Reformace a katolická církev

Protestantství

reformace v Něměcku skončila kompromisem 1555 augšpurským mírem → o náboženském vyznání poddaných rozhoduje pán

31.10.1517 - veřejně vystoupil ve Wittembergu (v Braniborsku) a vzal svoje představy přibil na dveře kostela (95 tézí)
kritizoval zlořády v církvi a prodávání odpustků
hlásil se k odkazům mistra Jana Husa
proklet papežem
pronásledován
zachráněn šlechtici na hradě Warthburg
zpochybnil zprostředkující úlohu církve mezi člověkem a bohem
luteráni - stoupenci německé reformace vytvořili novou samostatnou církev nezávislou na papeži

nejpočetnější protestantské vyznání
odmítá svrchovanou moc papeže, složitou církevní hierarchii, mnišství, kult svatých, víru ve spasení dobrými skutky — věří jen ve spásu vírou
charakteristické podřízení lutheránské církve světské moci

vzniká ve Švýcarsku, založen Janem Kalvínem, podporován Ulrichem Zwinglim
2. nejvýznamější protestantské náboženství
vyhovoval požadavkům tehdejší buržoasie a bohatého měšťanstva → rozšíření ve vyspělých oblastech
základ — predestinace — víra v naprosté předurčení člověka, ale nezasahování Boha do běhu světa [tak trochu na hlavu, pozn.zap.]
minimalizuje obřady
hlásá morálku pracovitosti, přísnosti a čestnosti
rozšířeno hlavně ve Velké Británii, Francii, části Německa, Nizozemí, USA, Skandinávii
francouzský kalvinismus — pol. 16. st. — Hugenoti — využíváno J-Fr šlechtou v boji proti královské moci

boj římské církve za udržení a obnovení pozice katolické víry
tridenský konsil — katolická církev přijala program, který měl omezit rozšíření reformace
1540 zřízení Jezuitského řádu — vojensko-náboženská organizace — úkolem boj proti nekatolíkům
Ferdinand I. 1556 přizval Jezuity do ČZ