Pododdělení: Článkovci (Articulata)

(hodina odučena 5.12.2008)

živočichové s členěnou tělní dutinou a článkovaným tělěm

Kmen: Členovci (Arthropoda)

Obecné údaje

(hodina odučena 6.1.2009)

  • <1mm až 60 cm (humr)
  • 1 000 000 popsaných druhů, nejpočetnější živočišný kmen
  • žijí na souši, v zemi, ve vzduchu, ve vodě
  • mají coelomovou tělní dutinu, ale druhotnou tělní dutitu mají pouze v embryonálním stádiu → postupně splývá s prvotní a vzniká tzv. mixocoel
  • přizpůsobení a zdokonalení se odehrálo ve třech směrech:
    1. homonomní s. → heteronomní segmentace těla, 3 větší celky:
      1. hlava (cephalon)
      2. hruď (thorax)
      3. zadeček (abdomen)
      • hlava s hrudí mohou splývat v hlavohruď (cephalothorax)
      • každý segment tvořen na povrchu čtyřmi destičkami (1 břišní = sternum, 1 hřbetní = tergum, 2 postranní = pleury)
      • segmenty spojeny integumentálními blankami
    2. vznik pravých článkovaných končetin
      • původně měl každý segment 1 pár tvarově shodných končetin → dochází k jejich tvarové a funkční diferenciace (např. tykadla, ústní ústroje, pohybová funkce, pomocné kopulační ústroje)
      • končetina složena s navzájem pohyblivých pevných článků
      • svaly oproti obratlovcům schovány uvnitř, pod „kostrou“
    3. vznik ochranného pevného tělního krytu, který má současně funkci vnější kostry = exoskelet
      • na ni se upíná svalovina
  • tělo kryto jednovrstevnou pokožkou = hypodermis, která na povrch vylučuje kutikulu (složka chitin -jeho podstatou je CaCO3) → omezuje růst → svlékání starého tělního pokryvu (ekdyse) → svlečený členovec velmi zranitelný
  • vysoká pohybová aktivita → svalovina příčně pruhovaná

Orgánové soustavy

  • hlava, hruď, zadeček
Trávící soustava
  • oba konce (přijímací a vyvrhovací) - ektodermální (také se svlékají)
  • ústní ústrojí kousací, bodací, sací, lízací
  • → hltan
  • → jícen
  • → střední část entodermálního původu a bývá různě složitá
  • trávení členovců je mimobuněčné
Dýchací soustava
  • u malých členovců není zvláštní DS → dýchají celým povrchem těla
  • vodní členovci mají žábry
  • suchozemští členovci mají ektodermální vychlípeniny - vzdušné vaky, vzdušnice (tracheje)
Cévní soustava
  • vždy otevřená
  • bezbarvá hemolymfa - tekutina
  • trubicovité nebo vakovité srdce - vybíhá z ní jakási aorta
Vylučovací soustava
  • metanefridie
  • malpighické trubice - ústí do střeva
Nervová soustava
  • zauzlinová stavba typu žebříčkovité NS
  • nadhltanová zauzlina má funkci mozku
Smyslové orgány
  • chemoreceptory
  • mechanoreceptory
  • chordotonální ústrojí - založeno na principu strun - registruje vnitřní tlak a svalové napětí
  • fotoreceptory → různé typy očí : oční skvrny, miskovité oči, váčkovité oči, složené oči = fazetové oči (složeno z šestiúhelníkových autonomních očí - omatidium - každé má vlastní rohovku)
Rozmnožování
  • až na výjimky gonochoristi
  • častý pohlavní dimorfismus
  • vývin přímý i nepřímý

Systém

Skupina podkmenů: Bezkusadlovci (Amandibulata)

  • skupina bez vyvinutých ústních ústrojů

Podkmen: Klepítkatci(Cheliceraata)

(odučeno 13.1.2009)

