno tenkými elementy
  • v oblasti trupu je svalovina členěna na myomery
  • u žab výrazné svaly zadních končetiny
• NS:
  • rozvoj hemisfér koncového mozku
  • z mozku odstupuje 10 párů mozkových nervů
  • chuťové receptory v ústech a v hltanu
  • čichové receptory v nostních dutinách nebo v nostních chodbách
  • Jacobsonův orgán - chemoreceptor
  • v uchu 2 sluchové kůstky
  • oči komorové - tyčiny i čípky, zaostřují posuvem čočky
  • oko kryto 3 víčky, 3. se říká mžurka
• endokryjní žlázy:
  • hypofýza, štítná žláza, nadledviny, Langerhanzovy ostrůvky, příštítná tělíska, gonády - pohl. žlázy
• TS:
  • ústní dutina - svalnatý jazyk - zuby (larvy z rohoviny a dospělci zuby pravé); při polykání pomáhá pohyb očních bulev - hltan jícen - konečních - střevo - konečník - kloaka
  • játra, žlučník, slinivka břišní
• DS:
  • larvy: 3 páry vnějších žaber - během metamorfózy mizí
  • plíce jsou tenkostěnné, v hrtanu hlasové orgány
  • kožní dýchání
• CS:
  • srdce jednu komoru a dvě síně, mísí se zde krev
• močo-pohlavní soustava: (urogenitální soustava)
  •  ledvina typu opistonefros
  • vedle ledvin jsou pohl. žlázy - společný vývod
  • mezolecitální vajíčka - nemají amnion (vaječný obal), larvy zprvu beznohé
  • neotenie = zachování larvárních znaků do dospělosti (nejčastěji žábry)
• žijí nejvýše ve vlhkých tropech, nežijí v suchých prostředích ani v slaném prostředí
• bioindikátory stavu ŽP, protože jejich kůže propustí téměř vše
• loví hmyz nebo jiné bezobratlé (měkkýše)
• ochranné zbarvení, výstražné zbarvení
• rozmnožují se jednou za rok
• na zimu upadají do stavu strnulosti

• protáhlé tělo s dlouhým ocasem, 4 končetiny
  1. přední 4 prsty
  2. zadní 5 prstů
• vnitřní oplození
• samice bývají oviparní(vejcorodé), ovoviviparní (vejcoživorodé), viviparní(živorodé)
• častá neotenie
•  velemlok obrovský - v horských potocích v japonsku
• Axolotli - tlustí, zavalití
• mlok skvrnitý - ve vlhkých světlých listnatých lesích, ovoviviparní
• čolek velký - ve vodě i v dospělosti, na konci léta suchozemský život
• čolek obecný
• čolek horský
• macarát jeskynní - v podzemních vodách krasů

• zevně se podobají velkým kroužkovcům
• tropičtí obojživelníci: Amerika, Afrika, Asie
• červor kroužkovaný - J Amerika

• evolučně nejvyspělejší obojživelníci
• zkrácené a sploštělé tělo bez krku a bez ocasu
• páteř složena z 9 obratlů
• v pánevní krajině je řemínkovitý urostyl
• velké vystouplé oči, za očima mají ušní bubínky (žádné boltce)
• samice kladou vejce → pulci(larvy) → metamorfóza v dospělce
• pulci silně vázány na vodu
• pipa ameriscká - na hřbetě v dolících přechovává potomky, v J Americe
• drápatka vodní - původem z Afriky, dříve jako laboratorní zvíře
• kuňka obecná - malá žabička, v Čechách
• kuňka žlutobřichá - kuňčí reflex - při ohrožení se převrátí na hřbet
• kuňka ohnivá - břicho s červeno-oranžovými skvrnami
• blatnice skvrnitá - noční žabička, pulci jsou větší než dospělci
• ropucha obecná - velká žába
• ropucha zelená
• rosnička zelená - schopna částečné barvoměny
• skupina hnědých skokanů: skokan hnědý, skokan ostronosý - spíše v rašeliništích, skokan štíhlý
• skupina zelených skokanů:
  • skokan krátkonohý - malá žabička
  • skokan skřehotavý
  • skokan zelený - kříženec skokana krátkonohého a skokana skřehotavého
  • skokan volský - JV USA, Kuba

