Trojlistí (triblastica)

• triblastica
• jejich provústa (blastoporus) v embryonálním stavu se posouvá dozadu → řitní otvor
• v přední části se prolamují drohoústa - vychlípenina ektodermu
• mezoblast (mezoderm) párové váčky oddělující se od prvostřeva

• 6000 druhů
• 0.2mm–2m
• mořští živočichové, zpravidla volně pohybliví
• existují i druhy stopkou přisedlé k podkaldu (lilijice)
• dospělci — pětipaprsčitá souměrnost, larvy — bilaterální souměrnost
• tvar těla — kalichovitý (lilijice), paprsčitý (hvězdice), terčovitý (hadice), kulovitý (ježovky), „okurkovitý“ (sumýši)
• v podkožním pojivu tzv. skeletogenní buňky — vylučují CaCo₃, které vytváří na povrchu těla různé destičky, ostny a hroty
• ? nebo nestrostlé a pohyblivé (lilijice, hadice)
• v kůži se mohou vyskytovat různotvaré kotvice (sumýši)
• strana orální (ústní) a aborální (řitní)
• ambulakrální s. - soutava vodních cest, začíná vápenatou destičkou s otvory → dále vede kamenitá chodba (její stěny vystuženy CaCO₃) → ústí do obústní okružní abmulakrální chodby → vybíhá 5 radiálních chodeb → končí slepě pod oční destičkou ; připodobnitelné k hydraulickému systému, slouží k pohybu
•  trávicí soustava - začíná ústním otvorem (na spodní straně těla) → žvýkací aparát složen z trámečků = Aristotelova lucerna → vakovitý žaludek → střeva → řitní otvor
•  nervová soustava - podobná stavba jako ambulakrální s.
• smyslová soustava - primitivní, váčkovité očko
• gonochoristi i hermafroditi
• vnější oplození → vajíčko → bilaterálně souměrná larva = dipleurula → po určité době se přeměňuje v dospělce
• vývoj nepřímý

•  žijí přisedle přichyceny stopkou nebo aborální stopkou

•  620 druhů
• nejstarší ostnokožci
• celý život přisedle
• 5 ramen - mohou se dělit
• kuželovitý kalich
• TS - kličky nebo podkovovitý tvar
• AS - podústní okružní chodba → 5 radiálních
• DS a VS neni vyvinuta
• NS jednoduchá
• gonochoristi
• larva - doliolarie → stádium přisedlé k podkladu = pentakrinní stádium
• lilijice růžová - chladná moře
•  Isocrinus

•  volně pohybliví
•  aktivně přijímají potravu

• asi 1500 druhů
• mořští živočichové - potřebují asi 3% slanost
• postré zbarvení
•  ústřední tělní terč a 5 ramen
• destičky s ostny, hroty, výčnělky
• hladká tělní svalovina
• velmi žravý dravci
• dýchají žábrami
• NS v zevním epitelu
• hmatová ústrojí a jedno váčkovité očko
• gonochoristi
• larva=bipinarie → přemění se v brachiolarie → dospělá hvězdice
• hvězdice růžová
• hvězdice sluncovitá - 25 ramen, Pacifik

• zřetelně oddělen střední terč od ramen
• známo 1900 druhů
• některé orgánové soustavy chybějí: DS, VS
• obústní nervový prstenec
• regenerují chybějící ramena
• gonochoristi
• vývin nepřímý - larva = pluteus
• Ophiactis virens

• 860 druhů
• kulovitý tvar
• 2-3 cm (výjmečně 15cm)
• pevný krnýř a na povrchu jsou husté, tvrdé, dlouhé ostny
• trávicí soustavu tvoří tenkostěnná - uvnitř je 5 párů žaber
• NS uložena pod krunýřem
• gonochoristi
• oplození vnější probíhá ve vodě - larva = pluteus
• ježovka jedlá - podél pobřeží Evropy
• ježovka dlouhoostná ,ježovka červená, ježovka srdčitá

• asi 1000 druhů
• tzv. vodní plíce - vzdušné vaky
• většinou gonochoristé
• larva = aurikularie
• žijí na dně a zarývají se do bahna
• Cucumaria = „mořský okurka“

• 80 druhů
• 2mm - 2.5m
• mořští živočichové
• červovitě protáhlé nebo vakovité tělo
• tělo složeno ze 3 oddílů:
  • prosoma (žalud)
  • mesosoma (límec)
  • metasoma (trup)
• vývojové znaky:
  1. jícen spojuje dutinu těla se zevním prostředím - žeberními otvory (štěrbinami) se dovnitř dostává voda, kde je rozpuštěn

kyslík

1. v oblasti hřebtu je vychlípenina hltanu = notochord - tyčinkovitý tvar, podobný tvar, jako struna hřbetní
2. na hřbetní straně těla je nervový pruh ponořen pod pokožku - předpoklad trubicovité nervové soustavy strunatců

• nepřímý vývin - larva = „tornarie“

• mají notochor
• 2 řady žaberních štěrbin
• gonochoristi
• žaludovec malý

• paleozoličtí živočiši - žili ve starších prvohorách
• žili v koloniích
• byly pokládáni za příbuzné láčkovců
• zachovali se jako černé otisky
• Monograptus
• Spirograptus

• evolučně nejvyspělejší
• obecné znaky
  • mnohobuněční živočichové, triblastica
  • druhotná dutina tělní
  • bilaterální souměrnost
  • coleomová segmentace těla (někdy potlačena)
  • z prvoúst se vyvinul ústní otvor
  • ústní otvor se prolamuje druhotně
  • hltan je peoděravěn žaberními štěrbinami (pharingotremie)
• zvláštní znaky
  • vnitřní kostra – základem je struna hřbetní (chorda dorsalis), původ – vznikla z entoblastu, hřbetní strany prvostřeva, elastická tyčinka probíhající tělem pod nervovou a nad trávicí trubicí
  • NS – trubicovitá, centrální kanál probíhá tělem nad chordou – vzniká vchlípením ektoblastu
  • TS – trávicí trubice
  • CS – srdce je uloženo na břišní straně těla pod trávicí trubicí
  • přímí předkové strunatců nejsou známi, pravděpodobně mořstí živočichové
  • vyvinuli se v precambriu, v moři → sladké vody → obratlovci (starší prvohory) → někteří moře a někteří souš

• mořští
• rybovitý tvar těla
• 25 druhů
• jednovrstevná pokožka
• obžaberní prostor
• hltan je upraven k filtraci vody
• vnitřní segmentace těla
• hlavový a ocasní konec těla
• NS – je shodná s obratlovci, chybí mozek
• CS – uzavřená, chybí vakovité srdce
• po celé délce nervové trubice jsou primitivní smyslové orgány
• velký počet vylučovacích orgánů ústících do obžaberního prostoru
• velký počet gonád (pohlavní žlázy)

• Kopinatec plžovitý
  • konce těla zašpičatělé
  • z vadní části je ocasní ploutvička na hřbetě nepárový ploutevní lem
  • od ústního otvoru směrem k obžabernímu jsou 2 lemy
  • struna hřbetní
  • nad chordou nervová trubice
  • svalovina je na bocích těla rozdělená na myomery
  • příčně pruhovné svalstvo
  • trávicí trubice – ústní štěrbina, 30 hmatových tykadel→ hltan,180 žaberních štěrbin+ obžaberní prostor→ žaberní dutina→ řitní otvor
  • DS – celým povrchem těla, pomocí cév žaberního koše
  • CS – uzavřená, bezbarvá krev
  • z ektoblastu vzniká pokožka a nervstvo
  • z mezoblastu vzniká svalstvo, celá kostra, cévní soustava, VS, část RS
  • z entoblastu vzniká trávicí trubice a související orgány

• aktivně pohybliví, bilaterálně souměrní
• vyvinuta oporná soustava
• výkoné smyslové orgány
• koncentrace ústrojí řídících nervové pochody a chování
• vodní, suchozemští
• asi 47 tis. druhů
• obecné znaky
  • segmentace těla (např. Páteř, svalovina trupu)
  • hlavový konec těla (kraniální) a ocasní konec těla (kaudální)
  • rozčleněno na 3 oddíly: hlava, trup, ocas
  • NS – míšní trubice, párové míšní nervy
  • CS – uzavřená, tepny (krev od srdce) a žíly (krev do srdce)

• zvláštní znaky
  • více vrstevná pokožka kryta pancířem, šupinami, peřím nebo srstí
  • chorda je v dospělosti v různé míře redukována
  • vnitřní kostra je v dospělosti zpravidla kostěnná
  • kostra – lebka, páteř
  • končetiny mají vnitřní kostru – ploutve, nohy (mohou druhotně chybět)
  • centrem NS je mozek, uložen v lebce
  • smyslové orgány slouží pro příjem informací a pro orientaci, v lebce – čichové ústrojí, komorové oči, labyrint vnitřního ucha
  • uzavřená CS – samostatně tepající srdce, hemoglobin je vázán na erytrocyty
  • VS – párové ledviny mezodermálního původu
  • soustava žláz s vnitřní sekrecí, výměšky – hormony, neurohumorální regulace
  • intenzivní látkový metabolismus
  • časoprostorová aktivita
  • zásobní látky – glykogen (játra a svaly) a tuk (podkožní, střeva)

• primární adaptace k vodnímu životu
• 45 druhů
• hadovité tělo
• chybí boční kostra včetně šupin
• vnitřní kostra chrupavčitá, páteř chybí nebo pouze základy
• ustní ústrojí – mohutná svalovina, silný jazyk, velký počet rohovitých zubů
• nepárové pohlavní žlázy bez vlastních vývodů

• kruhovitý ústní otvor
• hltan = slepý vak, slouží k dýchání → proděravěn žaberními štěrbinami (7 na každé straně)
• nepřímý vývin — žije 2-5 let jako sladkovodní larva = minoha – připomíná morfologií kopinatce, poté metamorfóza v dospělce (žijicího v moři)
• přisávají na povrch těla ryb zoubky a přísavkami, porušují povrch těla ryby, tvoří kašovitou hmotu, kterou spolu s krví nasávají; poranění se rybě nehojí → „vstupní brána“ pro druhotnou infekci
• rozmnožování – pouze jednou za život – mimotělní oplodnění, dospělé mihule poté hynou

