- Princip atomové pumy?

• dříve uran 235, dnes plutonium
• reakce probíhá v nadkritickém množství - radioaktivní látka je rozdělena do 2 či více částí, dojde k jejich spojení - > nadkritické množství → výbuch
• ( místo vytvoření nadkritického množství, může být podkritické množství stlačeno → imploze)
• Kolik je cca nadkritické množství? 235U: 50 kg,plutonium 10 kg

- Jak můžeme klasifikovat elementární částice?

• statistické hledisko (podle spinu)
  • částice, které tvoří hmotu - poloviční spin (+-1/2, +-3/2…) - fermiony
  • částice, které zprostředkovávají pole - celočíselný spin - bosony (fotony, mezony, gravitony)
  • spin fotonu? 0
• hledisko rodin ( ptá se také: podle hmotnosti!)
  • fotony - hmotnost pouze za pohybu
  • leptony - lehké částice (př. neutrino, elektron, pozitron)
  • hadrony
    • baryony
      • nukleony - proton, neutron, antičástice
      • hyperony - těžké částice vznikající v urychlovačích
    • mezony - mezony - tvoří pole, hmotnost v násobcích elektronů dvěstěkrát až tisíckrát

- Co jsou resonance?

• částice s extrémně krátkou dobou života 10 na -23

- Jak funguje mlžná komora Wilsonova?

• jde o nádobu s pohyblivým pístem, který se rytmicky stlačuje a povoluje, na dně je ethylalkohol, v určité poloze pístu vzniknou v nádobě přesycené ethlalkoholové páry, což vede k ionizaci proletujících částic. Pomocí světla a foťáku zjistíme umístění kondenzačních jader a tak určíme dráhu částice.
• Je stále citlivá, proč? Ne, funguje pouze v jedné jediné poloze pístu. (další nevýhoda: plyn je řídký → působí málo na částice)

- Vazebná energie a její křivka

• (takováta záhadná zubatice - závislost průměrné vazebné enregie na protonovém čísle Z, Espruhem=deltaE/A)
• syntéza, štěpení
• Lze běžnou syntézou vytvořit olovo? Ne, je vpravo od Fe (Kde se tedy bere ve vesmíru? Při explozích hvězd)

- Jaké částice tvoří látku?

• s polovičním spinem
• fermiony

- co jsou kvarky

• částice, které tvoří mezony a baryony
• samostatně se vyskytovali na úplném prvopočátku - čas 10^-32

- Rozměr atom. jádra? jak se na ně přišlo?

• 10^-15, rutherfordovým pokusem - ostřelování fólie alfa částicemi, které se různě odchylovali→uprostřed atomu je něco malého kladného

- vodíková bomba !!!!

• palivo? deuterid litný (LiD)
• účinky? (tlaková vlna, světelná vlna, záření)
• má cenu zvyšovat ráži takové bomby? (má už takovou energii, že to vyfoukne nahoru)?????

- nejnovější teorie částic?

• teorie strun
• proč zavedena? relace neurčitosti - jestliže máme příliš malé rozměry, tak nemůžeme nic říct, ale struna má konečnou délku → můžeme s ní pracovat
• jak se odlišují částice? liší se frekvencí, které vznikají na struně

- jaký je rozdíl mezi přirozenou a umělou radioaktivitou?

• umělá se vyvolává (ostřelováním jader)
• přirozená - sama od sebe

- jaderná reakce, že se změní jedna látka v jinou (je snem mudrců alchymistů)

• (uvedeno v posunových pravidlech) Ra→Rn

- posunová pravidla

• elektron - vzniká neutrino!!
• gama záření - vznikne tentýž prvek se stejnými čísly

- jakou vlastnost mají stabilní jádra? př?

• kyslík, vápník, helium
• souvisí s magickou řadou a kolektivním modelem

- model jádra starý 40 let s ošklivou matematikou

• optický

- jak za sebou objeveny částice?

• elektron, proton, neutron

- libovolný urychlovač - modely atomového jádra?

• slupkový - vysvětluje jaderné záření
• kapkový - protony a neutrony v kapce, povrchové napětí = vazebná energie, vysvětluje dobře syntézu a štěpení
• kolektivní - spojení slupkového a kapkového, tvar kapky, ale částice obíhají po drahách
• optický - matematická koncepce

- jakým pokusem se zjistilo, jak jsou nabyté alfa, beta a gama částice

• odchylování v elektrickém poli - přitahovány k opačně nabyté desce

- které částice zprostředkovávají silnou interakci

• mezony

- využití radioaktivity

• v lékařství
  • vyšetřování štítné žlázy, spolknout radioaktivní iód, zkoumáme jeho množství ve štítné žláze
  • technecium - zkoumání rychlosti fungování ledvin
• archeologie - stáří kostí apod. - podle množství uhlíku 14 6 C (X 12 6 C se nerozpadává!!!)
  • poločas rozpadu 5500 let, živý organismus má konstantní poměr mezi 12 a 14 uhlíkem, po smrti 14 ubývá