  • 74000 druhů
  • první pár končetin - klepítka = chelicery
  • tělo:
    1. prosoma = hlavohruď
    2. opistosoma = zadeček
Třída: Hrotnatci (Merostomata)
  • „živoucí fosilie“
  • délka cca 60cm
  • mořští klepítkatci
  • žijí na dně, zahrabávají se do písku/bahna
  • tělo kryto plochým štítem
  • připomínají trilobity
  • prostoma - 6 párů končetin; první pár jsou chelicery
  • opistosoma - 6 párů; 5 z nich - lupenité žábry
  • na konci těla dlouhý hrot = telso
  • larvální stádium připomíná trilobita
  • Ostrorep americký - mexický záliv
Třida: Pavoukovci (Arachnida)
  • většina klepítkatců
  • vakovité/válcovité tělo
  • prosoma - 6 párů končetin:
    1. pár chelicery - zbraň
    2. pár pedipalpy - pohybová a hmatová fce.
  • opistosoma - bez končetin
  • Trávicí soustava
    • mimotělní trávení
    • ústní otvor - sací pumpa; příliš úzký na spolknutí vcelku
    • oběť stráví mimo tělo trávicími enzymy
    • rovné střevo se slepými výběžky
  • Dýchací soustava
    • plicní vaky nebo vzdušnice/tracheje
    • plicní vaky vyúsťují na povrch těla otvůrky - stigmaty
  • Vylučovací soustava
    • koxální/kyčelní žlázy
    • malpighické trubice
    • nefrocyty
  • Nervová soustava
    • gangliová
    • dominantní - podhltanová zauzlina
  • gonochoristé
Řád: Pavouci (Arachnida/Araneida)
  • předmět arachnofobie
  • 34 000 druhů
  • 0.5 - 90 mm
  • hlavohruď a zadeček spojeny tenkou stopkou
  • jeden pár plicních vaků
  • končetiny 10. a 11. článku jsou přeměněny ve snovací bradavky
  • bradavky jsou i na zadečku
  • chelicery duté a spojeny s jedovou žlázou
  • toxiny paralyzují NS
  • pedipalpy - makadla
  • 4 páry kráčivých končetin - na konci hřebínky s drápky pro pohyb na pavučině
  • Trávicí soustava
    • jednoduchá
    • hltan - sací pumpa, rovné střevo se slepými výběžky
  • 8 oček rozestavených, např. 4 na temeni a 2+2 po stranách
  • pohlavní dimorfismus:
    • samci jsou menší s delšími končetinami
    • zbarvení
    • samice robustnější
  • snášejí oplozená vajíčka opředená zámotkem
  • bez larválního stádia
  • Sklípkan huňatý
    • 6-10cm
    • hnědé chloupky
    • Brazílie, J Amerika
    • občas přicestuje omylem v přepravce s tropickým ovocem
  • Snovačka jedovatá
    • na přední strně opistosomatu má skvrnku
    • velmi jedovatý
    • Středomoří, Střední Asie
    • „Černá vdova“
  • Křížák obecný
  • svislá konstrukce pavučiny
  • Pokoutník domácí
    • v rozích místností vytváří kapsovité vodorovně uložené pavučiny kapsovitého tvaru
  • Vodouch stříbřitý
  • vytváří si obydlí pod vodou, kryto pavučinou (jako bublina pod vodou)
  • Slíďák tatarský
    • teplomilný, stepní druh pavouka (vzácně na J Moravě), největší Evropský pavouk (kolem 3cm)
    • noční živočich
    • žije v chodbičkách v podzemí
  • Slíďák tarentský
    • „tarantule“ → lidový tanec tarantela
  • Běžník kopretinový
    • drobní pavoučci, kteří se vyskytují hlavně na konci léta
    • nechají se pasivě unášet na svém vlákně ⇒ „babí léto“
  • Skákavka pruhovaná
    • žije na teplejších místech
    • na kořist se vrhá skokem

(hodina odučena 16.1.2009)

Řád: Roztoči (Acarina)
  • 1-20mm
  • 20 000 druhů popsáno
  • druhý nejbohatší řád pavoukovců
  • prosoma a opistosoma splývají ve vakovitý útvar
  • chelicery, neboli klepítka jsou prvním párem končetin klepítkatců, mohou se skládat ze dvou nebo tří článků
  • pedipalpi - druhý pár příústních končetin klepítkatců.
  • 4 páry končetin různě modifikovány
  • gonochoristi
  • embryonální vývin málo prozkoumán
  • po celém světě
  • dravci, býložravci i paraziti
  • Čmelík kuří
    • asi 0,7mm
    • napadá drůbež a saje krev
  • Klíště obecné
    • samice v nenasátém stavu asi 4mm, nasátá asi 10-11mm
    • sameček měří asi 2mm, dospělí samci potravu nepřijímají
    • živí se potravou hostiletů
    • dočasný parazit hostitelů
    • přenašečem virového onemocnění klíšťová encefalitida
    • přenašečem různých bakterií (např. lymská borelioza)
    • v listantých a smíšených lesech (do výšky asi 1m)
    • klíště zabodává chelicerami a nezakrucuje se (!)
  • Trudník lidský
    • 0,3-0,4mm velký
    • v mazových žlázách většiny lidí
  • Sametka zarděnkovitá
    • asi 2mm
    • jeho larvy se zavrtávají do kůže
    • → pupencovitá zarděnkovitá vyrážka
  • Skladozak moučný
    • asi 0,4-0,6mm
    • postrah skladišť obilí a mouky
    • ochrana spočívá v nasazení jiného dravého roztoče, jehož je skladokaz potravou
  • Peříčkovec domácí
    • malý roztoč, který žije v matracích a nábytku
  • Zákoška svrabová
    • 0,3-0,4mm
    • larvy se zavrtávají do kůže ⇒ parazitální onemocnění svrab
Řád: Šťíři (Scorpiones)
  • 1-18 cm
  • 1200 druhů
  • suchozemští pavoukovci
  • stepní a polopouštní biotopy
  • tvrdý chitinozní krunýř
  • článkované prosoma - 6 párů končetin
    1. malé klepítkovité chelicery
    2. mohutné pedipalpy
    3. 4 páry kráčivých končetin
  • přívesek posledního zadečkového článku - párová jedová žláza + jeden bodec
  • bez úhony snáší velmi velké dávky radioaktivity
  • Štír středomořský
    • 7 cm
    • jih Španělska/Francie, S Afrika
  • Veleštír obrovský
    • tmavý
    • suché tropy Z Afriky
  • Štír kýlnatý
    • Balkán, J Itálie, J Francie, Španělsko, S Afrika
    • zaznamenán i v okolí Slapů

Skupina podkmenů: Kusadlovci (Mandibulata)

  • liší se od Amandibulat:
    1. v přední části hlavy mají jeden (vzdušnicovci) nebo dva páry (Korýši) článkovaných tykadel
    2. další tři páry končetin přeměněny v ústní ústrojí:
      • 1 pár - kusadla (mandibuly)
      • 2 páry - čelisti (maxilly)
    3. jeden pár složených fazetových očí, které mohou být složeny až z 12000 omatidií
  • 2 podkmeny

Podkmen: Vzdušnicovci (Tracheata, Unirannia)