• mihule mořská – 1m, S Atlantik
• mihule říční – minohy dříve v povodí Labe a Vltavy
• mihule potoční – malá, 15 cm, u nás vzácně, sladké vody pstruhovitého pásma, potravu přijímají pouze minohy
• mihule karpatská – sladkovodní, jako parazit i v dospělosti

• primitivní obratlovci
• s ústy bez čelistí
• zachovaná chorda
• rybovitý, hadovitý tvar těla
• ploutve
• žijí ve vodě
• DS – žábry

• vývojově pokročilejší obratlovci
• dobré pohybové schopnosti
• potravu uchopují čelistmi
• projevuje se tendence ke zvětšování těla – největší plejtvák obrovský (30m) – největší suchozemský ???
• sklon k domimanci mezi ostatními živočichy

• mají vytvořené čelisti – vznikají přeměnou párového čelistního žaberního oblouku, zpravidla mají přeměněný jazykový oblouk – prodělává další morfologické i funkční změny
• párové končetiny – pár předních + pár zadních → končetiny mají vnitřní kostru/ zakrnělé/ zaniklé

• v labirintu vnitřního ucha mají tři polokruhové chodby
• pohlavní orgány mají vývody, které zpravidla vznikají z vývodů vylučovacích orgánů ⇒ urogenitální soustava

• přechodná skupina mezi vodními a suchozemskými obratlovci
• schopny dýchat vzdušný kyslík
• rozmnožování vždy vázáno na vodu
• pouze sladkovodní
• kolem 3000 druhů
• obecné znaky společné s rybami:
  1. vejce kladou do vody - žádné zárodečné obaly ani žádní skořápky
  2. většinou vnější oplození
  3. během larvárního vývoje jsou přítomny žábry
  4. během larvárního vývoje plně vyvinut proudový orgán
• obecné znaky společné s vyššími obratlovci:
  1. končetiny tvaru nohy:
     • přední: 4 prsty
     • zadní: 5 prstů
  2. v dospělosti většinou dýchají plícemi
• zvláštní znaky:
  1. kůže holá, pokožka slabě rohovatí, silně vyvinuté kožní žlázy
  2. několik systémů dýchání a téměř vždy se podílí kožní dýchání
  3. srdce v dospělosti 2 síně a jednu komoru, plicní a tělní oběh
  4. silně rozvinut lymfatický (=mízní) systém
  5. ontogeneze zahrnuje larvární stádium a larvy se metamorfózou mění v dospělce
  6. larvy žijí ve vodě a dospělci jsou závislé na vodě pouze částečně (nutné pro oplozování)

• morfologie:
  • vesměs malý obratlovci
  • vymeřelé formy měřily až 4m (dnes mloci max. 1.5m, žába: Rana goliath - 25cm)
  • tvar těla
    1. mlok, protáhlý, bočně sploštělý, 4 stejně dlouhé nevelké končetiny
    2. žába, zkrácené široké tělo bez ocasu a dlouhé zadní končetiny
    3. červorů, přerostlá žížala
  • tělo kryto nahou kůží s mnohými žlázami, které jsou někdy přeměněny v jedové → pasivně jedový živočichové
  • škára bohatě prokrvena
  • chromatofory působí barevnost (mohou se barevně měnit)
  • kosti převažují nad chrupavkami, obratle silně zaškrcují chordu
  • pouze 1 krční obratel, ostatní mezi 8 a 63
  • žáby poprvé kost hrudní
  • lebka je plochá a široká
  • schází tvrdé patro
  • končetiny připojeny pásmem lopatkovým, které je na pojeno na hrudní kost
  • pánevní pásmo tvořeno tenkými elementy
  • v oblasti trupu je svalovina členěna na myomery
  • u žab výrazné svaly zadních končetiny
• NS:
  • rozvoj hemisfér koncového mozku
  • z mozku odstupuje 10 párů mozkových nervů
  • chuťové receptory v ústech a v hltanu
  • čichové receptory v nostních dutinách nebo v nostních chodbách
  • Jacobsonův orgán - chemoreceptor
  • v uchu 2 sluchové kůstky
  • oči komorové - tyčiny i čípky, zaostřují posuvem čočky
  • oko kryto 3 víčky, 3. se říká mžurka
• endokryjní žlázy:
  • hypofýza, štítná žláza, nadledviny, Langerhanzovy ostrůvky, příštítná tělíska, gonády - pohl. žlázy
• TS:
  • ústní dutina - svalnatý jazyk - zuby (larvy z rohoviny a dospělci zuby pravé); při polykání pomáhá pohyb očních bulev - hltan jícen - konečních - střevo - konečník - kloaka
  • játra, žlučník, slinivka břišní
• DS:
  • larvy: 3 páry vnějších žaber - během metamorfózy mizí
  • plíce jsou tenkostěnné, v hrtanu hlasové orgány
  • kožní dýchání
• CS:
  • srdce jednu komoru a dvě síně, mísí se zde krev
• močo-pohlavní soustava: (urogenitální soustava)
  •  ledvina typu opistonefros
  • vedle ledvin jsou pohl. žlázy - společný vývod
  • mezolecitální vajíčka - nemají amnion (vaječný obal), larvy zprvu beznohé
  • neotenie = zachování larvárních znaků do dospělosti (nejčastěji žábry)
• žijí nejvýše ve vlhkých tropech, nežijí v suchých prostředích ani v slaném prostředí
• bioindikátory stavu ŽP, protože jejich kůže propustí téměř vše
• loví hmyz nebo jiné bezobratlé (měkkýše)
• ochranné zbarvení, výstražné zbarvení
• rozmnožují se jednou za rok
• na zimu upadají do stavu strnulosti

• protáhlé tělo s dlouhým ocasem, 4 končetiny
  1. přední 4 prsty
  2. zadní 5 prstů
• vnitřní oplození
• samice bývají oviparní(vejcorodé), ovoviviparní (vejcoživorodé), viviparní(živorodé)
• častá neotenie
•  velemlok obrovský - v horských potocích v japonsku
• Axolotli - tlustí, zavalití
• mlok skvrnitý - ve vlhkých světlých listnatých lesích, ovoviviparní
• čolek velký - ve vodě i v dospělosti, na konci léta suchozemský život
• čolek obecný
• čolek horský
• macarát jeskynní - v podzemních vodách krasů

• zevně se podobají velkým kroužkovcům
• tropičtí obojživelníci: Amerika, Afrika, Asie
• červor kroužkovaný - J Amerika

• evolučně nejvyspělejší obojživelníci
• zkrácené a sploštělé tělo bez krku a bez ocasu
• páteř složena z 9 obratlů
• v pánevní krajině je řemínkovitý urostyl
• velké vystouplé oči, za očima mají ušní bubínky (žádné boltce)
• samice kladou vejce → pulci(larvy) → metamorfóza v dospělce
• pulci silně vázány na vodu
• pipa ameriscká - na hřbetě v dolících přechovává potomky, v J Americe
• drápatka vodní - původem z Afriky, dříve jako laboratorní zvíře
• kuňka obecná - malá žabička, v Čechách
• kuňka žlutobřichá - kuňčí reflex - při ohrožení se převrátí na hřbet
• kuňka ohnivá - břicho s červeno-oranžovými skvrnami
• blatnice skvrnitá - noční žabička, pulci jsou větší než dospělci
• ropucha obecná - velká žába
• ropucha zelená
• rosnička zelená - schopna částečné barvoměny
• skupina hnědých skokanů: skokan hnědý, skokan ostronosý - spíše v rašeliništích, skokan štíhlý
• skupina zelených skokanů:
  • skokan krátkonohý - malá žabička
  • skokan skřehotavý
  • skokan zelený - kříženec skokana krátkonohého a skokana skřehotavého
  • skokan volský - JV USA, Kuba

• mořští čelistnatci
• střední až velké rozměry
• nejjednodušší stavba těla z žijících čelistnatců
• 600 druhů

Obecné znaky

• tělo torpédovitého tvaru/ shora zploštělé tělo – plavný elegantní pohyb – téměř laminární obtékání vody kolem těla
• párové prsní a břišní ploutve; nepárová ploutev ocasní, řitní, 1-2 ploutve hřbetní
• chorda zachována – prostoupena neuplnými těly obratlů
• mozek má nejvíc vyvynutou čichovou část ← proudový orgán v oblasti halvy (postranní čára u ryb), také dobře chemoreceptory
• srdce má vytvořený tepenný násadec – typhlosolis – [???] spirální řas, primitivní znak, vývody pohlavních buděk

Zvláštní znaky

• vnitřní kostra – výlučně chrupavčité chrupavky místy zvápenatělé, pravé kosti chybějí
• lebka je beze švů – dolní čelist tvořena 1 párovitým segmentem
• 1.mozkovna (oblast čichová, oblast zraková, cluchová)
• 2.kostra útrobní — původně ze 7 párových žaberních oblouků
• 1.oblouk – horní čelist, dolní čelistnatci
• 2.oblouk → jazylka – závěsný aparát hltanu, kost
• 3.-7.oblouk → žábry
• vnější kostra – složena z tzv. Plakoidních šupin + pokryta sklovinou,
• na čelistech přeměněné zuby, ústa ve tvaru příčné štěrbiny → hltan → jícen → žaludek → spinální řasa (zvětšuje absorbční schopnost žaludku) → kloaka = společný vývod TS + VS + RS – + játra
• lovci ryb, hlavonožců, želv, větších savců/ mlži, plži, korýši / loví plankton [???]

