Tělní tekutiny
- Krev (sanquis)
  - Složení krve
  - Krevní skupiny

Tělní tekutiny

pro zajištění metabolismu je nutný stálý přísun živin v tekutině, která zprostředkovává spojení mezi organismem a vnějším prostředím
dynamická rovnováha = homeostáza
základem všech tělních tekutin a vnitřního prostředí je voda
různý podíl vody v různém věku
dospělý 50-60%
dítě 80%
dělení:
nitrobuněčná (intracelulární)
mimobuněčná (extracelulární)
- krev
- cirkuluje v uzavřené cévní soustavě
- zprostředkovává přenos dýchacích plynů mezi vnějším a vnitřním prostředím
- tkáňový mok
- přenáší látky mezi krví a buňkami
- míza = lymfa
- vzniká filtrací tkáňového moku
- přenáší zažitiny (rozložené ztrávené látky)
- cirkuluje v mízních cévách, které ústí do cévní soustavy

Krev (sanquis)

neprůhledná vazská tekutina červené barvy
na dospělého člověka 5-6 litrů, což je 6-8% hmotnosti
neustále se obnovuje a zaniká
54ml krve/den → za rok se obnoví 3x
život je ohrožen při náhlé ztrátě 1,5l krve, nebo pomalé ztrátě 2,5l
transportuje kyslík, CO2, živiny, metabolity, hormony i teplo
udržuje pH (tzn. acidobazickou rovnováhu) cca 7,4 (lehce alkalický)
obranné reakce imunitního systému

Složení krve

tekutou složku vytváří plasma (na rozdíl od fyziky v ženském rodě)
zaujímá 3-3,5l (cca 3/5 krve)
průhledná nažloutlá tekutila
stálé složení
- 91% je voda
- 8% organické látky
- plasmatické bílkoviny (globuliny, fibrinogen, albuminy, protrombin)
  - na bílkoviny se vážou minerály, hormony, tuky, voda
  - některé imunitní reakce (globulin)
  - fibrinogen se srází na fibrin a zastavuje krvácení (=hemostáze)
- glukóza
  - pohotový zdroj energie, neustále je odebírán buňkami
  - hladina glukózy = glykemie (0,8-1,1g/l)
  - hypo/hyperglykemie
- lipidy
- kys. mléčná
- cholesterol
  - bývá vázán na lipopreteiny
  - HDL (high density lipoprotein) - „hodný“
  - LDL (low density lipoprotein) - „zlý“
- barviva
- hormony
- 1% anorganické látky
- K+, Na+, Ca2+
- HCO3-, Cl- 3 2
- osmoticky aktivní - udržují tlak (a pH)
- 9/10 vodní roztok NaCl se používá jako imitace plasmy
červené krvinky (erytrocyty)
- zralé savčí červené krvinky jsou bezjaderné
- tvar „promáčklé lentilky“ (shora kruhová, z boku činkovitá) aby měla větší povrch
- průměr 7,4 mikrometru, tloušťka 2,1 mikrometru
- hemoglobin - červené krevní barvivo
- v 1l krve u mužů 0,46l červených krvinek, u žen 0,41l červených krvinek
- hematokryt = (oběm červených krvinek)/(oběm ve kterém měříme)
- v 1l u mužů 5*10¹², u žen 4,5*10¹² kusů
- vážou se na hemoglobin: hem Fe²⁺ + globin
- Hb |+ O₂ →(vratná reakce) HbO₂ = oxyhemoglobin
- Hb +CO₂ →(vratná reakce) HbCO₂ = karbominhemoglobin
- Hb +CO →(!!!nevratná reakce!!!) HbCO = karboxyhemoglobin (nevratná, proto hemoglobin vyřazen z transportní činnosti)
- červená krvinka žije 90-120 dní
- erytropoéza=tvorba červených krvinek, která probíhá v kostní dřeni
- v embryonálním vývoji vznikají z mezodermu a později se tvorba přesune do červené kostní dřeni
- k tvorbě krvinek je potřeba zásoba železa (10-15mg denně)
- hemolýza = zánik červených krvinek, probíhá ve slezině, v játrech, hemoglobin se rozpadne na Fe + bilirubin(žlučové barvivo)
- sedimentace krve - u mužů 2-5 mm/hod, u žen 3-8 mm/hod

krevní destičky (trombocyty)
- bezjaderné elementy nepravidelného tvaru
- stálý počet 250.109/l
- význam pro hemostázu — zástava krvácení
- při zranění zúžení cév, hromadění destiček, srážení krve
- fibrinogen → fibrin — opora pro nahromaděné krevní destičky → vzniká krevní koláč (sraženina, trombus)
- hemofylie — vrozená krvácivost, malá srážlivost krve
- embolie — sraženina v krevním řečišti

bílé krvinky (leukocyty)
- jaderné buňky
- v krvi, lymfě, mízních uzlinách, brzlíku, slezině ← tkáních
- množství kolísá 4–9.1/l, nejméně ráno po probuzení, počet stoupá po jídle, námaze, zánětlivém onemocnění
- žijí hodiny až celý život
- dělení podle přítomnosti granul
  - granulocyty – mají granuly
    - neutrofilní granulocyty – barveny neutrální látkou, nejpočetnější
    - bazofilní granulocyty
    - eosinofilní granulocyty – barví se eonsinem na červeno
  - agranulocyty – nemají granuly
    - lymfocyty
    - monocyty
- schopnost bránit se proti antigenům (patogenním organismům, cizorodým látkám) = imunita – chrání stabilitu vnitřního prostředí organismu
  - imunita nespecifická (vrozená)
    - obrana proti bakteriím — granulocyty, monocyty — ve styku s cizí buňkou se zvětší, pohltí ji a zničí
  - imunita specifická
    - uplatňují se lymfocyty
    - B-lymfocyty — spouští tvorbu imunoglobulinu, vážou antigeny na sebe
    - T-lymfocyty — buněčná obrana, rozpoznají vlastní buňky, ostatní zničí tvorbou cytotoxických látek
- podpora imunity (imunizace)
  - aktivní imunizace = očkování s malým množstvím viru, na který org. vytvoří protilátky
  - pasivní imunizace = očkování s hotovými protilátkami
- protilátky se můžou vytvářet i proti vysokomolekulárním substancím, které vnikly do těla dýcháním nebo požitím → alergická reakce
  - vdechnuté → astma
  - požité → ekzém
- při obranné reakci obranná látka naváže alergen a vyplaví se histamin, na který tělo reaguje otokem (edémem), což je stav ohrožující život (anafylaktický šok)
- alergeny: pyly, prach, srst, roztoči, jahody

Krevní skupiny

krev má antigenní vlastnosti
antigeny:
antigeny/aglutinogeny - glykoproteiny, schlukovatelné, na plasmatické membráně erytrocytů
aglutininy = protilátky, bílkoviny v krevní plasmě
v krevní plasmě jedince chybí aglutininy proti vlastním aglutinogenům
členěno podle soustavy AB0

Soustava AB0

krevní skupina	aglutinogeny:	aglutininy:	zastoupení
A	A	antiB	41,5%
B	B	antiA	14,1%
AB	AB	-	6,6%
0	-	antiA,antiB	37,5%