  • nejvíce druhů vůbec
  • 906 000 druhů popsáno
  • 0.2mm - 33cm
  • primárně suchozemští
  • na hlavě mají jeden pár tykadel a ústní ústrojí (kousací - složeno z páru kusadel, čelistí a jeden spodní pysk)
  • dýchání zajišťují vzdušnice=tracheje - ektodermální vchlípeniny pokožky - rozvětvené systémy trubic a trubiček
  • průduch=stigma
Třída: Chvostoskoci (Collembola)
  • 0.25-10mm
  • půdní živočichové
  • skákací vidlice a závěsné zařízení
  • kousací ústí ústojí ponořeno do ústní dutiny
  • jednoduché oči
  • zástupci:
    • mákovka vodní
    • larvěnka obrovská - matná šedomodrá barva
Třída: Hmyz (Insecta)
  • ústní ústrojí roste na hlavě
  • 0.2mm - 33cm
  • 890 000 druhů
  • heteronomě segmentované tělo: hlava, hruď, zadeček
Hlava (caput)
  • vzniká ze 6 článků
  • nese 1 pár složených očí
  • až 4 jednoduchá očka
  • 1 pár mnohočlánkových tykadel - bývají různě tvarovaná (např. nitkovitá, speřená, hřebenitá)
  • na hlavě se nacházejí smyslová ústrojí, zejména citové a hmatové
  • kousací ústní ústrojí
    • horní pysk
    • 1 pár tykadel
    • 1 pár čelistí
    • spodní pysk s pyskovými makadly
    • (slinné žlázy)
    • může být pozměněn na sací, lízací, bodací, … ústrojí
Hruď (thorax)
  • 3 články
    1. předohruď
    2. středohruď
    3. zadohruď
  • každý článek nese jeden pár článkovaných končetin ⇒ 6 končetin
    1. kráčivé končetiny
      • kyčel
      • příkyčlí
      • stehno
      • holeň
      • chodidlo
    2. mohou být přeměněny na hrabavé, plovací, uchopovací, skákací, … končetiny
  • ze středohrudi a zadohrudi vyrůstá jeden pár křídel ⇒ 4 křídla - vychlípeniny pokožky, které jsou vystuženy systémem žilek
  • modifikace křídel 1. páru křídel:
    1. v krovky
    2. v krytky
    3. polokrovky
  • křídla jsou většinou blanitá, která mohou být porostlé chloupky nebo šupinkami
Zadeček (abdomen)
  • v embryonálním stavu se zakládá z 12 článků
  • u dospělého hmyzu zanikají
  •  kopulační orgány
  • tělo hmyzu kryto pokožkou z jednovrstevného epitelu, pokryt vícevrstevnou kutikulou (bílkoviny, vosky, chitin)
Orgánové soustavy
  • Trávicí soustava
    • přední část - ústní otvor, hltan, jícen, vole, žvýkací žaludek
    • střední část - trubicovitá - klkovité výběžky
    • zadní část - vstupní část, střevní část, konečník, řitní otvor
  • Vylučovací soustava
    • malpigické trubice - ústí v oblasti vstupní části - 2-200
  • Cévní soustava
    • otevřená, na hřebetní straně těla
    • hřbetní céva → má funkci jakéhosi trubicovitého srdce
    • hemolymfa - bezbarvá
  • Dýchací soustava
    • tracheální systém - vzdušnicový
  • Nervová soustava
    • gangliová žebříčkového typu
    • funkci mozku má nadhltavnová a podhltanová zauzlina
    • funkčně spojen se smyslovými soustavami
  • Smyslové orgány
    • zrakové orgány
      • jednoduché oči, bývají na hlavě - větišinou na oblasti čela nebo temene
      • složené oči - složeny až z 30 000 omatidií (relativně samostatné oko) - umožňuje mozaikovité vidění
    • mechanoreceptory
    • chemoreceptory
    • hygroreceptory
    • termoreceptory
    • vnímání zvuků a změn vnitřního tlaku - chordotonální orgány a tympanální orgány
  • Rozmnožování:
    • Pohlavní orgány - gonochorismus ⇒ samci mají párovitá varlata → párovité chámovody → nepárový chámomet → kopulační orgán; vaječníky → vejcovod
    • vnitřní oplození
    • partenogeneze (také samobřezost nebo pannobřezost) znamená vývin nového jedince z samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou
    • z vajíček se líhnou larvy - liší se od dospělých = imago
    1. vejcorodost (oviparie)
    2. živorodost (viviparie)
    3. vejcoživorodost (ovoviviparie)
    • ekdyse - svlékání
    • larva se přeměňuje v imago
      1. nedokonalá proměna (heterometabolie) - dochází přímo po posledním larváním instaru k přeměně na imago (nekuklí se)
      2. dokonalá proměna (holometabolie) - poslední larvární instar je zakulení → z kukly se později vyvine imago
    • označení pro nedospělá stádia