• dorzoventrálně zploštělé tělo
• břišní a prsní ploutve srostlé v lem kolem těla?
• žijí u dna → světlejší spodek těla

• piloun obecný — protáhlý rypec = rostrum
• parejnok elektrický — na bocích těla elektrplaxy → výboje o napětí 300V
• rejnok ostnatý
• manta
• trnucha obecná — trn s jedovou žlázou

• torpédovitý tvar těla

• žralok šedý — Atlantský,Indický o., rybožravý, 4m,
• žralok lidožravý — 13m, pobřeží Austrálie, USA, jí i ploutvonožce (tuleni..)
• žralok obrovský — největší žijící paryba, plankton jí
• žralok velrybí — živí se planktonem
• mička skvrnitá — do 1m, EV břehy
• kladivouni – draví
• ostroun obecný na širém moři

• původem plně suchozemské obratlovci
• blanatí (Amniota)
• vejce kladou vždy na souši
• pohyblivější než obojživelníci
• během evoluce se mnohé plazy vrátily do vody
• jako první obratlovci aktivně létali
• asi 6000 druhů
• vědní obor: herpetologie
• obecné znaky s nižšími obratlovci:
  1. tělensá teplota není regulována → studenokrevní = poikilotermní
  2. kostra je podobná kostře obojživelníků
• obecné znaky s vyššími obratlovci:
  1. během embryonálního vývoje vznikají zárodečné obaly: amnion, allantois, chorion (cerosa)
  2. vejce opatřeno vaječnými obaly - bílek, papírovitá blána, skořápka (většinou kožovitá)
  3. vylučovacím orgánem je pravá ledvina = metanefros
• zvláštní znaky:
  1. rohovatění kůže, kůže kryta šupinami nebo krunýři epidermálního původu, žádné kožní žlázy
  2. krční oddíl nejméně ze dvou obratlů (atlas=nosič a čepovec)
  3. plíce výkonnější než plíce obojživelníků
  4. srdce je čtyřdílné
  5. vejcorodost - vejce kladena na souši
  6. neprojevují se hlasově
• morfologie:
  • 3cm-9m
  • pokryv těla: chání před vysycháním a mechanickým poškozením, kůže opatřena šupinami, krunýři nebo pancíři
  • kostra: lebka široká, spánkové jámy, volné končeniny vždy pětiprsté, redukce metamerně členěné svaloviny, rozvoj mezižeberních svalů
  • NS: koncový mozek, 12 párů kmozkových nervů
  • smyslové orgány:
    • dominantní čich a zrak
    • Jacobsonův orgán - dutina izolována od nosní dutiny, párový vývod (dvě špičky jazyka se do něj zasunují), chemoreceptor
    • termoreceptory
    • komorové oko, 3 víčka - horní, dolní, mžurka; (haterie mají nepárové temení oko)
  • endokryjní žlázy: hypofýza, štítná žláza, příštíná tělíska, nadledviny
  • TS: ústní dutina, jazyk, slinné žlázy (mohou být modifikovány v jedové)
  • DS: hrtan, průdušnice, průdušky, plíce
  • CS: čtyřdílé srdce
  • močo-pohlavní soustava: ledviny mají protáhlý tvar, gonády párové
• ontogeneze:
  • plazi kladou poměrně velká vejce s vysokým obsahem žloutku
  • ektoblast a mezoblast utvoří kruhovou řasu, která uzavře embryo → obal amnion → dutina vyplňená plodovou vodou
  • další řasa přesoste embryo i s amniovou dutinou → serosa (chorion) - později vychlípení zadní části střeva ⇒ allantois
• ekologie:
  • teplota je hlavním faktorem → nežijí v polárních oblastech

• vymřelé a recentní želvy
• hřbetní kruníř karapax, přišní krunýř plastron

• starobylý plazi
• matamata třásnitá
• kajmanky
• želva bahenní
•  želva obrovská
•  želva sloní
• kareta pravá
• kožatka velká

• velcí plazi s protáhlým tělem a dlouhým ocasem
• v lebce mají tvrdé patro
• obojživelní plazi (uzaviratelné vnější nozdry)
• na kůži jsou masivní rohovité štíty
• progresivní znaky:
  • vyspělý mozek
  • 4 dílné srdce - zcela oddělené komory
  • diferenciace svalstva
  • mají bránici
• v tropech a subtropech
• v řekách a jezerech
• aligátor severoamerický - JV USA
• kajmani - J a Stř Amerika, nemají kostěnou přepážku mezi nosními otvory
• krokodýl nilský
• gaviál indický

• vymřelí okřídlení plazy
• v juře a křídě
• první obratlovci, kteří uměli aktivně létat
• Pterodactylus

• dinasauři velkých rozměrů
• dvounohý: Tyranosaurus Rex
• čtyřnozí: Apatosaurus (dř. Brontosaurus), Diplodocus

• dinasauři menších rozměr
• většinou bíložravci
• Stegosaurus, Triceratops

• dnes největší skupina plazů

• starobylá skupina primitivních plazů
• krční a břišní žebra
• haterie novozélandská - noční

• pozemní, stromové i vodní plazi
• tělo kryto plochými šupinami
• svlékání svrchní vrstvy kůže
• pohyblivé spojení obličejové spojení obličejové části lebky se zadním oddílem lebkovny
• chybí tvrdé patro

• končetiny plně vyvinuty
• na hlavě žlutý pupínek - slyší
• pohyblivá oční víčka
• autotomie ocasu - mohou odlomit špičku ocasu
• gekon obrovský - stomový, JV Asie
• agama límcová = agama stepní
• leguán zelený - Amerika
• chameleon obecný - ovíjivý ocas, barvoměna

• Poznávačka ryb

Obecné znaky

• hydrodinamický tvar těla
• končetiny tvaru ploutví
• párové: prsní, břišní
• nepárové: hřbetní, ocasní, řitní
• chorda silně zaškrcována obratly a v páteři je výrazné uplatnění kostní tkáně
• vylučovací orgán - ledviny typu opistonefros

Zvláštní znaky

• kostra částečně zkostnatělá, kosti převažují nad chrupavkami
• kožní kostra - kostěné šupiny (mohou druhově chybět), na lebce dermální kosti - kožního původu
• skřele - tvořeny krycími skřelovými kostmi - napojené na jazylkové oblouky
• slabý vývin čichových laloků mozku
• ve vnitřním uchu jsou 3 otolity - minerální tělíska
• proudový orgán vytváří postranní čáru
• žaberní lupínky jsou připojeny k žaberním obloukům a leží ve společné žaberní dutině
• vychlípením přední části dýchací trubice vzniká přídavný dýchací orgán - plynový měchýř - nyní funguje jako hydrostatický orgán
  1. dělený plynový měchř (kapr) - kanálek do trávicí trubice - může regulovat tlak
  2. ostnoploutvím rybám dělený kanálek chybí
• oplození vnější
• rybí vejce jsou malá - jikry, živorodost vzácná, raná vývojová stádia mají žloutkový váček

• tělní pokryv - vícevrstevná kůže
  • pokožka - nerohovatí, slizové žlázy
  • škára - vyrůstají kostěné šupiny, chormatofory - barviva
• kosterní svalovina - sval boční dominuje po obou stranách těla, kresby tvaru W či M - specifická kresba se nazývá myospeta a odděleno momerery
• nervová soustava - hřbetní mýcha, hlavová strana - mozek - hlavně střední mozek a mozeček
• smyslové orgány
• „vousky“ - chuťové receptory
• párové nozdry - čichový aparát
• postranní čára - citlivá nervová tělíska
• stato-akustický orgán - snímají polohu svého těla
• komorové oko - rohovka, čočka, sklivec, sítnice, chybí víčka
• žlázy s vnitřní sekrecí
• trávicí soustava - ústa - nepohyblivý jazyk - zuby na kostech čelistí - hltan - jícen - žaludek - střevo, přídavná žláza - játra
• dýchací soustava - žábry, 5 vnitřních žaberbních štěrbin po každé straně těla, mezi nimi 4 dvojice řad žaberních lupínků (typicky červené)
• cévní soustava - venózní srdce - pouze okysličená krev, 1 komora a 1 síň

ryby_-_poznavacka.pdf

• o něco více než 1 metr
• tělo kryto šupinami
• chorda plně zachována
•  zuby nemají na čelistech, ale v oblasti patra
• párové ploutve archipterygia - ploutve mají svojí kostru
• redukovaný počet žaber - 2 páry
• ještě plicní vaky - vznikají jako vychlípeniny trávicí trubice - mohou přijímat vzdušný kyslík
• krev je přiváděna plicní žilou do srdce
• okyslyčná krev je částečně oddělena od neokysličené
• ve střevě spirální řasu
• vývin přes larvu
• bahník australský - 1.5m, letní spánek - pokud neni voda, tak používá plicní vaky k dýchání
• bahník americký - menší, kolem metru, v jižní Americe ve stojatých vodách

• určitě zahrnují všech suchozemských obratlovců a možná i předky všech ryb
• do 1938 považovány za vyhynulé - nalezeny v bízkosti Madagaskaru (Indický oceán)
•  latimerie podivná

•  odlehčení kožní kostry
• nemají vnitřní nozdry
• tělo odlehčeno plynovým měchýřem
• redukce svaloviny volných ploutví
• známé od devonu

• nejstatší známé Paprskoploutvé ryby
• tělo pokryto velkými šupinami - ganoidní š.
• heterocerkní ocasní ploutev

• chrupavčitoá vnitřní kostra
• chorda zachována
• spodní bezzubá ústa
• sladké a slané vody severní polokoule
• dospělé v sladké vodě a třou se v moři
• loví se pro maso
• jikry se zpracovávají na kaviár
•  jeseter velký - až 2 metry, podél evropských břehů
•  jeseter malý - povodí Černého a Kaspického moře
•  vyza velká - v Černém a Kaspickém moři

•  dobře zkostnatělá kostra (=dobře osifikovaná)
• chorda silně zaškrcena těly obratlů
•  tělo kryto dvěma druhy šupin
  1. cykloidní (kapr)
  2. ktenoidní (okoun, candát)

