• společenská věda, která zkoumá nejobecnější zákonitosti hospodářského života každé společnosti

• oblast společenské praxe, která zahrnuje především výrobu statků a služeb, jejich směnu a spotřebu
• využívá poznatků ekonomie

• 1. Co a kolik vyrábět? (o tom rozhoduje každodenně zákazník na trhu )
• 2. Jak vyrábět? (s využitím jaké technologie a jakých zdrojů, o tom rozhoduje konkurence mezi výrobci )
• 3. Pro koho vyrábět? (určuje každodenní střet nabídky a poptávky)

• veškeré prostředky, které uspokojují potřeby člověka
• dělíme na 3 druhy
  • volné statky = volně dostupné (voda, vzduch)
  • ekonomické statky = jsou výsledkem nějaké výrobní činnosti
  • nehmotné statky = výtvor duševní činnosti člověka (kniha, obraz)

• každá užitečná lidská činnost uspokojující lidské potřeby bez jakéhokoli zpředmětnění
• dělíme na 2 druhy
  • věcné = zaměřené na obnovu hmotných statků (opravy)
  • osobní = zaměřené na člověka a jeho potřeby (dovolené, lázně)

• cílevědomá, uvědomělá lidská činnost, jejíž množství je podmíněno počtem lidí a jejich schopnostmi, intenzitou a délkou pracovní doby

• trojí podoba
  • peněžní
  • věcná (stroje)
  • nehmotná (know-how)

• většinou omezené (ropa, zemní plyn, uhlí)

• vždy porovnávéme volbu s tím, čeho se v její prospěch musíme vzdát
• náklady = způsob využití omezených zdrojů (čas, peníze)
• náklady musí přinášet výnos = konečný výsledek – výnos je vyšší než náklady

• Z omezených zdrojů lze různými kombinacemi vyrobit různý počet výrobků

• (Obrázek chybí)

• Body na křivce označujeme:
  • Ex = efektivní body - nelze vyrobit více statků, aniž by se snížila výroba jiných
  • Nx = neefektivní body – zdroje nejsou plně využity, lze zvýšit výroba jednoho statku aniž by se snížila výroba jiných
• Cílem každého výrobce je vyrábět co nejefektivněji = co nejvíce se přiblížit HPM
• Efektivnost = výroba při plném využití ekonomických zdrojů
• Míra efektivnosti = vzdálenost od HPM

• (obrázek chybí)

• Vnitřní koloběh – tok výrobků a výrobních faktorů
• Vnější koloběh – peněžní tok
• Podmínkou fungování tohoto koloběhu je zajištění poptávky (=výdaje na výrobky a služby)

• spotřebitelé nakupující výrobky
• nabízejí firmám práci nebo pronájem pozemků
• získávají mzdu nebo rentu

• produkují výrobky
• vyplácejí mzdy a renty = náklady

• množství zboží, které výrobci dodávají na trh za určitou cenu
• Agregátní nabídka
  • souhrn všech zamýšlených prodejů se kterými výrobci přicházejí na trh
  • určena 2 faktory – objem výroby všech výrobků a cenami, za které tyto výrobky chtějí prodat
• Individuální nabídka = nabídka 1 výrobce
  • určena 2 faktory – množství výrobků tohoto výrobce a cenou, za kterou je chce prodat
• 2 proměné – Q (quantity) a p (price)
• vztah mezi nimi vyjadřuje křivka nabídky
• (obrázek chybí)

• Charakter křivky nabídky odpovídá zákonu rostoucí nabídky = růst ceny vyvolá růst nabídky a opačně
• Posun křivky doleva = vyšší cena za méně výrobků = dražší výrobek, důvod: růst cen surovin
• Posun křivky doprava = stejná cena za více výrobků = levnější výrobek, důvod: snížení poptávky

• množství zboží, které jsou spotřebitelé ochotni zakoupit za určitou cenu
• Agregátní nabídka = souhrn všech zamýšlených koupí na trhu
  • určena 2 faktory – objem zboží, které chtějí spotřebitelé koupit a cenou, kterou jsou ochotni za ně zaplatit
• Individuální nabídka = poptávka jednoho spotřebitelo
  • poptávka po produkci jednoho výrobku
• Složitější definice než u nabídky, všichni chtějí nakupovat ale nemají dost peněz, zajímá nás koupěschopná poptávka, tedy to co si lidé skutečně koupí.

