Dal jsem sem všechny práce dohromady, je to řazeno abecedně. Za případné chyby a překlepy se omlouvám, pokud jsem někoho přehlédl úplně, tak se také omlouvám 2011-04-20 00:53:23 Václav Fanfule
!!!zpracovat do středy 20.4.
zahrnout následující body:
funkční styl útvaru
slohový postup útvaru
charakteristika útvaru
co tam musí/nesmí být
jazyk
-
—-
Funkční styl: publicistický
Slohový postup: vyprávěcí, informační, popisný
Jazykové prostředky:
Charakteristika:
Používá se v žurnalistice, v tiskovinách.
Cílem je názorná zobrazení prostředí, problému, události.
Popisuje a zobrazuje skutečnost na základě konkrétních faktů, která jsou získána
pozorováním nebo přímou účastní reportéra.
Reportér by měl být objektivní, jeho reportáž věcná, přesná, s důrazem na detail, ale
také zajímavá.
Funkční styl: umělecký
Slohový postup: popisný
Jazyk: používá se běžný spisovný jazyk s termíny a odbornými názvy, může se také objevit přirovnání apod.
Jak napsat popis uměleckého díla: Nesmíme zapomenout zmínit autora. Na začátek můžeme říci, proč jsme si vybrali popis zrovna toho určitého díla. Poté bychom měli zmínit z jakého období je a v jakém stylu je vytvořeno. Vybereme si systém (např. od nejdůležitějšího k méně důležitému nebo od shora dolů) v samotném popisu např. u obrazu popis vzhledu, u knihy popis obsahu. Nakonec uvedeme osobní hodnocení (co se nám na díle líbí a co ne).
Funkční styl: - publicistický
Může být součástí různých novinářských útvarů a může být i samostatným článkem.
musí být objektivní, musí vycházet z faktů, tato fakta hodnotí, oceňuje klady, záporně se vyjadřuje k nedostatkům, svoje názory podkládá argumenty a ukazuje i cestu k možné nápravě nedostatku. Kritika má být konstruktivní. Kritika nemá kritizovaného zničit, ale pomoci mu. Argumentace nesmí být povrchní, planá a čistě citová.
Jazyková stránka: může využívat konkrétních hodnotících výrazů i uměleckých prostředků, řečnických otázek, slovního vtipu, ironie. Kritiku můžeme podat i satiricky.“
má za úkol něco posoudit (dílo, činnost, lidi), vytýká chyby, ale má také uvádět přednosti a naznačit jak chyby odstranit; úkolem je pomoci k nápravě; musí být jasná a účinná; důležitá je nestrannost, objektivnost. Kritické projevy mají různý charakter.
Druhy kritiky:
recenze – posudky vědeckých a uměleckých prací, recenze knihy, filmu…
glosy – krátké kritické poznámky k aktuálním událostem, někdy založené na ironii
publicistický útvar analytický – je založena na rozboru podstaty hodnoceného jevu
Funkční styly: administrativní
Slohové postupy: informační
Životopis je slohový útvar, který má za cíl efektivně zachytit život jednotlivce.
využívá prostředků popisu a charakteristiky
v praxi se využívá pouze strukturovaný životopis (v bodech), je možné ho psát i jako celistvý text
obsah závisí na tom, k čemu životopis přikládáme (přihláška na školu, pohovor…)
jazyk
spisovný
správně formátovaný
odborné termíny
Zpravidla obsah:
1. datum a místo narození
2. školní vzdělání
3. prospěch, zvláštní vědomosti, dovednosti a zájmy
4. sociální poměry (povolání rodičů, počet a zaměstnání sourozenců)
5. dosavadní místa zaměstnání
6. veřejná činnost
7. zdravotní stav
8. směrování k žádosti
9. vlastnoruční podpis, místo a datum
Funkční styl: odborný (řečnický)
Slohový postup: výkladový
Jazyk: Používáme spisovný jazyk, slova stylově neutrální, je vhodné použít vtipné metafory, které je možné dále rozvíjet, můžeme použít i oslovení, 1. a 2. osoby sloves a hovorové prostředky, pro udržení pozornosti posluchačů je vhodné použít řečnické otázky
Základem obou útvarů je přímý kontakt autora (řečníka) s posluchačem. Proslov lze charakterizovat jako projev menšího rozsahu. Zatímco projev je řečí oficiální, pronášenou při mimořádných (politických nebo slavnostních) příležitostech, proslov představuje řeč veřejnou s jednodušší kompozicí. Projev by měl vyjadřovat myšlenky autora. Větná stavba by měla být přesná, zajímavá a ne moc složitá (není vhodné používat dlouhá souvětí).
Funkční styly: prostě sdělovací, umělecký
Slohové postupy: vyprávěcí
převyprávění příběhu, musí mít zápletku
Kompozice
jazyk
Funkční styl: publicistický, umělecký
Slohový postup: popisný
Jazyk: spisovný, zabarvená slova
Charakteristika: Obsahem cestopisu je popis autorovy cesty do cizích zemí a krajin se záznamem jejich geografických, národopisných, kulturních, sociálních a jiných zvláštností. Nejčastěji formou deníku. Snažíme se, co nejvíce shrnout naše osobní pocity a zážitky z cestování a přiblížit je tak čtenářům. K názorným ukázkám můžeme text doplnit například o fotografie.