• tělo kryto cykloidními šupinami
• v ploutvích mají měkké ploutevní paprsky
• plynový měchýř spojený s jícnem
• sleď obecný - mořská ryba, S polokoule
• sardinka - drobné ryby žijící v Atlantském oceánu
• šprot - drobné ryby, podobné zpracování jako sardinky
• losos obecný - anadromní mořská ryba, šedé až stříbřité tělo, široká rozeklaná tlama
• pstruh obecný - potoční, tělo zbarveno olivově zeleně, dravé ryby (existuje i mořská forma)
• pstruh americký duhový - v oblasti postranní čáry má sytě růžovou barvu
• siven alpský - olivově tmavozelený
• siven americký
• hlavatka podunajská
• lipan podhorní - loví se na mušku
• štika obecná - hřbetní ploutev posunuta zřetelně dozadu, široká tlama, ostré zuby, loví menší ryby

•  sladkovodní ryby
• malý počet tvrdých paprsků v ploutvích (např. kapr má jen jeden)
• redukované zuby
• na posledním žaberním oblouku nemají žaberní výrůstky → požerákové zuby
• tetry - akvarijní rybky
• piraňa dravá - z povodí Amazonky
• paúhoř elektrický - až 2m, na bocích těla elektrické orgány, Stř a J Amerika
• plotice obecná - červená oční duhovka
• jelec tloušť - červené břišní ploutve
• střevle potoční - shora olivově zelená s tmavým příčným žíháním
• amur bílý - kvalitní maso
• bolen dravý
• lín obecný - snášení nízkou koncentraci O₂ ve vodě → stojaté vody
• hrouzek obecný
• parma říční
• cejn velký
• karas obecný
• kapr obecný, kapr lysec - na pátém žaberním oblouku mají žaberákové zuby
• piskoř páskovaný
• mřenka mramorovaná
• sekavec písečný
• sumec velký - veliká široká hlava a tlama, dravé

• břišní ploutve před prsními, nemají tvrdé paprsky
• tresky - velké mořské ryby, skvrnitě hnědé, bělavé maso bez kostí
• mník jednovousý - strakatá sladkovodní ryba, zástupce tresek

•  nemají břišní ploutve
• ocasní a řitní vytváří ploutevní lem
• úhoř říční - hadovitý tvar těla, larva = monté (dříve považováno za živočišný druh)

•  velký počet tvrdých paprsků
• plynový měchýř není spojený s jícnem
• okoun říční
• candát obecný
• skalárka
• vranka obecná
• makrela obecná
• tuňák obecný - velká mořská ryba

• mořští
• volně plovoucí larvy
• 0,3mm až 30cm
• kolonie
• jednovrstevná pokožka
• hltan vyúsťuje žaberními štěrbinami do obžaberního prostoru
• hltan je adaptován k filtraci organického detritu z vody
• tělo dospělců je obklopeno rosolovitým pláštěm – plášť je coeloblastového původu (tunica), z tunicinu
• chorda a nervová trubice je zachována pouze u larev
• CS – otevřená, střídavé pulzace srdce
• VS – chybí
• hermafroditi
• pohlavní rozmnožování přes stadium larvy
• nepohlavní – kolonie
• někdy rhodozměna

• živočichové pobřežního pásma
• živí se drobnými organismy
• hermafroditi
• velká regenerační schopnost, kolonie
• dospělí žijí přisedle
• larvy jsou volně pohyblivé
• TS – trávicí trubice ve tvaru U, hltan je proděravěn žaberními štěrbinami → žaberní vak, ústní otvor a vyvrhovací otvor – mohou se otevírat a uzavírat
• Sumka obecná

• součást mořského planktonu
• živí se organismy
• soudečkovité tělo s otvory
• složité rozmnožování – rozrůzněnost tvarů a funkčních typů
• obroučkovité svaly
• larva se podobá larvě sumky
• Ohnivka atlantská
• Doliola zoubkatá – plankton teplých moří
• Salpa nálevkovitá – všude kromě chladných moří

• planktonní organismy
• teplomilné i studenomilné
• živí se drobnými organismy
• dochází ke snadnému zanesení schránky
• schránky z tunicinu opatřené síty
• chybí obžaberní prostor
• trup a ocásek
• nervová trubice zachovány i v dospělosti
• CS – chybí
• pohlavní rozmnožování
• Vršenka středozemní
• Vršenka obecná

(hodina odučena 5.12.2008)

živočichové s členěnou tělní dutinou a článkovaným tělěm

(hodina odučena 6.1.2009)

• <1mm až 60 cm (humr)
• 1 000 000 popsaných druhů, nejpočetnější živočišný kmen
• žijí na souši, v zemi, ve vzduchu, ve vodě
• mají coelomovou tělní dutinu, ale druhotnou tělní dutitu mají pouze v embryonálním stádiu → postupně splývá s prvotní a vzniká tzv. mixocoel
• přizpůsobení a zdokonalení se odehrálo ve třech směrech:
  1. homonomní s. → heteronomní segmentace těla, 3 větší celky:
     1. hlava (cephalon)
     2. hruď (thorax)
     3. zadeček (abdomen)
     • hlava s hrudí mohou splývat v hlavohruď (cephalothorax)
     • každý segment tvořen na povrchu čtyřmi destičkami (1 břišní = sternum, 1 hřbetní = tergum, 2 postranní = pleury)
     • segmenty spojeny integumentálními blankami
  2. vznik pravých článkovaných končetin
     • původně měl každý segment 1 pár tvarově shodných končetin → dochází k jejich tvarové a funkční diferenciace (např. tykadla, ústní ústroje, pohybová funkce, pomocné kopulační ústroje)
     • končetina složena s navzájem pohyblivých pevných článků
     • svaly oproti obratlovcům schovány uvnitř, pod „kostrou“
  3. vznik ochranného pevného tělního krytu, který má současně funkci vnější kostry = exoskelet
     • na ni se upíná svalovina
• tělo kryto jednovrstevnou pokožkou = hypodermis, která na povrch vylučuje kutikulu (složka chitin -jeho podstatou je CaCO₃) → omezuje růst → svlékání starého tělního pokryvu (ekdyse) → svlečený členovec velmi zranitelný
• vysoká pohybová aktivita → svalovina příčně pruhovaná

• hlava, hruď, zadeček

• oba konce (přijímací a vyvrhovací) - ektodermální (také se svlékají)
• ústní ústrojí kousací, bodací, sací, lízací
• → hltan
• → jícen
• → střední část entodermálního původu a bývá různě složitá
• trávení členovců je mimobuněčné

• u malých členovců není zvláštní DS → dýchají celým povrchem těla
• vodní členovci mají žábry
• suchozemští členovci mají ektodermální vychlípeniny - vzdušné vaky, vzdušnice (tracheje)

• vždy otevřená
• bezbarvá hemolymfa - tekutina
• trubicovité nebo vakovité srdce - vybíhá z ní jakási aorta

• metanefridie
• malpighické trubice - ústí do střeva

• zauzlinová stavba typu žebříčkovité NS
• nadhltanová zauzlina má funkci mozku

• chemoreceptory
• mechanoreceptory
• chordotonální ústrojí - založeno na principu strun - registruje vnitřní tlak a svalové napětí
• fotoreceptory → různé typy očí : oční skvrny, miskovité oči, váčkovité oči, složené oči = fazetové oči (složeno z šestiúhelníkových autonomních očí - omatidium - každé má vlastní rohovku)

• až na výjimky gonochoristi
• častý pohlavní dimorfismus
• vývin přímý i nepřímý

• skupina bez vyvinutých ústních ústrojů

(odučeno 13.1.2009)

• 74000 druhů
• první pár končetin - klepítka = chelicery
• tělo:
  1. prosoma = hlavohruď
  2. opistosoma = zadeček

• „živoucí fosilie“
• délka cca 60cm
• mořští klepítkatci
• žijí na dně, zahrabávají se do písku/bahna
• tělo kryto plochým štítem
• připomínají trilobity

• prostoma - 6 párů končetin; první pár jsou chelicery
• opistosoma - 6 párů; 5 z nich - lupenité žábry

• na konci těla dlouhý hrot = telso
• larvální stádium připomíná trilobita

• Ostrorep americký - mexický záliv

• většina klepítkatců
• vakovité/válcovité tělo

• prosoma - 6 párů končetin:
  1. pár chelicery - zbraň
  2. pár pedipalpy - pohybová a hmatová fce.
• opistosoma - bez končetin

• Trávicí soustava
  • mimotělní trávení
  • ústní otvor - sací pumpa; příliš úzký na spolknutí vcelku
  • oběť stráví mimo tělo trávicími enzymy
  • rovné střevo se slepými výběžky

• Dýchací soustava
  • plicní vaky nebo vzdušnice/tracheje
  • plicní vaky vyúsťují na povrch těla otvůrky - stigmaty

• Vylučovací soustava
  • koxální/kyčelní žlázy
  • malpighické trubice
  • nefrocyty

• Nervová soustava
  • gangliová
  • dominantní - podhltanová zauzlina

• gonochoristé

• předmět arachnofobie
• 34 000 druhů
• 0.5 - 90 mm

• hlavohruď a zadeček spojeny tenkou stopkou
• jeden pár plicních vaků
• končetiny 10. a 11. článku jsou přeměněny ve snovací bradavky
• bradavky jsou i na zadečku
• chelicery duté a spojeny s jedovou žlázou
• toxiny paralyzují NS
• pedipalpy - makadla
• 4 páry kráčivých končetin - na konci hřebínky s drápky pro pohyb na pavučině

• Trávicí soustava
  • jednoduchá
  • hltan - sací pumpa, rovné střevo se slepými výběžky
• 8 oček rozestavených, např. 4 na temeni a 2+2 po stranách
• pohlavní dimorfismus:
  • samci jsou menší s delšími končetinami
  • zbarvení
  • samice robustnější
• snášejí oplozená vajíčka opředená zámotkem
• bez larválního stádia