• mořští čelistnatci
• střední až velké rozměry
• nejjednodušší stavba těla z žijících čelistnatců
• 600 druhů

Obecné znaky

• tělo torpédovitého tvaru/ shora zploštělé tělo – plavný elegantní pohyb – téměř laminární obtékání vody kolem těla
• párové prsní a břišní ploutve; nepárová ploutev ocasní, řitní, 1-2 ploutve hřbetní
• chorda zachována – prostoupena neuplnými těly obratlů
• mozek má nejvíc vyvynutou čichovou část ← proudový orgán v oblasti halvy (postranní čára u ryb), také dobře chemoreceptory
• srdce má vytvořený tepenný násadec – typhlosolis – [???] spirální řas, primitivní znak, vývody pohlavních buděk

Zvláštní znaky

• vnitřní kostra – výlučně chrupavčité chrupavky místy zvápenatělé, pravé kosti chybějí
• lebka je beze švů – dolní čelist tvořena 1 párovitým segmentem
• 1.mozkovna (oblast čichová, oblast zraková, cluchová)
• 2.kostra útrobní — původně ze 7 párových žaberních oblouků
• 1.oblouk – horní čelist, dolní čelistnatci
• 2.oblouk → jazylka – závěsný aparát hltanu, kost
• 3.-7.oblouk → žábry
• vnější kostra – složena z tzv. Plakoidních šupin + pokryta sklovinou,
• na čelistech přeměněné zuby, ústa ve tvaru příčné štěrbiny → hltan → jícen → žaludek → spinální řasa (zvětšuje absorbční schopnost žaludku) → kloaka = společný vývod TS + VS + RS – + játra
• lovci ryb, hlavonožců, želv, větších savců/ mlži, plži, korýši / loví plankton [???]

• dorzoventrálně zploštělé tělo
• břišní a prsní ploutve srostlé v lem kolem těla?
• žijí u dna → světlejší spodek těla

• piloun obecný — protáhlý rypec = rostrum
• parejnok elektrický — na bocích těla elektrplaxy → výboje o napětí 300V
• rejnok ostnatý
• manta
• trnucha obecná — trn s jedovou žlázou

• torpédovitý tvar těla

• žralok šedý — Atlantský,Indický o., rybožravý, 4m,
• žralok lidožravý — 13m, pobřeží Austrálie, USA, jí i ploutvonožce (tuleni..)
• žralok obrovský — největší žijící paryba, plankton jí
• žralok velrybí — živí se planktonem
• mička skvrnitá — do 1m, EV břehy
• kladivouni – draví
• ostroun obecný na širém moři

• původem plně suchozemské obratlovci
• blanatí (Amniota)
• vejce kladou vždy na souši
• pohyblivější než obojživelníci
• během evoluce se mnohé plazy vrátily do vody
• jako první obratlovci aktivně létali
• asi 6000 druhů
• vědní obor: herpetologie
• obecné znaky s nižšími obratlovci:
  1. tělensá teplota není regulována → studenokrevní = poikilotermní
  2. kostra je podobná kostře obojživelníků
• obecné znaky s vyššími obratlovci:
  1. během embryonálního vývoje vznikají zárodečné obaly: amnion, allantois, chorion (cerosa)
  2. vejce opatřeno vaječnými obaly - bílek, papírovitá blána, skořápka (většinou kožovitá)
  3. vylučovacím orgánem je pravá ledvina = metanefros
• zvláštní znaky:
  1. rohovatění kůže, kůže kryta šupinami nebo krunýři epidermálního původu, žádné kožní žlázy
  2. krční oddíl nejméně ze dvou obratlů (atlas=nosič a čepovec)
  3. plíce výkonnější než plíce obojživelníků
  4. srdce je čtyřdílné
  5. vejcorodost - vejce kladena na souši
  6. neprojevují se hlasově
• morfologie:
  • 3cm-9m
  • pokryv těla: chání před vysycháním a mechanickým poškozením, kůže opatřena šupinami, krunýři nebo pancíři
  • kostra: lebka široká, spánkové jámy, volné končeniny vždy pětiprsté, redukce metamerně členěné svaloviny, rozvoj mezižeberních svalů
  • NS: koncový mozek, 12 párů kmozkových nervů
  • smyslové orgány:
    • dominantní čich a zrak
    • Jacobsonův orgán - dutina izolována od nosní dutiny, párový vývod (dvě špičky jazyka se do něj zasunují), chemoreceptor
    • termoreceptory
    • komorové oko, 3 víčka - horní, dolní, mžurka; (haterie mají nepárové temení oko)
  • endokryjní žlázy: hypofýza, štítná žláza, příštíná tělíska, nadledviny
  • TS: ústní dutina, jazyk, slinné žlázy (mohou být modifikovány v jedové)
  • DS: hrtan, průdušnice, průdušky, plíce
  • CS: čtyřdílé srdce
  • močo-pohlavní soustava: ledviny mají protáhlý tvar, gonády párové
• ontogeneze:
  • plazi kladou poměrně velká vejce s vysokým obsahem žloutku
  • ektoblast a mezoblast utvoří kruhovou řasu, která uzavře embryo → obal amnion → dutina vyplňená plodovou vodou
  • další řasa přesoste embryo i s amniovou dutinou → serosa (chorion) - později vychlípení zadní části střeva ⇒ allantois
• ekologie:
  • teplota je hlavním faktorem → nežijí v polárních oblastech