      • nymfa (=najáda) - nemá plně vyvinutá ústa a pohlavní ústrojí (kobylka, saranče)
      • larva
      • houesenka
      • atd…
  • hormonální soustava
    1. v hlavě - hormony vylučují některá ganglia
    2. v předohrudi - předohrudní žláza, přídavná tělíska
    • aktivační hormon
    • hormon svlékací (ekdyson)
    • juvenilní hormon - vylučuje se dokud trvá nedospělé stádium larvy
    • fermon
Systematika
Řád: Šupinušky (Thynasura)
  •  1-2 cm
  • na vlhkých místech, pod kameny, v humusu, atd.
  • rybénka domácí
    • bojí se světla
Řád: Blanokřídlí (Hymenoptera)
  • jeden z nejrozsáhlejších hmyzích řádů
  • asi 100 000 druhů
  • ústní ústrojí kousací se silnými kusadly
  • dva páry blanitých křídel - druhý pár menší
  • proměna dokonalá
  • základní dělení na štíhlopasé a širopasé
  • ploskohřbetka smrková - ve smrkových lesích
  • lumek velký - samička má na konci zadečku dlohé kladélko - kladou vajíčka do hostitelů
  • lumek žlutonohý - kladou vajíčka na běláskovité
  • žlabavky - kladou vajíčka do rostlinných pletiv ⇒ hálka
  • mravenci
    • drobný hmyz
    • má lomená tykadla
    • společenský, sociální hmyz,
    • morfologicky odlišné kasty
      1. dělnice - mají různou úlohu
      2. samička, královna, matka - jednorázové oplodnění
      3. křídlatí samci - po spáření zahynou
    • nejpočetnější jsou samičky bez vyvinutého rozmnožovacího ústrojí - dělnice
    •  drobnější mravenci mývají žihadlo
    • mravenec lesní-staví mraveniště, všežravec
    • mravenec dřevokaz-Ferda Mravenec
    • mravenec drnový
  • sršeň obecná (ženský rod) - vosa, hnědo-zlutě zbarvený zadeček připojen stopkou; štíhlopasý blanokřídlí hmyz
  • vosa útočná - staví hnízda v zemi
  • vosa obecný - papírovité hnízdo pod zemí (na stopce)
  • širopasé: čmelák rolní, čmelák zemní,
    • včela medonostná - užitkový společenský hmyz; opylovači;
      • med(=energeticky bohatá potrava pro krmení larev) je potravou pro včelí larvy,
      • vosk - stavební materiál pláství (šestiboké komůrky, kde se mohou kuklit larvy)
      •  propolis - látka, která slouží jako obrana hnízda
      • včelí jed - farmacie
      • mateří kašička - bohaté na hmyzí hormony
Řád: Blechy (Aphaniptera)
  •  drobný parazitický hmyz
  • 1-7mm
  • z boku sploštělé tělo
  • bezkřídlé
  • zadní pár nohou je skákací
  • bodavě-sací ústní ústrojí
  • ekotparazité, živící se krví
  • proměna dokonalá
  • blecha obecná - parazituje hlavně na člověku, doskočí asi 30 cm
  • blecha morová - vnější parazit hlodavců
  • blecha obrovská - parazit krtka
  • blecha holubí, blecha slepičí, blecha kočičí, blecha psí
Řád: Brouci (Coleoptera)
  • nejbohatší hmyzí řád
  • asi 300 000
  • 1mm - 15cm
  • složené oči; někteří brouci mají i jednoduchá očka
  • tykadla různého tvaru
  • ústní ústrojí kousací
  • heteronomní hruď
  • přední pár křídel sklerotizován ⇒ přeměněn v krovky
  • druhý pár křídel blanitý - schován pod krovkami
  • kráčivé nohy různého tvaru
  • zadeček maximálně s 8 článků
  • oviparní - vždy kladou vajíčka → vývin larev → kuklí se ⇒ proměna dokonalá
  • obvykle 3 larvární instary
  • primárně suchozemský hmyz
  • velký rozdíl v larvách a imazích
  • dravci, mrchožrouti
  • druhtoně se někteří brouci přeměnili na vodní - např. potápníci
Podřád: Masožraví (Adephaga)
  • svižník polní - suchá, výslunní místa; rychle se pohybuje
  • střevlík měděný - červeno-hnědá kovová barva; také se rychle pohybuje
  • střevlík fialový - v lesích
  • krajník pyžmový - kolem 3 cm, požírá housenky; chráněný
  • střevlík zlatolesklý
  • střevlíčci
  • potápníci:
    •  potápník roubený - tmavě hnědé lesklé krovyky s typickým lemováním, asi 3 cm
Podřád: Všežraví (Polyphaga)
  • vodomil černý - kolem 5 cm, primárně suchozemský ⇒ kuklí se na souši
  • hrobařík obecný - podlouhlý asi 2 cm
  • drabčík zdobený - velká hlava a velká kusadla, zkrácené krovky, podobný mravenci
  • roháč obecný - larvy potřebují ztrouchnivělé dubové dřevo, výrazný pohlavní dimorfismus, asi 8 cm
  • vrubounovité = scarabeité