• Sklípkan huňatý
  • 6-10cm
  • hnědé chloupky
  • Brazílie, J Amerika
  • občas přicestuje omylem v přepravce s tropickým ovocem

• Snovačka jedovatá
  • na přední strně opistosomatu má skvrnku
  • velmi jedovatý
  • Středomoří, Střední Asie
  • „Černá vdova“

• Křížák obecný
• svislá konstrukce pavučiny

• Pokoutník domácí
  • v rozích místností vytváří kapsovité vodorovně uložené pavučiny kapsovitého tvaru

• Vodouch stříbřitý
• vytváří si obydlí pod vodou, kryto pavučinou (jako bublina pod vodou)

• Slíďák tatarský
  • teplomilný, stepní druh pavouka (vzácně na J Moravě), největší Evropský pavouk (kolem 3cm)
  • noční živočich
  • žije v chodbičkách v podzemí

• Slíďák tarentský
  • „tarantule“ → lidový tanec tarantela

• Běžník kopretinový
  • drobní pavoučci, kteří se vyskytují hlavně na konci léta
  • nechají se pasivě unášet na svém vlákně ⇒ „babí léto“

• Skákavka pruhovaná
  • žije na teplejších místech
  • na kořist se vrhá skokem

(hodina odučena 16.1.2009)

• 1-20mm
• 20 000 druhů popsáno
• druhý nejbohatší řád pavoukovců
• prosoma a opistosoma splývají ve vakovitý útvar
• chelicery, neboli klepítka jsou prvním párem končetin klepítkatců, mohou se skládat ze dvou nebo tří článků
• pedipalpi - druhý pár příústních končetin klepítkatců.
• 4 páry končetin různě modifikovány
• gonochoristi
• embryonální vývin málo prozkoumán
• po celém světě
• dravci, býložravci i paraziti

• Čmelík kuří
  • asi 0,7mm
  • napadá drůbež a saje krev

• Klíště obecné
  • samice v nenasátém stavu asi 4mm, nasátá asi 10-11mm
  • sameček měří asi 2mm, dospělí samci potravu nepřijímají
  • živí se potravou hostiletů
  • dočasný parazit hostitelů
  • přenašečem virového onemocnění klíšťová encefalitida
  • přenašečem různých bakterií (např. lymská borelioza)
  • v listantých a smíšených lesech (do výšky asi 1m)
  • klíště zabodává chelicerami a nezakrucuje se (!)

• Trudník lidský
  • 0,3-0,4mm velký
  • v mazových žlázách většiny lidí

• Sametka zarděnkovitá
  • asi 2mm
  • jeho larvy se zavrtávají do kůže
  • → pupencovitá zarděnkovitá vyrážka

• Skladozak moučný
  • asi 0,4-0,6mm
  • postrah skladišť obilí a mouky
  • ochrana spočívá v nasazení jiného dravého roztoče, jehož je skladokaz potravou

• Peříčkovec domácí
  • malý roztoč, který žije v matracích a nábytku

• Zákoška svrabová
  • 0,3-0,4mm
  • larvy se zavrtávají do kůže ⇒ parazitální onemocnění svrab

• 1-18 cm
• 1200 druhů
• suchozemští pavoukovci
• stepní a polopouštní biotopy
• tvrdý chitinozní krunýř
• článkované prosoma - 6 párů končetin
  1. malé klepítkovité chelicery
  2. mohutné pedipalpy
  3. 4 páry kráčivých končetin

• přívesek posledního zadečkového článku - párová jedová žláza + jeden bodec
• bez úhony snáší velmi velké dávky radioaktivity

• Štír středomořský
  • 7 cm
  • jih Španělska/Francie, S Afrika

• Veleštír obrovský
  • tmavý
  • suché tropy Z Afriky

• Štír kýlnatý
  • Balkán, J Itálie, J Francie, Španělsko, S Afrika
  • zaznamenán i v okolí Slapů

• liší se od Amandibulat:
  1. v přední části hlavy mají jeden (vzdušnicovci) nebo dva páry (Korýši) článkovaných tykadel
  2. další tři páry končetin přeměněny v ústní ústrojí:
     • 1 pár - kusadla (mandibuly)
     • 2 páry - čelisti (maxilly)
  3. jeden pár složených fazetových očí, které mohou být složeny až z 12000 omatidií
• 2 podkmeny

• nejvíce druhů vůbec
• 906 000 druhů popsáno
• 0.2mm - 33cm
• primárně suchozemští
• na hlavě mají jeden pár tykadel a ústní ústrojí (kousací - složeno z páru kusadel, čelistí a jeden spodní pysk)
• dýchání zajišťují vzdušnice=tracheje - ektodermální vchlípeniny pokožky - rozvětvené systémy trubic a trubiček
• průduch=stigma

• 0.25-10mm
• půdní živočichové
• skákací vidlice a závěsné zařízení
• kousací ústí ústojí ponořeno do ústní dutiny
• jednoduché oči
• zástupci:
  • mákovka vodní
  • larvěnka obrovská - matná šedomodrá barva

• ústní ústrojí roste na hlavě
• 0.2mm - 33cm
• 890 000 druhů
• heteronomě segmentované tělo: hlava, hruď, zadeček

• vzniká ze 6 článků
• nese 1 pár složených očí
• až 4 jednoduchá očka
• 1 pár mnohočlánkových tykadel - bývají různě tvarovaná (např. nitkovitá, speřená, hřebenitá)
• na hlavě se nacházejí smyslová ústrojí, zejména citové a hmatové
• kousací ústní ústrojí
  • horní pysk
  • 1 pár tykadel
  • 1 pár čelistí
  • spodní pysk s pyskovými makadly
  • (slinné žlázy)
  • může být pozměněn na sací, lízací, bodací, … ústrojí

• 3 články
  1. předohruď
  2. středohruď
  3. zadohruď
• každý článek nese jeden pár článkovaných končetin ⇒ 6 končetin
  1. kráčivé končetiny
     • kyčel
     • příkyčlí
     • stehno
     • holeň
     • chodidlo
  2. mohou být přeměněny na hrabavé, plovací, uchopovací, skákací, … končetiny
• ze středohrudi a zadohrudi vyrůstá jeden pár křídel ⇒ 4 křídla - vychlípeniny pokožky, které jsou vystuženy systémem žilek
• modifikace křídel 1. páru křídel:
  1. v krovky
  2. v krytky
  3. polokrovky
• křídla jsou většinou blanitá, která mohou být porostlé chloupky nebo šupinkami

• v embryonálním stavu se zakládá z 12 článků
• u dospělého hmyzu zanikají
•  kopulační orgány

• tělo hmyzu kryto pokožkou z jednovrstevného epitelu, pokryt vícevrstevnou kutikulou (bílkoviny, vosky, chitin)

• Trávicí soustava
  • přední část - ústní otvor, hltan, jícen, vole, žvýkací žaludek
  • střední část - trubicovitá - klkovité výběžky
  • zadní část - vstupní část, střevní část, konečník, řitní otvor
• Vylučovací soustava
  • malpigické trubice - ústí v oblasti vstupní části - 2-200
• Cévní soustava
  • otevřená, na hřebetní straně těla
  • hřbetní céva → má funkci jakéhosi trubicovitého srdce
  • hemolymfa - bezbarvá
• Dýchací soustava
  • tracheální systém - vzdušnicový
• Nervová soustava
  • gangliová žebříčkového typu
  • funkci mozku má nadhltavnová a podhltanová zauzlina
  • funkčně spojen se smyslovými soustavami
• Smyslové orgány
  • zrakové orgány
    • jednoduché oči, bývají na hlavě - větišinou na oblasti čela nebo temene
    • složené oči - složeny až z 30 000 omatidií (relativně samostatné oko) - umožňuje mozaikovité vidění
  • mechanoreceptory
  • chemoreceptory
  • hygroreceptory
  • termoreceptory
  • vnímání zvuků a změn vnitřního tlaku - chordotonální orgány a tympanální orgány
• Rozmnožování:
  • Pohlavní orgány - gonochorismus ⇒ samci mají párovitá varlata → párovité chámovody → nepárový chámomet → kopulační orgán; vaječníky → vejcovod
  • vnitřní oplození
  • partenogeneze (také samobřezost nebo pannobřezost) znamená vývin nového jedince z samičího vajíčka neoplozeného samčí pohlavní buňkou
  • z vajíček se líhnou larvy - liší se od dospělých = imago
  1. vejcorodost (oviparie)
  2. živorodost (viviparie)
  3. vejcoživorodost (ovoviviparie)
  • ekdyse - svlékání
  • larva se přeměňuje v imago
    1. nedokonalá proměna (heterometabolie) - dochází přímo po posledním larváním instaru k přeměně na imago (nekuklí se)
    2. dokonalá proměna (holometabolie) - poslední larvární instar je zakulení → z kukly se později vyvine imago
  • označení pro nedospělá stádia
    • nymfa (=najáda) - nemá plně vyvinutá ústa a pohlavní ústrojí (kobylka, saranče)
    • larva
    • houesenka
    • atd…

• hormonální soustava
  1. v hlavě - hormony vylučují některá ganglia
  2. v předohrudi - předohrudní žláza, přídavná tělíska
  • aktivační hormon
  • hormon svlékací (ekdyson)
  • juvenilní hormon - vylučuje se dokud trvá nedospělé stádium larvy
  • fermon

•  1-2 cm
• na vlhkých místech, pod kameny, v humusu, atd.
• rybénka domácí
  • bojí se světla