2 proměné – Q (quantity) a p (price) - vztah mezi nimi vyjadřuje křivka poptávky

• (obrázek chybí)

• Charakter křivky poptávky je klesající, odpovídá zákonu klesající poptávky = růst ceny vyvolá pokles poptávky a opačně

• směný poměr zboží k penězům, který se formuluje na trhu
• (obrázek chybí)

• Bod E – rovnovážná cena = nabídka a poptávka jsou v rovnováze – spotřebitelé vykoupí veškeré zbožína trhu
• Q2 = zboží, které na trhu zůstane neprodáno
• Q3 = zboží, které na trhu chybí a o které by spotřebitelé měli zájem

• Celá ředa druhů konkurence
• Nejdůležitější je tzv. tržní konkurence = proces, ve které se střetávají různé zájmy různých účastníků trhu přičemž každý chce realizovat svoje záměry
• Peněžní forma konkurence = konkurence mezi nabídkou a poptávkou – výsledkem je cena – výrobce cenu určí, spotřebitel buď nakoupí nebo ne, když ne, výrobce musí cenu snížit
• Cíl snížení ceny
  • krátkodobě – odlákat zákazníka od konkurence k sobě
  • sezonní – snaha vyprázdnit skladové prostory
• Formy necenové konkurence
  • růst kvality
  • růst inovace
  • reklama
  • obalová technika
  • poskytování různých slev a nákupy na splátky
  • kulturnost prodeje (interiér prodejny, prodavači)

• Ekonomická myšlenka začíná u Aristotela, vyvíjí se ve středověku (normativní teorie – určování cen výrobků, úrokových sazeb,…)

• První ekonomická škola
• 17. – 18. Stol
• snaha navrhnout takovou ekonomickou politiku, která by podporovala na jedné straně rozvoj vojenství a na straně druhé fungování právě vznikajících a rozvíjejících se států (Francie, Anglie, Prusko)
• obhajovali hromadění cenných kovů, podporovali některá protekcionalistická opatření – jejich snahy se minuly účinkem

• reagují na snahy Merkantelistů
• hlavní představitel – Queshay (osobní légař madame Pompadour)

• zakladatel ekonomické teorie (moderní ekonomické vědy)
• skot
• napsal 900 stránkový spis Bohatství národů vydán roku 1776 – zrod moderní ekonomické vědy
  • teorie neviditelné ruky trhu – 1. Model tržního ekonomického systému, která říká že soukromé vášně a touhy lidí jsou vedeny směrem kdy uspokojují zájmy celé společnosti

• dvě role – jako demograf a jako ekonom
• Esej o principu populace a jeho působení na budoucí zlepšování společnosti – koncepce železného zákonu mezd = růst populace povede k poklesu dělnických mezd na minimum
• Zásady politické ekonomie

• neoklasické teorie moderní ekonomie
• žid, oženil se s nežidovkou, otec ho vydědil, měl 800 liber, za 12 let zbohatl jako makléř
• Zásady politické ekonomie a zdanění – mimořádný ohlas, teorie renty a

teorie mezinárodního obchodu

• 2 polovina 19 století – 2 teorie – Marxistická a neoklasická
• Rysem je orientace na mikroekonomii (sledují domácnosti a firmy)
• 3 základní ekonomické teorie
  • rakouská - Carl Meuger
  • cambridgeská – Adam Marshall
  • lausamská – Leon Wabrace
• všemi těmito školami otřásl nepříznivý ekonomický vývoj v evropě

• (angličan 1883-1946)
• Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz; návrat k makroekonomii, „tržní ekonomika prodělala ve svém vývoji takové změny, že už nemůže fungovat na základě samoregulujících (→ tržní ekonomika nedokáže vyřešit vše, jsou oblasti života, do kterých musí zasahovat stát – př.zdravotnictví) „tatíček stát musí pomoci“

• opak Keynse, čist kapitalista; když slyší termín sociální stát, naskakuje mu husí kůže, pravicoví stoupenci

možnosti útraty: vlastní peníze pro sebe, své peníze pro jiné, peníze jiných pro vlastní potřeby, může vydávat peníze jiných lidí pro jiné; lehkomyslnost 1-4 stoupá, 3-4 veřejné plýtvání, inflace; zrušení soc.péče, ti co vydělávájí málo by měli dostávat negativní daň.