    • chrobák velký - černě lesklé krovky
    • vruboun posvátný - posvátný africký brouk
  • zlatohlávek hladký - zlato-zelený lesklá barva, na okrajích lesů
  • nosorořík kapucínek - nápadný chitinozní roh na hlavě
  • chroust obecný - nápadný brouk, ožírá listnaté stromy, larvy se kuklí v půdě asi 3-4 roky
  • krasec měďák - u nás např. v borových lesích
  • kovaříci - protáhlí štíhlí brouci , šedý, zelenavý, …
  • světluška menší - pohlavní dimorfismus, samice bezkřídlé a bez krovek, na konci zadečku svítivý políčka, žluto-zelené studené světlo
  • kožojed obecný - žere vlnu, přírodní vlákna, vycpaniny
  • pestrokrovečník mravenčí
  • slunéčko sedmitečné - hnědé nebo červenohnědé krovky na kterých je 7 černých teček
  • řetězník očkovný = slunéčko velké = slunéčko dvaadvacetiteečné
  • slunéčko dvoutečné - červené a černé tečky nebo černé a červené tečky
  • slunéčka jsou dravé, vypouštějí nažloutlou jedovatou tekutinu na odpuzení predátorů
  • potemník moučný - larvy moučný červi
  • majka fialová - krátké krovky a jsou velmi jedovatí, vypouštějí jedovatý alkaloid kantharidin
  • tesařík obecný, tesařík obrovský, tesařík alpský, tesařík piluna - dlouhá tykadla, asi 5 cm, vázány na staré dubové porosty
  • mandelinka nádherná, mandelinka topolová, mandelinka bramborová
  • lýkožrout smrkový, lýkožrout jedlový
Řád: Chrostíci (Trichoptera)
  • malý až středně velký hmyz
  • kousací nebo lízací ústní ústrojí
  • dva páry křídel pokryté štětinkami nebo chloupkami
  • zadní křídla větší než přední
  • samice kladou vajíčka do vody - vývoj ve
  • postava s Ferdy Mravence
  • proměna dokonalá
  • potrava ryb
  • chrostík velký
  • chrostík kostníkový
Řád: Dvoukřídlí (Diptera)
  • malý až středně velký hmyz
  • vyvinutý pouze první pár křídel
  • druhý zakrněn a přeměněn v kyvadélka = haltery
  • ústní ústrojí sací, bodavě-sací, lízací
  • proměna dokonalá
  • samice bývají živorodé, vejcorodé nebo vejcoživorodé
  • larvy jsou beznohé
  • tiplice zelná - vypadá jako velký komár
  • Anofeles čtyrskvrnný - přenašeč malárie
  • komár pisklavý - obecně rozšířen
  •  ovád hovězí - bodavě-savé ústní ústrojí - samice napadají teplokrevné živočichy, samci se živí rostlinnými šťávami; zavalitý hmyz
  • vrtule třešňová - moucha s kropenatými křídli, klade vajíčka na třešně
  • octomilka obecná - má obří chromozomy které se velice dobře studují
  •  bedlopitky - larvy způsobují „červivost“ houbových plodnic
  •  střeček hovězí - jeho larvy napadají koně nebo hovězí a zavrtávají se do podkožního vaziva → vyvíjejí se → bolesti zvířete → šance pro patogenní organismy
  •  masařka obecná - na organických zbytcích
  •  moucha domácí - v lidských obydlích, lízací ústní ústrojí (!!NEBODÁ!!)
  •  bodalka stájová - živí se krví
Řád: Jepice (Ephemeroptera)
  •  1-6cm
  • 2 páry blanitých křídel
  • imaga žijí krátkou dobu během níž nepřijímají potravu
  • samice líhnou do vody → najáda ⇒ nedokonalá proměna (potrava ryb)
  • jepice obecná - žijí asi 3 dni, najády 2 roky
Řád: Kudlanky (Mantodea)
  • protáhlé tělo, kousací ústrojí, přední končetiny → uchopovací nohy
  • dravý teplomilný hmyz
  • kudlanka nábožná - vzácně na J Moravě
Řád: Motýli (Lepidoptera)
  • asi 110 000 druhů
  • rozpětí křídel: 3mm - 30cm
  • velké složené oči
  • sací ústní ústrojí
  • 2 páry křídel, pokryty barevnými chloupky a barevnými šupinami - barveny pigmenty
  • proměna dokonalá
  • larvy = housenky - kousací ústní ústrojí
  • suchozemský hmyz
  • mol šatní - housenky žerou oděvní součásti z přírodních materiálů
  • obaleč jablečný - housenky jsou narůžovělé, způsobuje červivost jablek
  • píďalka angreštová - jemně skvrnitá křídla
  • píďalka zelenopláštník
  • lišaj smrtihlav - teplomilný
  • lišaj pryžcový
  • lišaj oleandrový
  • lišaj šeříkový
  • lišaj babí oko
  • dlouhozobka svízelová
  • martináč hrušňový - rozpětí asi 15 cm
  • bourec morušový - živý se morušovníkovým listím
  • bechyně mniška
  • stužkonoska modrá
  • stužkonoska topolová
  • přástevník medvědí