• jeden z nejrozsáhlejších hmyzích řádů
• asi 100 000 druhů
• ústní ústrojí kousací se silnými kusadly
• dva páry blanitých křídel - druhý pár menší
• proměna dokonalá
• základní dělení na štíhlopasé a širopasé
• ploskohřbetka smrková - ve smrkových lesích
• lumek velký - samička má na konci zadečku dlohé kladélko - kladou vajíčka do hostitelů
• lumek žlutonohý - kladou vajíčka na běláskovité
• žlabavky - kladou vajíčka do rostlinných pletiv ⇒ hálka
• mravenci
  • drobný hmyz
  • má lomená tykadla
  • společenský, sociální hmyz,
  • morfologicky odlišné kasty
    1. dělnice - mají různou úlohu
    2. samička, královna, matka - jednorázové oplodnění
    3. křídlatí samci - po spáření zahynou
  • nejpočetnější jsou samičky bez vyvinutého rozmnožovacího ústrojí - dělnice
  •  drobnější mravenci mývají žihadlo
  • mravenec lesní-staví mraveniště, všežravec
  • mravenec dřevokaz-Ferda Mravenec
  • mravenec drnový
• sršeň obecná (ženský rod) - vosa, hnědo-zlutě zbarvený zadeček připojen stopkou; štíhlopasý blanokřídlí hmyz
• vosa útočná - staví hnízda v zemi
• vosa obecný - papírovité hnízdo pod zemí (na stopce)
• širopasé: čmelák rolní, čmelák zemní,
  • včela medonostná - užitkový společenský hmyz; opylovači;
    • med(=energeticky bohatá potrava pro krmení larev) je potravou pro včelí larvy,
    • vosk - stavební materiál pláství (šestiboké komůrky, kde se mohou kuklit larvy)
    •  propolis - látka, která slouží jako obrana hnízda
    • včelí jed - farmacie
    • mateří kašička - bohaté na hmyzí hormony

•  drobný parazitický hmyz
• 1-7mm
• z boku sploštělé tělo
• bezkřídlé
• zadní pár nohou je skákací
• bodavě-sací ústní ústrojí
• ekotparazité, živící se krví
• proměna dokonalá
• blecha obecná - parazituje hlavně na člověku, doskočí asi 30 cm
• blecha morová - vnější parazit hlodavců
• blecha obrovská - parazit krtka
• blecha holubí, blecha slepičí, blecha kočičí, blecha psí

• nejbohatší hmyzí řád
• asi 300 000
• 1mm - 15cm
• složené oči; někteří brouci mají i jednoduchá očka
• tykadla různého tvaru
• ústní ústrojí kousací
• heteronomní hruď
• přední pár křídel sklerotizován ⇒ přeměněn v krovky
• druhý pár křídel blanitý - schován pod krovkami
• kráčivé nohy různého tvaru
• zadeček maximálně s 8 článků
• oviparní - vždy kladou vajíčka → vývin larev → kuklí se ⇒ proměna dokonalá
• obvykle 3 larvární instary
• primárně suchozemský hmyz
• velký rozdíl v larvách a imazích
• dravci, mrchožrouti
• druhtoně se někteří brouci přeměnili na vodní - např. potápníci

• svižník polní - suchá, výslunní místa; rychle se pohybuje
• střevlík měděný - červeno-hnědá kovová barva; také se rychle pohybuje
• střevlík fialový - v lesích
• krajník pyžmový - kolem 3 cm, požírá housenky; chráněný
• střevlík zlatolesklý
• střevlíčci
• potápníci:
  •  potápník roubený - tmavě hnědé lesklé krovyky s typickým lemováním, asi 3 cm

• vodomil černý - kolem 5 cm, primárně suchozemský ⇒ kuklí se na souši
• hrobařík obecný - podlouhlý asi 2 cm
• drabčík zdobený - velká hlava a velká kusadla, zkrácené krovky, podobný mravenci
• roháč obecný - larvy potřebují ztrouchnivělé dubové dřevo, výrazný pohlavní dimorfismus, asi 8 cm
• vrubounovité = scarabeité
  • chrobák velký - černě lesklé krovky
  • vruboun posvátný - posvátný africký brouk
• zlatohlávek hladký - zlato-zelený lesklá barva, na okrajích lesů
• nosorořík kapucínek - nápadný chitinozní roh na hlavě
• chroust obecný - nápadný brouk, ožírá listnaté stromy, larvy se kuklí v půdě asi 3-4 roky
• krasec měďák - u nás např. v borových lesích
• kovaříci - protáhlí štíhlí brouci , šedý, zelenavý, …
• světluška menší - pohlavní dimorfismus, samice bezkřídlé a bez krovek, na konci zadečku svítivý políčka, žluto-zelené studené světlo
• kožojed obecný - žere vlnu, přírodní vlákna, vycpaniny
• pestrokrovečník mravenčí
• slunéčko sedmitečné - hnědé nebo červenohnědé krovky na kterých je 7 černých teček
• řetězník očkovný = slunéčko velké = slunéčko dvaadvacetiteečné
• slunéčko dvoutečné - červené a černé tečky nebo černé a červené tečky
• slunéčka jsou dravé, vypouštějí nažloutlou jedovatou tekutinu na odpuzení predátorů
• potemník moučný - larvy moučný červi
• majka fialová - krátké krovky a jsou velmi jedovatí, vypouštějí jedovatý alkaloid kantharidin
• tesařík obecný, tesařík obrovský, tesařík alpský, tesařík piluna - dlouhá tykadla, asi 5 cm, vázány na staré dubové porosty
• mandelinka nádherná, mandelinka topolová, mandelinka bramborová
• lýkožrout smrkový, lýkožrout jedlový

• malý až středně velký hmyz
• kousací nebo lízací ústní ústrojí
• dva páry křídel pokryté štětinkami nebo chloupkami
• zadní křídla větší než přední
• samice kladou vajíčka do vody - vývoj ve
• postava s Ferdy Mravence
• proměna dokonalá
• potrava ryb
• chrostík velký
• chrostík kostníkový

• malý až středně velký hmyz
• vyvinutý pouze první pár křídel
• druhý zakrněn a přeměněn v kyvadélka = haltery
• ústní ústrojí sací, bodavě-sací, lízací
• proměna dokonalá
• samice bývají živorodé, vejcorodé nebo vejcoživorodé
• larvy jsou beznohé
• tiplice zelná - vypadá jako velký komár
• Anofeles čtyrskvrnný - přenašeč malárie
• komár pisklavý - obecně rozšířen
•  ovád hovězí - bodavě-savé ústní ústrojí - samice napadají teplokrevné živočichy, samci se živí rostlinnými šťávami; zavalitý hmyz
• vrtule třešňová - moucha s kropenatými křídli, klade vajíčka na třešně
• octomilka obecná - má obří chromozomy které se velice dobře studují
•  bedlopitky - larvy způsobují „červivost“ houbových plodnic
•  střeček hovězí - jeho larvy napadají koně nebo hovězí a zavrtávají se do podkožního vaziva → vyvíjejí se → bolesti zvířete → šance pro patogenní organismy
•  masařka obecná - na organických zbytcích
•  moucha domácí - v lidských obydlích, lízací ústní ústrojí (!!NEBODÁ!!)
•  bodalka stájová - živí se krví

•  1-6cm
• 2 páry blanitých křídel
• imaga žijí krátkou dobu během níž nepřijímají potravu
• samice líhnou do vody → najáda ⇒ nedokonalá proměna (potrava ryb)
• jepice obecná - žijí asi 3 dni, najády 2 roky

• protáhlé tělo, kousací ústrojí, přední končetiny → uchopovací nohy
• dravý teplomilný hmyz
• kudlanka nábožná - vzácně na J Moravě

• asi 110 000 druhů
• rozpětí křídel: 3mm - 30cm
• velké složené oči
• sací ústní ústrojí
• 2 páry křídel, pokryty barevnými chloupky a barevnými šupinami - barveny pigmenty
• proměna dokonalá
• larvy = housenky - kousací ústní ústrojí
• suchozemský hmyz
• mol šatní - housenky žerou oděvní součásti z přírodních materiálů
• obaleč jablečný - housenky jsou narůžovělé, způsobuje červivost jablek
• píďalka angreštová - jemně skvrnitá křídla
• píďalka zelenopláštník
• lišaj smrtihlav - teplomilný
• lišaj pryžcový
• lišaj oleandrový
• lišaj šeříkový
• lišaj babí oko
• dlouhozobka svízelová
• martináč hrušňový - rozpětí asi 15 cm
• bourec morušový - živý se morušovníkovým listím
• bechyně mniška
• stužkonoska modrá
• stužkonoska topolová
• přástevník medvědí

13.2.2009

• okáč zední - většinou hnědě zbarvené
• okáč bojínkový
• perleťovec stříbropásek - svrvhní strana tmavá a spodní světlá (jako negativ svrchní)
• bělopásek topolový
•  batolec duhový
•  babočka bodláková, babočka admirál - tažný motýl, babočka paví oko, babočka kopřivová, babočka jilmová, babočka osiková, babočka bílé C
• ohniváček celíkový, modrásek …
•  otakárek fenyklový - potravou jsou myříkovité rostliny - fenykl, kopr, atd.
•  otakárek ovocný
• jasoň červenooký - bělavá poloprůsvitná křídla
• pestrokřídlec podražcový
• bělásek zelný
• žluťásek řešetlákový - patří do čeledi běláskovitých

• až 10cm, ale ve většině případů drobné
• suchozemské i vodní
• ústní ústrojí bodavě-sací
• dva páry křídel - 1. pár přeměněn v polokrovky
• nohy ploštic - kráčivé, plovací, hrabací, skákací
• proměna nedokonalá
• splešťule blátivá - na konci zadečku má dýchací trubici, žije ve stojatých vodách
• znakoplavka obecná - žije ve stojatých vodách, plave na znak, zásobu vzduchu má na břišní straně těla
• štěnice domácí - parazit člověka, bodavě-savé ústní ústrojí, aktivní hlavně v noci
• ruměnice pospolná - červené polokrovky kapkovitého tvaru mají uprostřed černou tečku
• kněžice zrnitá - hodně placaté a široké tělo
• kněžice trávozelená
• kněžice páskovaná - červeno-černě páskovaně pruhovaná
• zákeřince červená - dravec
• mohutnatka evropská - do 10 cm, vodní
• bruslařky
• vodoměrky