• vymřelé a recentní želvy
• hřbetní kruníř karapax, přišní krunýř plastron

• starobylý plazi
• matamata třásnitá
• kajmanky
• želva bahenní
•  želva obrovská
•  želva sloní
• kareta pravá
• kožatka velká

• velcí plazi s protáhlým tělem a dlouhým ocasem
• v lebce mají tvrdé patro
• obojživelní plazi (uzaviratelné vnější nozdry)
• na kůži jsou masivní rohovité štíty
• progresivní znaky:
  • vyspělý mozek
  • 4 dílné srdce - zcela oddělené komory
  • diferenciace svalstva
  • mají bránici
• v tropech a subtropech
• v řekách a jezerech
• aligátor severoamerický - JV USA
• kajmani - J a Stř Amerika, nemají kostěnou přepážku mezi nosními otvory
• krokodýl nilský
• gaviál indický

• vymřelí okřídlení plazy
• v juře a křídě
• první obratlovci, kteří uměli aktivně létat
• Pterodactylus

• dinasauři velkých rozměrů
• dvounohý: Tyranosaurus Rex
• čtyřnozí: Apatosaurus (dř. Brontosaurus), Diplodocus

• dinasauři menších rozměr
• většinou bíložravci
• Stegosaurus, Triceratops

• dnes největší skupina plazů

• starobylá skupina primitivních plazů
• krční a břišní žebra
• haterie novozélandská - noční

• pozemní, stromové i vodní plazi
• tělo kryto plochými šupinami
• svlékání svrchní vrstvy kůže
• pohyblivé spojení obličejové spojení obličejové části lebky se zadním oddílem lebkovny
• chybí tvrdé patro

• končetiny plně vyvinuty
• na hlavě žlutý pupínek - slyší
• pohyblivá oční víčka
• autotomie ocasu - mohou odlomit špičku ocasu
• gekon obrovský - stomový, JV Asie
• agama límcová = agama stepní
• leguán zelený - Amerika
• chameleon obecný - ovíjivý ocas, barvoměna

• Poznávačka ryb

Obecné znaky

• hydrodinamický tvar těla
• končetiny tvaru ploutví
• párové: prsní, břišní
• nepárové: hřbetní, ocasní, řitní
• chorda silně zaškrcována obratly a v páteři je výrazné uplatnění kostní tkáně
• vylučovací orgán - ledviny typu opistonefros