13.2.2009

  • okáč zední - většinou hnědě zbarvené
  • okáč bojínkový
  • perleťovec stříbropásek - svrvhní strana tmavá a spodní světlá (jako negativ svrchní)
  • bělopásek topolový
  •  batolec duhový
  •  babočka bodláková, babočka admirál - tažný motýl, babočka paví oko, babočka kopřivová, babočka jilmová, babočka osiková, babočka bílé C
  • ohniváček celíkový, modrásek …
  •  otakárek fenyklový - potravou jsou myříkovité rostliny - fenykl, kopr, atd.
  •  otakárek ovocný
  • jasoň červenooký - bělavá poloprůsvitná křídla
  • pestrokřídlec podražcový
  • bělásek zelný
  • žluťásek řešetlákový - patří do čeledi běláskovitých
Řád: Ploštice (Heteroptera)
  • až 10cm, ale ve většině případů drobné
  • suchozemské i vodní
  • ústní ústrojí bodavě-sací
  • dva páry křídel - 1. pár přeměněn v polokrovky
  • nohy ploštic - kráčivé, plovací, hrabací, skákací
  • proměna nedokonalá
  • splešťule blátivá - na konci zadečku má dýchací trubici, žije ve stojatých vodách
  • znakoplavka obecná - žije ve stojatých vodách, plave na znak, zásobu vzduchu má na břišní straně těla
  • štěnice domácí - parazit člověka, bodavě-savé ústní ústrojí, aktivní hlavně v noci
  • ruměnice pospolná - červené polokrovky kapkovitého tvaru mají uprostřed černou tečku
  • kněžice zrnitá - hodně placaté a široké tělo
  • kněžice trávozelená
  • kněžice páskovaná - červeno-černě páskovaně pruhovaná
  • zákeřince červená - dravec
  • mohutnatka evropská - do 10 cm, vodní
  • bruslařky
  • vodoměrky
Řád: Rovnokřídlí (Orthoptera)
  • 2-250mm
  • složené oči, mohutné kousací ústrojí
  • zadní křídla jsou blanitá
  • 1. pár končetin - přizpůsobena ke skákání
  • samice má na zadečku kladélko - dutá trubice
  • nymfy se podobají imagům, ale nemají křídla
  • kobylka zelená - dlouhá tykadla, silná kusadla, samci cvrkají = stridulijí - tření předních křídel o sebe; dravec
  • cvrček polní - černé lesklé zavalité tělo, striduluje, na suchých místech vyhrabává chodbičky
  • krtonožka obecná - zavalité tělo, přední nohy hrabavé, žije pod zemí → může narušit kořenový systém
  • saranče modrokřídlá - šedohnědá
  • saranče vrzavá - pruh na zadních křídlech
  • saranče stěhovavá
    1. soliterní forma → žije osamoceně
    2. gregarická forma → združují se do hejn
Řád: Síťokřídlí (Neuroptera)
  • 2 páry blanitých křídel s hustou žilnatinou
  • kousací ústní ústrojí
  • larvy jsou dravé a mají mimotělní trávení
  • mravkolev běžný - (postava ve Ferdovi Mravencovi)
  • zlatoočka skvrnitá - významný predátor mšic
Řád: Škvoři (Dermaptera)
  • na zadečku má cerky - klíšťky, sloužící ke skládání křídel
  • škvor obecný - noční všežravec, samice setrvávají určitnou dobu u vajíček a vylíhlích nymf
Řád: Stejnokřídlí (Homoptera)
  • zpravidla drobý hmyz
  • 2 páry blanitých křídel
  • bodavě sací ústní ústrojí - sají šťávu z rostlin - bohatá na sachridy
  • nedokonalá proměna
  • cikáda viniční - vzácně na J Moravě - teplomilný hmyz, striduluje
  • pěnodějka obecká - nymfy žijí v pěnovitém otvoru na rostlinách - do kapky vody fouká , dokud kapnu nenapění - poté tam naklade vajíčka
  • mšice - křídla blanitá s redukovanou žilnatinou, na konci zadečku mají tekutinu s vysokým obsahem glukozy → medovice - odebírají mravenci
    • složitý vývin - část vajíček přezimuje - na jaře - nymfy → živorodé samice - nepotřebují samečky = jsou partenogenetické - opakuje se líhnutí na hostitelských roslinách - objevují se křídlaté samice - na konci se objevují nymfy ve který jsou samci i samice → spáření → nakladou nymfy, které přezimují
    • mšice maková
    • mšice zelná
    • vlnatka krvavá - tělo zbarveno červeně
    • puklice švestková - škodí na švestkách - samice mají voskovitý štítek
Řád: Švábi (Blattaria)
  • 2mm-11cm
  • sploštělé tělo
  • obvykle 2 páry křádel a kousací ústní ústrojí
  • samice klade vajíčka do schránky = ootéka
  • proměna nedokonalá
  • šváb obecný - v zanedbaných domácnostech, teplomilný, noční
  • šváb americký - používá se jako laboratorní zvíře
Řád: Vážky (Odonata)
  •  2-13 cm
  • velké složené oči
  • 2 páry složených křídel
  • z vajíček se líhnou nymfy, které žijí dravě ve vodě
  • vývoj trvá 1-5 let
  • nedokonalá proměna
  • motýlice obecná - vyskytuje se v blízkosti vod
  • šídlo královské - kovově modro-zeleno lesklé tělo
  • vážka plozská - dorzoventrálně sploštělý zadeček
Řád: Všekazi (Isoptera)
  • termiti
  • 2-20 mm
  • tzv. společenský hmyz
  •  polymorfní kasty
    1. reproduktivní
    2. sterilní
  • termitiště
  • nediferencované nymfy (podle potravy se z nich vyvíjí kasty)
  • teplomilní - nejjižnější Evropa
  • extrémní žravost
Řád: Vši (Anoplura)
  • ektoparazité savců → živí se krví
  • ústní ústrojí bodací a sací
  • vši jsou bezkřídlé
  • přenášejí patogenní mikroorganismy
  • Rozmnožování: samice kladou vajíčka (=hnidy) → líhnou se nymfy → mnoho instarů → ukončeno svlékáním → přeměna v imago
  • veš dětská - parazit výhradně v ovlasené části hlavy
  • veš šatní - v záhybech šactva a prádla

Podkmen: Žabernatí (Branchiata)