• 2-250mm
• složené oči, mohutné kousací ústrojí
• zadní křídla jsou blanitá
• 1. pár končetin - přizpůsobena ke skákání
• samice má na zadečku kladélko - dutá trubice
• nymfy se podobají imagům, ale nemají křídla
• kobylka zelená - dlouhá tykadla, silná kusadla, samci cvrkají = stridulijí - tření předních křídel o sebe; dravec
• cvrček polní - černé lesklé zavalité tělo, striduluje, na suchých místech vyhrabává chodbičky
• krtonožka obecná - zavalité tělo, přední nohy hrabavé, žije pod zemí → může narušit kořenový systém
• saranče modrokřídlá - šedohnědá
• saranče vrzavá - pruh na zadních křídlech
• saranče stěhovavá
  1. soliterní forma → žije osamoceně
  2. gregarická forma → združují se do hejn

• 2 páry blanitých křídel s hustou žilnatinou
• kousací ústní ústrojí
• larvy jsou dravé a mají mimotělní trávení
• mravkolev běžný - (postava ve Ferdovi Mravencovi)
• zlatoočka skvrnitá - významný predátor mšic

• na zadečku má cerky - klíšťky, sloužící ke skládání křídel

• škvor obecný - noční všežravec, samice setrvávají určitnou dobu u vajíček a vylíhlích nymf

• zpravidla drobý hmyz
• 2 páry blanitých křídel
• bodavě sací ústní ústrojí - sají šťávu z rostlin - bohatá na sachridy
• nedokonalá proměna
• cikáda viniční - vzácně na J Moravě - teplomilný hmyz, striduluje
• pěnodějka obecká - nymfy žijí v pěnovitém otvoru na rostlinách - do kapky vody fouká , dokud kapnu nenapění - poté tam naklade vajíčka
• mšice - křídla blanitá s redukovanou žilnatinou, na konci zadečku mají tekutinu s vysokým obsahem glukozy → medovice - odebírají mravenci
  • složitý vývin - část vajíček přezimuje - na jaře - nymfy → živorodé samice - nepotřebují samečky = jsou partenogenetické - opakuje se líhnutí na hostitelských roslinách - objevují se křídlaté samice - na konci se objevují nymfy ve který jsou samci i samice → spáření → nakladou nymfy, které přezimují
  • mšice maková
  • mšice zelná
  • vlnatka krvavá - tělo zbarveno červeně
  • puklice švestková - škodí na švestkách - samice mají voskovitý štítek

• 2mm-11cm
• sploštělé tělo
• obvykle 2 páry křádel a kousací ústní ústrojí
• samice klade vajíčka do schránky = ootéka
• proměna nedokonalá
• šváb obecný - v zanedbaných domácnostech, teplomilný, noční
• šváb americký - používá se jako laboratorní zvíře

•  2-13 cm
• velké složené oči
• 2 páry složených křídel
• z vajíček se líhnou nymfy, které žijí dravě ve vodě
• vývoj trvá 1-5 let
• nedokonalá proměna
• motýlice obecná - vyskytuje se v blízkosti vod
• šídlo královské - kovově modro-zeleno lesklé tělo
• vážka plozská - dorzoventrálně sploštělý zadeček

• termiti
• 2-20 mm
• tzv. společenský hmyz
•  polymorfní kasty
  1. reproduktivní
  2. sterilní
• termitiště
• nediferencované nymfy (podle potravy se z nich vyvíjí kasty)
• teplomilní - nejjižnější Evropa
• extrémní žravost

• ektoparazité savců → živí se krví
• ústní ústrojí bodací a sací
• vši jsou bezkřídlé
• přenášejí patogenní mikroorganismy
• Rozmnožování: samice kladou vajíčka (=hnidy) → líhnou se nymfy → mnoho instarů → ukončeno svlékáním → přeměna v imago
• veš dětská - parazit výhradně v ovlasené části hlavy
• veš šatní - v záhybech šactva a prádla

• 0,14mm - 60cm
• asi 20 000 druhů
• dýchají žábrami
• dva páry tykadel

• rozeklané článkované končetiny
• hlava, hruď, zadeček
• hlava splývá s 1 nebo 2 hrudními články v hlavohruď
• 2 páry tykadel
  1. antenuly
  2. antény
• kusadla, 2 páry čelistí
• hřebetní štít karapax - bývá inkustován
• zbytek těla kryt kutikulou v různé míře inkrustovanou
• TS: ústné otvor → hepatopankreatické žlázy → řitní otvor
• DS: malý korýši celým povrchem těla, větší korýši mají žaberní pupeny
• CS: otevřená, srdce buď vakovité nebo dlouhé trubicovité - uloženo v osrdečníku
• VS: metanefridie vyusťující na bázi tykadel nebo na bázi druhé čelisti
• NS: žebříčkovitá (tendence ke splývání gangilí
• Smyslové orgány:
  • mechanoreceptory — na tykadlech
  • chemoreceptory — na antenulách
  • statocysty — na bázi antenul (miniaturní tělísko — statolit — zrnko písku — musí být získáno z vnějšího prostředí)
  • pohárkovitá očka (larvy)
  • složené fazetové oči na stopkách (dospělci)
• s výjimkou přisedlých forem gonochoristé
• častý pohlavní dimorfismus (velikost klepet, těla, …)
• samice kladou vajíčka bohatá žloutkem
• vajíčko → larva (nauplius) → metanauplius → postupným svlékáním se mění v dospělce
• potrava: rostliny i živočichové, žijící i odumřelé organismy

• chybí karapax
• 1-7cm
• 145 druhů
• protáhlé tělo, zboku zploštělé
• plavou „na znak“
• sladkovodní
• větší počet nožiček s vnějšími žábrami

• žábronožka sněžní
  • žlutooranžové zbarvení
  • výskyt — periodické sladkovodní tůně

• žábronožka severská
  • glaciální relikt v tatranských ledovcových jezerech

• 0,2mm-10cm
• mají karapax

• listonoh jarní
  • na konci těla furkální vidlice
  • v periodických tůních
• listonoh letní
  • až 10cm
• škeblovky
  • dvouchlopňový karapax
  • několik milimetrů
• perloočky
  • několik milimetrů
  • potrava ryb
  • jedno složené očko hravých barev
  • partenogeneze — vývoj neoplozeného vajíčka v zárodek

• dvouchlopňový karapax

• buchanka obecná

• oválný karapax
• dočasní parazité ryb
• kapřivec kapří
  • parazit kaprovitých ryb
  • živí se krví a tkáňovým mokem
  • větší počet kapřivců může způsobit znatelné ranky → infekce

• výhradně mořští
• pevně přisedlí
• karapax má na vnější straně destičky z CaCo³
• mnohočlánkované nohy
• většinou hermafroditi

• vilejš stvolnatý
• svijonožec přílivkový
  • vypadá jako kuželovitá sopka

• 1mm-60cm
• 14 000 druhů
• vytváří pevný krunýř
• 21 článků: hlava 6, hruď 8, zadeček 7
• 5+8+6 párů končetin

• karapax srůstá se všemi hrudními články
• dvě varianty tvaru těla — typ raka (podlouhlý karapax) a typ kraba (širší, oválný karapax)
• maxily 2. páru končetin zajišťují stálý proud vody omývající žábry
• první 3 páry hrudních končetin — čelistní nožky
• minimálně jeden pár hrudních končetin (od 4.) má na konci klepeta
• klepeta mnohdy nesouměrná
• gonochoristé
• většinou mořští
• obrana — klepeta, pevný inkrustovaný krunýř
• některé druhy vyhledávají opuštěnou schránku mořského plže (rak poustevníček)

• kreveta baltská
  • asi 10cm
  • poloprůsvitná
  • v Baltském moři, severním Atlantiku
  • předmět lovu

• garnát obecný
  • 5-8cm
  • v mořích západní Evropy
  • předmět lovu

• langusta obecná
  • 45cm, 8kg
  • červenožlutě pruhované antény delší než tělo
  • Atlantský oceán, Středozemní moře
  • předmět lovu

• humr evropský
  • 60cm
  • dožívá se až třiceti let
  • asymetrická klepeta
  • Atlantský oceán, Středozemní moře

• rak říční
  • samec 15-25cm, samice 12cm
  • šedá-olivová barva
  • čisté řeky a rybníky s prokysličenou vodou
  • úbytek populace — račí mor (19. st.), norkové, znečištění

• rak kamenáč
  • asi 8cm
  • široká klepeta
  • v podhorských kamenitých říčkách a potůčcích
  • velmi vzácný

• rak bahenní
  • mírně pružný karapax

• rak poustevníček
  • malá inkrustace karapaxu
  • vyhledává opuštěnou ulitu mořského plže
  • do ní ukryje zadeček a cestuje s ní

• krab obecný

• krab říční
  • klepeta s chitinózními chloupky
  • původ — Čína

• velekrab japonský
  • malé tělo, dlouhé nohy
  • rozpětí až 3m (včetně končetin)

• mořští, sladkovodní i suchozemští
• dorzoventrálně zploštělé tělo
• 1cm, asi 1300 druhů
• nemají karapax
• hlava srůstá s prvním hrudním článkem
• přizpůsobení suchozemskému způsobu života:
  • více tuchu v kutikule → obrana proti vysychání
  • ukrývají se ve vlhkém prostředí → ochrana proti přehřátí
  • dýchací orgány schopny absorbovat vzdušný kyslík

• beruška vodní
  • ve stojatých vodách
• stínka zední
  • do 2cm
  • pod kůrou, ve spadaném listí, …
• stínka obecná
  • asi 1cm
• svinka obecná
  • při ohrožení se svinuje do kuličky