Zvláštní znaky

• kostra částečně zkostnatělá, kosti převažují nad chrupavkami
• kožní kostra - kostěné šupiny (mohou druhově chybět), na lebce dermální kosti - kožního původu
• skřele - tvořeny krycími skřelovými kostmi - napojené na jazylkové oblouky
• slabý vývin čichových laloků mozku
• ve vnitřním uchu jsou 3 otolity - minerální tělíska
• proudový orgán vytváří postranní čáru
• žaberní lupínky jsou připojeny k žaberním obloukům a leží ve společné žaberní dutině
• vychlípením přední části dýchací trubice vzniká přídavný dýchací orgán - plynový měchýř - nyní funguje jako hydrostatický orgán
  1. dělený plynový měchř (kapr) - kanálek do trávicí trubice - může regulovat tlak
  2. ostnoploutvím rybám dělený kanálek chybí
• oplození vnější
• rybí vejce jsou malá - jikry, živorodost vzácná, raná vývojová stádia mají žloutkový váček

• tělní pokryv - vícevrstevná kůže
  • pokožka - nerohovatí, slizové žlázy
  • škára - vyrůstají kostěné šupiny, chormatofory - barviva
• kosterní svalovina - sval boční dominuje po obou stranách těla, kresby tvaru W či M - specifická kresba se nazývá myospeta a odděleno momerery
• nervová soustava - hřbetní mýcha, hlavová strana - mozek - hlavně střední mozek a mozeček
• smyslové orgány
• „vousky“ - chuťové receptory
• párové nozdry - čichový aparát
• postranní čára - citlivá nervová tělíska
• stato-akustický orgán - snímají polohu svého těla
• komorové oko - rohovka, čočka, sklivec, sítnice, chybí víčka
• žlázy s vnitřní sekrecí
• trávicí soustava - ústa - nepohyblivý jazyk - zuby na kostech čelistí - hltan - jícen - žaludek - střevo, přídavná žláza - játra
• dýchací soustava - žábry, 5 vnitřních žaberbních štěrbin po každé straně těla, mezi nimi 4 dvojice řad žaberních lupínků (typicky červené)
• cévní soustava - venózní srdce - pouze okysličená krev, 1 komora a 1 síň

ryby_-_poznavacka.pdf

• o něco více než 1 metr
• tělo kryto šupinami
• chorda plně zachována
•  zuby nemají na čelistech, ale v oblasti patra
• párové ploutve archipterygia - ploutve mají svojí kostru
• redukovaný počet žaber - 2 páry
• ještě plicní vaky - vznikají jako vychlípeniny trávicí trubice - mohou přijímat vzdušný kyslík
• krev je přiváděna plicní žilou do srdce
• okyslyčná krev je částečně oddělena od neokysličené
• ve střevě spirální řasu
• vývin přes larvu
• bahník australský - 1.5m, letní spánek - pokud neni voda, tak používá plicní vaky k dýchání
• bahník americký - menší, kolem metru, v jižní Americe ve stojatých vodách

• určitě zahrnují všech suchozemských obratlovců a možná i předky všech ryb
• do 1938 považovány za vyhynulé - nalezeny v bízkosti Madagaskaru (Indický oceán)
•  latimerie podivná

•  odlehčení kožní kostry
• nemají vnitřní nozdry
• tělo odlehčeno plynovým měchýřem
• redukce svaloviny volných ploutví
• známé od devonu

• nejstatší známé Paprskoploutvé ryby
• tělo pokryto velkými šupinami - ganoidní š.
• heterocerkní ocasní ploutev

• chrupavčitoá vnitřní kostra
• chorda zachována
• spodní bezzubá ústa
• sladké a slané vody severní polokoule
• dospělé v sladké vodě a třou se v moři
• loví se pro maso
• jikry se zpracovávají na kaviár
•  jeseter velký - až 2 metry, podél evropských břehů
•  jeseter malý - povodí Černého a Kaspického moře
•  vyza velká - v Černém a Kaspickém moři

•  dobře zkostnatělá kostra (=dobře osifikovaná)
• chorda silně zaškrcena těly obratlů
•  tělo kryto dvěma druhy šupin
  1. cykloidní (kapr)
  2. ktenoidní (okoun, candát)