• Monetarismus – moderní teorie peněz

• původně nejjednodušší forma směny zboží byla výměna určitého počtu jedné komodity za určitý počet komodity druhé - naturální směna;
• tu střídá všeobecný prostředek směny – používání mincí drahých kovů – postupně nahrazovány ruznými slitinami nebo státovkami (bankovkami) – ty jsou papírové peníze produkované bankami, kryty Au, státovky jsou papírové produkované CNB, nejsou kryty
• od.1.1.1999 došlo v některých zemích EU k zavedení nové měny - € euro

• v tržní ekonomice plní peníze 3 základní funkce:
  • míra hodnot – míra ocenění statků a služeb
  • prostředek směny
  • uchovovatelé hodnot – uchovávají hodnoty v čase

• rozvoj peněžnictví a rozvoj tržní ekonomiky vedl ke zřízení zvláštních podniků zabývajících se obchodováním na peněžním trhu = banky → bouřlivý rozvoj bank znamená vytvoření bankovní soustavy:
• 1. centrální národní banka (CNB)
• 2. komerční (obchodní) banky
• 3. specializované finanční instituce (směnárny…)

• vládou zřizovaná, na vládě nezávislá, u nás ČNB
• funkce: provádí makroekonomickou regulaci množství peněz v oběhu – udržuje v rovnováze poptávku po penězích a nabídku (monetární politika)
• jako jediná banka nechává tisknout peníze (emisní funkce)
• určuje základní ekonomické podmínky poskytování úvěrů
• provádí dozor nad celým finančním systémem, především nad komerčními bankami
• pro tyto funkce CB používá několik administrativních nástrojů :
  • diskontní politika – určuje diskontní sazbu = výše úvěru, za který si mohou komerční banky od ČNB půjčovat
  • operace na otevřeném (volném) trhu = veškeré operace prostřednictvím kterých CB zvyšuje nebo snižuje množství oběživa pomocí nákupů a prodeje cenných papírů
  • určování povinných minimálních rezerv – určuje KB povinnost tvořit určité min.rezervy, ze kterých by v případě vyššího zájmu lidí, byla banka schopna vyplatit.

• tvoří nejvýznamější součást bankovní soustavy, představují soukromý podnik, jejich hlavním cílem je dosažení zisku, veškeré operace obchodních bank můžeme rozdělit na:
  • aktivní operace – bance přináší zisk, úvěrování- poskytování úvěrů, čím je bankovní soustava stabilnější, tím je úrok menší, podle délky, na kterou je úvěr poskytnut ( krátkodobé – do 1 roku, střednědobé do 4 let, dlouhodobé – 4 <) úrok představuje pro banku příjem, pro zákazníka náklad, některé banky vyžadují krytí
  • pasivní – představují náklady pro banky, zisk pro zákazníka, 2 typy vkladů ( termínované, na požádání – peníze, které si můžu kdykoliv vybrat)
  • zprostředkovatelské – jsou rozmanité, nejčastějším druhem je vedení účtu a zajišťování bezhotovostního platebního styku

• listiny představující určitý nárok vlastníka či osoby v cenném listě uvedené vůči tomu, kdo tento cenný papír vystavil, představuje závazek emitenta vůči komitentovi, tj. Osobě, která je oprávněná k plnění toho závazku

cenné papíry plní řadu funkcí, mají řadu podob - obligace (dluhopisy, bondy) – vyjadřuje dlužnický závazek emintenta vůči každému vlastníkovi tohoto dokumentu, dlouhodobý úvěrový papír, jehož splatnost je pevně stanovena

• podle emitentů: bankovní, státní, podnikové
• cenné papíry obsahující písemný závazek výstavce zaplatit v určité době na určitém místě určitou finanční sumu – směnečnou sumu

• musí obsahovat: název směnka v textu listiny, bezpodmínečný závazek zaplatit, příkaz k zaplacení, směnečnou sumu (číslem i slovy), měnu, jméno výstavce, dobu a místo zaplacení, jméno reminenta, datum a místo vystavení, vlastnoruční podpis výstavce

• cenný papír, kterým majitel účtu v peněžním ústavu přikazuje tomuto ústavu zaplatit doručiteli šeku danou částku, vyhotovují se na formulářích určitého peněžního ústavu, jejich soubor v přesně stanoveném počtu tvoří šekovou knížku – šek musí být krytý

• cenné papíry poskytující svému majiteli podíl na zisku, ale i na ztrátě podniku, které ty akcie patří ( dividenda – podíl)
  • kmenové akcie – bez zvláštních práv a omezení
  • managerské (prioritní) akcie – zajišťují pravidelnou výši dividenty, ale omezují právo hlasovat při rozhodování o investicích
  • zaměstnanecké – pouze pro zaměstnance, jako motivace pro odvádění kvalitného pracovního výkonu

směnky

• makroekonomie je součástí ekonomie studující národní hospodářství jako celek, prostřednictvím makroekonomických agregátů:
• 1. národní produkt
• 2. národní důchod – nejdůležitější ukazatel
• 3. míra zaměstnanosti
• 4. míra inflace
• vztah mezi těmito ukazateli vyjadřuje magický čtyřúhelník
• (chybí obrázek)