• primitivní vodní členovci
• z prvohorních fosilií
• asi 4000 druhů

• 2-7cm (max. 75 cm)
• tělo je členěno na 3 části:
  1. hlava
  2. trup
  3. pygidium
• tři vertikální laloky (lalok=lobus ⇒ tri+lobus=trilobiti)
• mělká pobřežní moře
• někdy slepý jinak oči složené
• dvouvětevné končetiny
• chitinozní pokryv těla
• podmínky fosilisace:
  • jemnozrnný sediment (bahenní kal) brzy po zemření
  • saprofitické bakterie → rozklad měkkých částí těla
  • dovnitř pronikají roztoky → vysrážení solí (limonitu, křemene, CaCo₃) → vzniká výplň = jádro
  • paleontologie

• velikost: 5-15cm
• 90 druhů
• suchozemští živčichové vypadající „housenkovitě“, „členovcovitě“
• mají homonomní segmentaci těla = stejnocenné články (velký počet stejně vypadajících článků)
• neoddělená hlava s kusadly
• povrch těla pokryt chitinovou kutikulou
• mnoho párů panožek s drápky
• VS : párovité metanefridie
• DS : Keříčkovité vzdušnice
• CS : otevřená, trubicovité srdce
• NS : párová nadhltanová uzlina
• gonochoristi s přímým vývinem
• vlhká lesní stanoviště na J polokouli
• dravci

• drápkonoš kapský

• parazité
• velikost: 1-6 cm (vzácně 16)
• 80 druhů
• žijí v dutinách čelních a čelistních kostí psovitých šelem
• v plicích velkých plazů a ve vzdušných vacích ptáků
• článkované tělo: krátká přední část - ústa a 2 páry drápků, dlouhá červovitá zadní část
• tělo kryto pokožkou s chitinozní kutikulou
• tělo pozměněno k parazitickému způsobu života
• gonochoristi s nepřímým vývinem

• jazyčnatka tasemnicová - žije v dutinách lebečních kostí psů, lišek a vlků

• homonomní článkování (segmentace) = stejnocenné články
• velikost: 2-10 mm (až 3 m)
• 17 000 druhů
• triblastika → coleomata
• Tělo:
  • jednovrstevná pokožka (epidermis) - navenek ještě kutikula
  • kožně svalový vak - fce: pohyb
  • NS: žebříčkovitá , v přední části těla- podhltanová a nadhltanová zauzlina spojeny obhltanovou smyčkou (prstencem) → vybíhají 2 břišní pruhy - spojeny příčnou spojkou (komisury)
  • statocysty
  • chemoreceptory
  • občas jednoduché oči
  • CS: uzavřená, hřbetní (krev odzadu dopředu) a břišní céva (zpředu dozadu)
  • VS: metanefridie
  • TS: prostupuje celým tělem
  • DS: někteří nemají žádnou ⇒ celým povrchem těla, vodní kroužkovci - žábry(keříčkovité vychlípeniny)
  • RS: gonochoristi, hermafroditi, mořští - i vývoj přes larvu (trochofora)
• výskyt: moře, sladké vody, suchozemské

• asi 13 000 druhů
• převážně mořští
• parapodia = kuželovité výrustky, kde jsou štětinky s žábrami
• rozmnožování: gonochoristi → trochofora(pokročilejší gastrula) → (segmentace=článkování) → dospělý jedinec

• nereidka hnědá (dravá)
• afroditka plstnatá
• palolo zelený (rozmnožovací cyklus synchronizován s měsíčními fázemi, larva=trochofora)
• rournatci (paraziti mušlí)

• nemají parapodia
• clitellum=rozmnožovací opasek
• bahno, půda, voda
• hermafroditi s přímým vývinem

• 7-600 článků se šětinkami
• CS: uzavřená

• žížala obecná (9-30 cm, tmavě růžová barva břišní část světlejší s prosvítající břišní cévou, opasek)
• žížala hnojní (masitě červená barva, při podráždění vylučuje zapáchající sekret)
• Megaskolides australis (3m)
• žížalice pestrá (na stromech)
• nitěnky

• dorzoventrálně sploštělé tělo bez štetin, každý článek na povrchu segmentován
• vnější parazité
• v oblasti ústního otvoru slinné žlázy→hirudin zabraňující srážení krve
• hermafroditi

• chobotnatka rybí
• pijavka lékařská(10-15cm)

• velikost: 0.05-1.2 mm
• 400 druhů
• článkovaní mikroskopičtí živočichové
• válcovité protáhlé tělo se 4 páry krátkých komolcovitých panožek s 2 a více drápky
• tělo kryto pokožkou s chitinovou kutikulou
• NS: nadhltanová zauzlina s očními skvrnami, 2 nervové provazce
• Vnitřní orgány pozměněni díky parazitismu
• anabióza = obranný stav ( vydrží -271°C ~ +100°C)
• gonochoristi s přímým vývinem

• želvuška dlouhovlasá
• medvíďátko obecné

• prvoústí živočichové s coelomovou tělní dutinou, nečlánkovaná celomata
• fosilie - důkaz o existenci měkkýšů v kambriu
• velikost 1mm - 1m, 130 tis. druhů
• tělo většinou tvořeno z větších částí
  • svalnaté noha - pohyb po břišní straně těla
  • hlava
  • útrobní vak - uložení vnitřních orgánů, plášť - kožní ochrana útrobního vaku, žlázové buňky vylučující CaCO₃
• povrch těla pokryt slizovou pokožkou
• pohyb - kožně svalový vak (hladká svalovina, hlavonožci - příčně pruhovaná svalovina)
• nevyskytuje se sluchové ústrojí
• statocysty
• vodní měkkýši - chemoreceptory (osfradium) - vyhodnocování složení vody
• NS: gangliová - párová ganglia
• CS:
  • otevřená
  • srdce - uloženo v osrdečínku, 1 komorové, 1 - 4 síně
  • krevní tekutina
    • hemocyanin - centrální atom = Cu
    • hemoglobin - centrální atom = Fe
• DS:
  • vodní měkkýši - žábry
  • suchozemští měkkýši - plicní vak
• TS:
  • ústní dutina → hltan → jícen → žaludek → střeva → konečník
  • hepatopankreas - slinivkojaterní žláza (fce jater a slinivky)
• VS: metanefridie
• R:
  • původně gonochoristé - zůstal u hlavonožců a většiny mlžů
  • hermafrodité - část mlžů, někteří plži
  • vyskytuje se vývin přímý i nepřímý
• žijí v moři, ve sladkých vodách, část je suchozemská

• ploché, dorsoventrálně zploštělé tělo, podlouhle vejčité
• plášť - silná kutikula s vápenatými šupinami, ostny, destičkami
• mořští živočichové
• gonochoristé s nepřímým vývojem

• protáhlé tělo
• žijí na mořském dně

• dorsoventrálné zploštělé tělo
• žijí v příbojové zóně přisedlé k podkladu

• chrousnatka středomořská

• vápenatá schránka, druhotně chybějící

• největší, nejdokonalejší měkkýši
• tělo
  • hlava - koncentrace nervových ganglií; komorové oči; statocysty
  • trup
• noha přeměněna na ramena a nálevku
• pohyb pomocí ramen (příčně pruhovaná svalovina) a ploutevní části
• únikový pohyb - nasátí vody nálevkou → reaktivní pohyb; žlázy vypouštějí barvivo
• TS: zobákovité čelisti, radula, sliny (toxiny, enzymy) → jícen → vole → žaludek → střeva s několika uzly → vyústění
• krevní výdutě; srdce v osrdečníku
• krevní barvivo - hemocyanin - volně vázáno na krevní plazma
• žábry vyčnívají do plášťové dutiny
• VS: párovité ledviny
• gonochoristé s přímým vývojem; výrazný pohlavní dimorfismus
• hektokoktylové rameno - obsahuje spermatofor

• loděnka hlubinná (Nautilus pompilius)
• sépie obecná - pod kůží - oválná vápenatá destička → tzv. sépiová kost
• chobotnice pobřežní - 8 stejně dlouhých ramen
• Octopus macropus - častý výskyt ve středomoří
• argonaut pelagický
• Architeuthis (krakatice) - patrně největší bezobratlí živočichové; loveni vorvani; obyvatelé velkých hloubek

• měkké bilaterálně souměrné tělo
• složeni s trupu a nohy; hlava redukována
• tělo kryto dvouchlopňovým pláštěm - lastury
• na hřbetě lastury - vaz (ligumentum)
• lastury uzaviratelné jedním nebo dvěma svěrači
• tělní svalovina - převážně noha
• TS: ústní dutina → hltan → jícen → válcovitý žaludek → hepatopankreas → střevo s několika kličkami → vyvrhovací otvor
• CS: otevřená
• DS: žábry
• VS: pár metanefridií
• NS: gangliová, respektuje bilaterální souměrnost těla; ganglia - mozkové, nožní, útrobní
• statocysty
• gonochoristi i hermafroditi
• larva - glochidie

• slávka jedlá
• perlotvorka mořská
• hřebenatka jakubská
• ústřice jedlá
• škeble rybničná
• velevrub malířský
• perlorodka říční - vzácný výskyt na Šumavě
• srdcovka jedlá
• sášeň lodní

• 1mm - 1m
• 110 tis. druhů
• zřetelně oddělená hlava s tykadly
• vyvinutá noha
• spirálně stočená schránka - ulita
• většinou v moři, někteří ve sladkých vodách a na souši

• útrobní vak přetočen o 180° → žábry před srdcem
• ulita opatřena víčkem
• dvě tykadla - oči na jejich bázi
• gonochoristi

• ušeň mořská
• věžule šroubovitá
• ostranka jaderská
• homolice - dravý plž
• tritonka
• zavinutec
• křídlatec
• bahenka živorodá

• žábry složeny pod srdcem
• malá ulita, může i chybět
• 2 páry tykadel; oči umístěny na bázi druhého páru
• hermafroditi
• výlučně mořští živočichové

• zej obecný (mořský zajíc)

• spirálně stočená ulita
• 1 - 2 páry tykadel, 1 pár váčkovitých očí
• dýchání plicním vakem

• plovatka bahenní
• bahnatka malá
• okružák ploský
• hlemýžď zahradní
• plzák lesní - oranžová nebo šedá barva
• slimák největší
• slimák žlutý