• tělo kryto cykloidními šupinami
• v ploutvích mají měkké ploutevní paprsky
• plynový měchýř spojený s jícnem
• sleď obecný - mořská ryba, S polokoule
• sardinka - drobné ryby žijící v Atlantském oceánu
• šprot - drobné ryby, podobné zpracování jako sardinky
• losos obecný - anadromní mořská ryba, šedé až stříbřité tělo, široká rozeklaná tlama
• pstruh obecný - potoční, tělo zbarveno olivově zeleně, dravé ryby (existuje i mořská forma)
• pstruh americký duhový - v oblasti postranní čáry má sytě růžovou barvu
• siven alpský - olivově tmavozelený
• siven americký
• hlavatka podunajská
• lipan podhorní - loví se na mušku
• štika obecná - hřbetní ploutev posunuta zřetelně dozadu, široká tlama, ostré zuby, loví menší ryby

•  sladkovodní ryby
• malý počet tvrdých paprsků v ploutvích (např. kapr má jen jeden)
• redukované zuby
• na posledním žaberním oblouku nemají žaberní výrůstky → požerákové zuby
• tetry - akvarijní rybky
• piraňa dravá - z povodí Amazonky
• paúhoř elektrický - až 2m, na bocích těla elektrické orgány, Stř a J Amerika
• plotice obecná - červená oční duhovka
• jelec tloušť - červené břišní ploutve
• střevle potoční - shora olivově zelená s tmavým příčným žíháním
• amur bílý - kvalitní maso
• bolen dravý
• lín obecný - snášení nízkou koncentraci O₂ ve vodě → stojaté vody
• hrouzek obecný
• parma říční
• cejn velký
• karas obecný
• kapr obecný, kapr lysec - na pátém žaberním oblouku mají žaberákové zuby
• piskoř páskovaný
• mřenka mramorovaná
• sekavec písečný
• sumec velký - veliká široká hlava a tlama, dravé

• břišní ploutve před prsními, nemají tvrdé paprsky
• tresky - velké mořské ryby, skvrnitě hnědé, bělavé maso bez kostí
• mník jednovousý - strakatá sladkovodní ryba, zástupce tresek

•  nemají břišní ploutve
• ocasní a řitní vytváří ploutevní lem
• úhoř říční - hadovitý tvar těla, larva = monté (dříve považováno za živočišný druh)

•  velký počet tvrdých paprsků
• plynový měchýř není spojený s jícnem
• okoun říční
• candát obecný
• skalárka
• vranka obecná
• makrela obecná
• tuňák obecný - velká mořská ryba

• mořští
• volně plovoucí larvy
• 0,3mm až 30cm
• kolonie
• jednovrstevná pokožka
• hltan vyúsťuje žaberními štěrbinami do obžaberního prostoru
• hltan je adaptován k filtraci organického detritu z vody
• tělo dospělců je obklopeno rosolovitým pláštěm – plášť je coeloblastového původu (tunica), z tunicinu
• chorda a nervová trubice je zachována pouze u larev
• CS – otevřená, střídavé pulzace srdce
• VS – chybí
• hermafroditi
• pohlavní rozmnožování přes stadium larvy
• nepohlavní – kolonie
• někdy rhodozměna

• živočichové pobřežního pásma
• živí se drobnými organismy
• hermafroditi
• velká regenerační schopnost, kolonie
• dospělí žijí přisedle
• larvy jsou volně pohyblivé
• TS – trávicí trubice ve tvaru U, hltan je proděravěn žaberními štěrbinami → žaberní vak, ústní otvor a vyvrhovací otvor – mohou se otevírat a uzavírat
• Sumka obecná

• součást mořského planktonu
• živí se organismy
• soudečkovité tělo s otvory
• složité rozmnožování – rozrůzněnost tvarů a funkčních typů
• obroučkovité svaly
• larva se podobá larvě sumky
• Ohnivka atlantská
• Doliola zoubkatá – plankton teplých moří
• Salpa nálevkovitá – všude kromě chladných moří

• planktonní organismy
• teplomilné i studenomilné
• živí se drobnými organismy
• dochází ke snadnému zanesení schránky
• schránky z tunicinu opatřené síty
• chybí obžaberní prostor
• trup a ocásek
• nervová trubice zachovány i v dospělosti
• CS – chybí
• pohlavní rozmnožování
• Vršenka středozemní
• Vršenka obecná