  • 0,14mm - 60cm
  • asi 20 000 druhů
  • dýchají žábrami
  • dva páry tykadel
Třída: Korýši (Crustacea)
  • rozeklané článkované končetiny
  • hlava, hruď, zadeček
  • hlava splývá s 1 nebo 2 hrudními články v hlavohruď
  • 2 páry tykadel
    1. antenuly
    2. antény
  • kusadla, 2 páry čelistí
  • hřebetní štít karapax - bývá inkustován
  • zbytek těla kryt kutikulou v různé míře inkrustovanou
  • TS: ústné otvor → hepatopankreatické žlázy → řitní otvor
  • DS: malý korýši celým povrchem těla, větší korýši mají žaberní pupeny
  • CS: otevřená, srdce buď vakovité nebo dlouhé trubicovité - uloženo v osrdečníku
  • VS: metanefridie vyusťující na bázi tykadel nebo na bázi druhé čelisti
  • NS: žebříčkovitá (tendence ke splývání gangilí
  • Smyslové orgány:
    • mechanoreceptory — na tykadlech
    • chemoreceptory — na antenulách
    • statocysty — na bázi antenul (miniaturní tělísko — statolit — zrnko písku — musí být získáno z vnějšího prostředí)
    • pohárkovitá očka (larvy)
    • složené fazetové oči na stopkách (dospělci)
  • s výjimkou přisedlých forem gonochoristé
  • častý pohlavní dimorfismus (velikost klepet, těla, …)
  • samice kladou vajíčka bohatá žloutkem
  • vajíčko → larva (nauplius) → metanauplius → postupným svlékáním se mění v dospělce
  • potrava: rostliny i živočichové, žijící i odumřelé organismy
Podtřída: Žábronožky (Anostraca)
  • chybí karapax
  • 1-7cm
  • 145 druhů
  • protáhlé tělo, zboku zploštělé
  • plavou „na znak“
  • sladkovodní
  • větší počet nožiček s vnějšími žábrami
  • žábronožka sněžní
    • žlutooranžové zbarvení
    • výskyt — periodické sladkovodní tůně
  • žábronožka severská
    • glaciální relikt v tatranských ledovcových jezerech
Podtřída: Lupenonžci
  • 0,2mm-10cm
  • mají karapax
  • listonoh jarní
    • na konci těla furkální vidlice
    • v periodických tůních
  • listonoh letní
    • až 10cm
  • škeblovky
    • dvouchlopňový karapax
    • několik milimetrů
  • perloočky
    • několik milimetrů
    • potrava ryb
    • jedno složené očko hravých barev
    • partenogeneze — vývoj neoplozeného vajíčka v zárodek
Podtřída: Lasturnatky (Ostracoda)
  • dvouchlopňový karapax
Podtřída: Klanonožci (Copepoda)
  • buchanka obecná
Podtřída: Kapřivci (Branchiura)
  • oválný karapax
  • dočasní parazité ryb
  • kapřivec kapří
    • parazit kaprovitých ryb
    • živí se krví a tkáňovým mokem
    • větší počet kapřivců může způsobit znatelné ranky → infekce
Podtřída: Svijonožci (Cirripedia)
  • výhradně mořští
  • pevně přisedlí
  • karapax má na vnější straně destičky z CaCo3
  • mnohočlánkované nohy
  • většinou hermafroditi
  • vilejš stvolnatý
  • svijonožec přílivkový
    • vypadá jako kuželovitá sopka
Podtřída: Rakovci (Malacostrata)
  • 1mm-60cm
  • 14 000 druhů
  • vytváří pevný krunýř
  • 21 článků: hlava 6, hruď 8, zadeček 7
  • 5+8+6 párů končetin
Řád: Desetinožci (Decapoda)
  • karapax srůstá se všemi hrudními články
  • dvě varianty tvaru těla — typ raka (podlouhlý karapax) a typ kraba (širší, oválný karapax)
  • maxily 2. páru končetin zajišťují stálý proud vody omývající žábry
  • první 3 páry hrudních končetin — čelistní nožky
  • minimálně jeden pár hrudních končetin (od 4.) má na konci klepeta
  • klepeta mnohdy nesouměrná
  • gonochoristé
  • většinou mořští
  • obrana — klepeta, pevný inkrustovaný krunýř
  • některé druhy vyhledávají opuštěnou schránku mořského plže (rak poustevníček)
  • kreveta baltská
    • asi 10cm
    • poloprůsvitná
    • v Baltském moři, severním Atlantiku
    • předmět lovu
  • garnát obecný
    • 5-8cm
    • v mořích západní Evropy
    • předmět lovu
  • langusta obecná
    • 45cm, 8kg
    • červenožlutě pruhované antény delší než tělo
    • Atlantský oceán, Středozemní moře
    • předmět lovu
  • humr evropský
    • 60cm
    • dožívá se až třiceti let
    • asymetrická klepeta
    • Atlantský oceán, Středozemní moře
  • rak říční
    • samec 15-25cm, samice 12cm
    • šedá-olivová barva
    • čisté řeky a rybníky s prokysličenou vodou
    • úbytek populace — račí mor (19. st.), norkové, znečištění
  • rak kamenáč
    • asi 8cm
    • široká klepeta
    • v podhorských kamenitých říčkách a potůčcích
    • velmi vzácný
  • rak bahenní
    • mírně pružný karapax
  • rak poustevníček
    • malá inkrustace karapaxu
    • vyhledává opuštěnou ulitu mořského plže
    • do ní ukryje zadeček a cestuje s ní
  • krab obecný
  • krab říční
    • klepeta s chitinózními chloupky
    • původ — Čína
  • velekrab japonský
    • malé tělo, dlouhé nohy
    • rozpětí až 3m (včetně končetin)
Řád: Stejnonžci (Isopoda)
  • mořští, sladkovodní i suchozemští
  • dorzoventrálně zploštělé tělo
  • 1cm, asi 1300 druhů
  • nemají karapax
  • hlava srůstá s prvním hrudním článkem
  • přizpůsobení suchozemskému způsobu života:
    • více tuchu v kutikule → obrana proti vysychání
    • ukrývají se ve vlhkém prostředí → ochrana proti přehřátí
    • dýchací orgány schopny absorbovat vzdušný kyslík
  • beruška vodní
    • ve stojatých vodách
  • stínka zední
    • do 2cm
    • pod kůrou, ve spadaném listí, …
  • stínka obecná
    • asi 1cm
  • svinka obecná
    • při ohrožení se svinuje do kuličky

Podkmen: Trojlaločnatci (Trilobitomorpha)

  • primitivní vodní členovci
  • z prvohorních fosilií
  • asi 4000 druhů

Třída: Trilobiti (Trilobita)