• nejdůležitějším ukazatelem je hrubý domácí produkt nebo hrubý národní produkt

• celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, jsou-li vlastněni občany příslušného státu nebo cizinci

• peněžní objem vyrobených statků a poskytnutých služeb za dané období podniky ve vlastnictví občanů příslušné země, až byly poskytnuty v dané zemi nebo v cizině
• HDP v PPP – v paritě kupní síly – nejvyšší HDP v Evropě má Lucembursko

• makroekonomický jev procházející každou tržní ekonomikou
• má negativní dopady ve sféře ekonomické i sociální, obzvlášť negativní je nezaměstnanost mládeže
• za nezaměstnaného je považován:
  • dobrovolně nezaměstnaný – vědomě neusiluje o pracovní místo
  • nedobrovolně nezaměstnaný – skutečný problém, aktivně hledající práci, ale jsou neúspěšní
• na tomto rozdělení je založeno dělení obyvatelstva
• ekonomicky aktivní (pracující, ucházející se o práci)
• ekonomicky neaktivní (nepracující, nehladající žádnou práci)
• makroekonomickým ukazatelem nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti
  • míra nez.=počet nedobrovolně nezaměstnaných/aktivně pracujících

• 1. frikční nezaměstnanost – pracovník plynule přechází z 1 zaměstnání do druhého; nepředstavuje vážný problém státního hospodářství
• 2. strukturální – souvisí se změnami ve struktuře národního hospodářství, např. Konverze (útlum) těžkého průmyslu, představuje vážné problémy
• 3. cyklická – souvisí s cyklem tržní ekonomiky, v období recese je nezaměstnanost výrazně vyšší, v období konjunkce je nezaměstnanost nižší, vážný problém

• o inflaci hovoříme tehdy, když roste celková cenová hladina výrobků a poskytovaných služeb

přispívá k ekonomické nestabilitě, zvyšuje míru ekonomické nejistoty obyvatelstva, snižuje kupní sílu obyvatelstva

• zvyšování cenové hladiny všech statků a služeb v daném období
• vývoj inflace vyjadřujeme různými cenovými indexy
• index spotřebitelských cen – velikost změny výdajů domácností na nákup spotřebního koše statků a služeb oproti některému z předešlých let
• míra inflace = cenová hladina v roce t-c.h.v.r(t-1)/cenová hladina v roce (t-1)

• 1. mírná inflace – v rozsahu několika %ročně, nemá žádné závažné důsledky
• 2. pádivá inflace – inflace v desítkách-stovkách %ročně, výrazně zhoršuje ekonomický život, symptom nezdravého ekonomického vývoje
• 3. hyperinflace – tisíce-desetitisíce % ročně = desorganizace hospodářského života př. Ge 20.leta, Maďarsko, rozvojové státy

• zahrnuje poměr mezi vývozem všechn vyrobených statků a dovozem
• cílem každé ekonomiky je mít bilanci pozitivní (vývoz > dovoz) a vyvážet co nejvíce s vysokou přidanou hodnotou

• jednou ze základních charakteristik cenných papírů je jejich obchodovatelnost (možnost je prodávat nebo nakupovat)
• burzy – místa, kde se to děje
• zboží, se kterým se obchoduje, není na burze přítomno, jejich převod probíhá dodatečně
• podle předmětu obchodování je rozdělujeme:
  • 1) peněžní burzy – obchodují se zde s cennými papíry
  • 2) zbožové (komoditní) burzy – obchoduje se zde s určitým zbožím
  • 3) burzy lodních prostor
• BCPP – burza cenných papírů Praha, od r.1992
• RM-systém – prostřednictvím internetu
• pracovník na burze – burzovní makléř
• konvertibilita měny = směnitelnost
  • konvertibilní měnu lze volně směňovat za jinou měnu
• česká koruna má vnitřní konvertibilitu
• kurz měny je směnečný poměr za který můžeme měnu vyměnit za jinou, určený CB

• plní funkci finančního plánu státu a je centralizovaným fondem finančních prostředků státu na určité období
• využívání státního rozpočtu představuje 1 z klíčových nástrojů každé exekutivy – rozpočtová (fiskální) politika
  • způsoby zdanění jednotlivých tržních subjektů
  • nasměrování výdajů ze státního rozpočtu (největší položkou jsou mandatorní výdaje – garantovány zákonem – obchody, dávky…)
  • valorizace důchodů

Druhy státního rozpočtu

• každá zodpovědná vláda by měla usilovat o to, aby státní rozpočet byl alespoň vyrovnaný
  • přebytkový – příjmy > výdaje
  • vyrovnaný – příjmy i výdaje jsou ve stejné výši
  • schodkový – výdaje > příjmy
• provizorní rozpočet – neschválila ho sněmovna, je stejný jako loňský, 1/12 na měsíc
• vedle fiskální politiky prosazuje stát své cíle pomocí monetární politiky (peněžní a úvěrové), která je zaměřena na kontrolu oběhu množství peněz a regulací úvěrových sazeb

• od počátku 90.let dochází k přechodu centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní

tento proces nazýváme transformací české ekonomiky

• nutná opatření:
  • demokratizace politického a veřejného života
  • deetatizace (odstranění) a privatizace státních podniků
  • vytvoření legislativních podmínek (přijetí příslušných zákonů)
  • liberalizace cen, o ceně rozhoduje trh
  • přestavba daňové soustavy
  • vytvoření dostatečné sítě bank, které odpovídají potřebám tržní ekonomiky
  • přechod ke konvertibilní měně, popř. Přechod na Euro
• jeden z klíčových úkolů byla privatizace → probíhá několika způsoby
  • restituce – vrácení majetku jeho původním vlastníkům
  • velká privatizace – převedení velkých státních podniků do soukromých rukou, nejč. prostřednictvím veřejných aukcí
  • malá privatizace – menší podniky
  • „holandská dražba“ - „kupovaná privatizace“

• sledujeme-li hospodářský vývoj v čase, zjistíme, že se nerovnoměrně opakuje – fáze růstu se střídají s fázemi poklesů = hospodářský cyklus
• hospodářským cyklem rozumíme opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem (vytvořeným při plném využití pracovních sil) a skutečným produktem Národního hospodářství – NH
• pravidelné kolísání má určitou pravidelnost, můžeme hovořit o 4 fázích
  • recese
  • sedlo
  • expanze
  • vrchol

• pokud HDP klesá po 2 následující kvadráty, hovoříme o recesi, pokud je obzvláště velká, hovoříme o depresi → výrazný pokles agregátní poptávky, zvláště u statků dlouhodobé spotřeby
  • prudce klesají investice do budov a technologií
  • výrazně roste nezaměstnanost
• v určitém bodě se recese zastavuje – sedlo, dochází k vyrovnání nabídky a poptávky na nízké úrovni → dochází k postupnému oživení ekonomiky, růstu agregátní poptávky i u zboží dlouhodobé spotřeby, výrobci více investují do technologií, pokles nezaměstnanosti
  • vrchol – dojde k zastavení růstu

• v současnosti není ekonomika a ekonomické procesy jednotlivých států vymezena jejich hranicemi

ekonomické procesy přesahují její hranice → ekonomické integrace, vznik nadnárodních institucí v dnešní světové ekonomice rozeznáváme 3 hlavní ekonomická centra:

• Severní Amerika
• Evropská unie
• Jihovýchodní Asie (Japonsko)
• stále významnější roli hrají NIZ (asijští tygři) – Taiwan, J.Korea, Hongkong, Singapur
• Severní Amerika – v rámci integračních procesů byla vytvořena NAFTA = severoamerická zóna volného obchodu
• 1993 – země vyšegradské 4 (PL, CZ, SK, Maďarsko), 1995 - + SLO → středoevropská zóna volného obchodu CEFTA
• k podpoře mezinárodní ekonomické spolupráce vznikají v 1944 v Bretton Woods tz. Brettonwoodské organizace:
• MMF a SB (SB pro obnovu a rozvoj)
  • v čele MMF je evropan ( D.Strauss Kahn), v čele SB američan (R.Zoellick)
  • generální prezident MMF je volen na 5 let s možností 1 znovuzvolení
  • sídlem MMF je Paříž, SB je Washington
• OECD – mezinárodní organizace odstraňující překážky při výměně zboží
• G7 (8) – skupina 7 nejvyspělejších zemí světa
• WTO – světová obchodní organizace – vznikla po rozpadu GATT

(poznámky psala Bára, Míša K. úprava pro poznamky.ofight.org - Vašek F.(sry za případný chyby ve formátování, moc sem to neřešil)) (Někdo může doplnit obrázky) Neručim za správnost ani kompletnost…

ekonomie neformátovaná-komplet