  • 2-7cm (max. 75 cm)
  • tělo je členěno na 3 části:
    1. hlava
    2. trup
    3. pygidium
  • tři vertikální laloky (lalok=lobus ⇒ tri+lobus=trilobiti)
  • mělká pobřežní moře
  • někdy slepý jinak oči složené
  • dvouvětevné končetiny
  • chitinozní pokryv těla
  • podmínky fosilisace:
    • jemnozrnný sediment (bahenní kal) brzy po zemření
    • saprofitické bakterie → rozklad měkkých částí těla
    • dovnitř pronikají roztoky → vysrážení solí (limonitu, křemene, CaCo3) → vzniká výplň = jádro
    • paleontologie

Kmen: Drápkovci (Onychophora)

  • velikost: 5-15cm
  • 90 druhů
  • suchozemští živčichové vypadající „housenkovitě“, „členovcovitě“
  • mají homonomní segmentaci těla = stejnocenné články (velký počet stejně vypadajících článků)
  • neoddělená hlava s kusadly
  • povrch těla pokryt chitinovou kutikulou
  • mnoho párů panožek s drápky
  • VS : párovité metanefridie
  • DS : Keříčkovité vzdušnice
  • CS : otevřená, trubicovité srdce
  • NS : párová nadhltanová uzlina
  • gonochoristi s přímým vývinem
  • vlhká lesní stanoviště na J polokouli
  • dravci

Zástupci

  • drápkonoš kapský

Kmen: Jazyčnatky (Linguatulida, Pentastomida)

  • parazité
  • velikost: 1-6 cm (vzácně 16)
  • 80 druhů
  • žijí v dutinách čelních a čelistních kostí psovitých šelem
  • v plicích velkých plazů a ve vzdušných vacích ptáků
  • článkované tělo: krátká přední část - ústa a 2 páry drápků, dlouhá červovitá zadní část
  • tělo kryto pokožkou s chitinozní kutikulou
  • tělo pozměněno k parazitickému způsobu života
  • gonochoristi s nepřímým vývinem

Zástupci:

  • jazyčnatka tasemnicová - žije v dutinách lebečních kostí psů, lišek a vlků

Kmen: Kroužkovci (Annelida)

  • homonomní článkování (segmentace) = stejnocenné články
  • velikost: 2-10 mm (až 3 m)
  • 17 000 druhů
  • triblastika → coleomata
  • Tělo:
    • jednovrstevná pokožka (epidermis) - navenek ještě kutikula
    • kožně svalový vak - fce: pohyb
    • NS: žebříčkovitá , v přední části těla- podhltanová a nadhltanová zauzlina spojeny obhltanovou smyčkou (prstencem) → vybíhají 2 břišní pruhy - spojeny příčnou spojkou (komisury)
    • statocysty
    • chemoreceptory
    • občas jednoduché oči
    • CS: uzavřená, hřbetní (krev odzadu dopředu) a břišní céva (zpředu dozadu)
    • VS: metanefridie
    • TS: prostupuje celým tělem
    • DS: někteří nemají žádnou ⇒ celým povrchem těla, vodní kroužkovci - žábry(keříčkovité vychlípeniny)
    • RS: gonochoristi, hermafroditi, mořští - i vývoj přes larvu (trochofora)
  • výskyt: moře, sladké vody, suchozemské

Třída: Mnohoštětinatci (Polychaeta)

  • asi 13 000 druhů
  • převážně mořští
  • parapodia = kuželovité výrustky, kde jsou štětinky s žábrami
  • rozmnožování: gonochoristi → trochofora(pokročilejší gastrula) → (segmentace=článkování) → dospělý jedinec

zástupci

  • nereidka hnědá (dravá)
  • afroditka plstnatá
  • palolo zelený (rozmnožovací cyklus synchronizován s měsíčními fázemi, larva=trochofora)
  • rournatci (paraziti mušlí)

Třída: Opaskovci (Clitellata)

  • nemají parapodia
  • clitellum=rozmnožovací opasek
  • bahno, půda, voda
  • hermafroditi s přímým vývinem

Podtřída: Máloštětinatci(Oligochaeta)

  • 7-600 článků se šětinkami
  • CS: uzavřená
zástupci:
  • žížala obecná (9-30 cm, tmavě růžová barva břišní část světlejší s prosvítající břišní cévou, opasek)
  • žížala hnojní (masitě červená barva, při podráždění vylučuje zapáchající sekret)
  • Megaskolides australis (3m)
  • žížalice pestrá (na stromech)
  • nitěnky

Podtřída: Pijavice (Hirudinea)

  • dorzoventrálně sploštělé tělo bez štetin, každý článek na povrchu segmentován
  • vnější parazité
  • v oblasti ústního otvoru slinné žlázy→hirudin zabraňující srážení krve
  • hermafroditi
zástupci:
  • chobotnatka rybí
  • pijavka lékařská(10-15cm)

Kmen: Želvušky (Tardigrada)

  • velikost: 0.05-1.2 mm
  • 400 druhů
  • článkovaní mikroskopičtí živočichové
  • válcovité protáhlé tělo se 4 páry krátkých komolcovitých panožek s 2 a více drápky
  • tělo kryto pokožkou s chitinovou kutikulou
  • NS: nadhltanová zauzlina s očními skvrnami, 2 nervové provazce
  • Vnitřní orgány pozměněni díky parazitismu
  • anabióza = obranný stav ( vydrží -271°C ~ +100°C)
  • gonochoristi s přímým vývinem

Zástupci:

  • želvuška dlouhovlasá
  • medvíďátko obecné
 
bi/sexta/zivocichove/trojlisti/prvousti/clankovci.txt · Poslední úprava: 2009-03-24 13:13:06 (upraveno mimo DokuWiki)
 
Kromě míst, kde je explicitně uvedeno jinak, je obsah této wiki licencován pod následující licencí:GNU Free Documentation License 1.3
Recent changes RSS feed Donate Powered by PHP Valid XHTML 1.0 Valid CSS Driven by DokuWiki