Jakožto cestopis bývají někdy nesprávně označována i některá díla audiovizuální povahy (dokumentární film), jež mívají obvykle převážně dokumentární či publicistický obsah.
fuknční styl: odborný
slohový postup: úvahový
zamyšlení nad nějakým tématem – docházíme k nějakému závěru
snažíme se dané téma pouze rozebírat, dívat se na něj z různých úhlů, zabývat se faktama – má vést k zamyšlení
podobá se výkladu ( výklad hovoří o faktech, úvaha je subjektivní)
tématem jsou obecné otázky, aktuální situace..
jazyk: řečnické otázky, přirovnání, hyperbola
myšlenky navazují na sebe
úvaha na určité téma (filozofické, společenské, etické, kulturní, literární…)
spojuje odbornost a uměleckost
psána živým jazykem
neplatí přísná pravidla výstavby textu
jako literární útvar stojí na rozhraní literatury věcné a umělecké
Funkční styl: především publicistický
Slohový postup: vyprávěcí
Je to krátký slohový útvar (ještě o něco málo kratší než povídka). Jedná se o popisný útvar nemající téměř žádný nebo žádný děj. Popisuje místa nebo dojmy lidí. Může se zaměřovat na konkrétní momenty a přitom nechávat čtenáře domyslet si co k těmto momentům vedlo a co může následovat. Je v ní popsán přímo zážitek autora, většinou je psána ich-formou – tudíž se poměrně přibližuje reportáži, taková její jednodušší forma.
Funkční styl: Odborný
Slohový postup: Výkladový
Charakteristika: Pojednání je žánr odborné literatury, formulující novou hypotézu nebo teorii. Pro pojednání je typický věcný sloh, maximální terminologická přesnost a využití odborného aparátu (citace, bibliografické odkazy). Pojednání je formální a systematický text na nějaké téma, obvykle delší a braný do větší hloubky než esej. Více se zajímá o vyšetřování nebo odhalování principů předmětu.
Osnova:
Úvod – uvedení do tématu, do problematiky, proč
Vlastní výklad - použité metody, cíle výkladu
Závěr – shrnutí, vyvození závěrů, poučení, zdůraznění stěžejních bodů výkladu, význam pro praxi, využití, popř. výzva.
Jazyk: Odborný, obsahující jemné vyjadřování, těsné vazby. Musí být srozumitelný a zcela jasný.
pozn.: Nepokrácený text o pojednání v souborech.
Funkční styl: publicistický
Slohový postup: informační
Charakteristika: krátký rozsah; stručně, jasně, přesně, uceleně, objektivně a přehledně informuje o tom, že se konala nějaká akce či událost; psána heslovitě; je třeba dbát na grafickou úpravu
Musí obsahovat: co se konalo, kdy, kde a zhodnocení, (kým byla akce pořádána)
Jazyk: spisovná čeština, bez citově zabarvených slov
(vyskytuje se v novinách časopisech, na internetu…)
Funkční styl: publicistický
Slohový postup: informační
Charakteristika: krátký rozsah; stručně, jasně, přesně, uceleně, objektivně a přehledně informuje o tom, že se bude konat nějaká akce či událost; psána heslovitě; je třeba dbát na grafickou úpravu
Musí obsahovat: co se bude konat, kdy, kde a pozvání, (kým je akce pořádána, program akce)
Jazyk: spisovná čeština, bez citově zabarvených slov
(vyskytuje se v novinách časopisech, na internetu, ve formě plakátů a pozvánek)
Základy tvorby dotazníku
Stanovení cíle
Na počátku tvorby dotazníku je důležité si stanovit cíl průzkumu, na který se zaměříme. Pokud není přesně definován, může se stát, že průzkum nesplní očekávání. Cíl musí být především zjistitelný a srozumitelný.
Řazení otázek
Na začátku dotazníku by měly být zařazeny zajímavé otázky, které upoutají pozornost respondenta. uprostřed by se měly nacházet stěžejní otázky, jejichž vyplnění vyžaduje soustředění, a na konci otázky méně závažné.
funkční styly – zejména odborný
slohové postupy – výkladový,popisný
má za úkol čtenáře poučit, je základem učebnic, odborných časopisů a přednášek.
forma mluvená nebo písemná
na základě vědeckého poznání objasňuje dosavadní i nové poznatky
poznávací metody: srov. analýza, syntéza, abstrakce, zobecnění
používá
musí být:
věcně správný
přehledný
jasný a srozumitelný
v závěru by měl obsahovat shrnutí a zopakování získaných poznatků
Funkční styl: publicistický
(Analytický žánr - analýza: rozbor zkoumaného jevu na jednodušší složky a vytyčení podstatných znaků)
slohový postup: úvahový
jazyk: spisovná čeština
charakteristika:
vychází z událostí, které aktuálně referuje zpravodajství, a přidávají k nim nové informace
text vyjadřuje názor pisatele, redakce či vydavatele, vysvětluje a doplňuje o stanovisko
na titulní straně
Editorial - forma úvodníku, kde většinou šéfredaktor seznamuje čtenáře s obsahem čísla
Polemika plní nejčastěji funkci publicistickou, ale může obsahovat prvky řečnického nebo uměleckého stylu
Prolínají se v ní postupy úvahový, výkladový a informační
Úkolem polemiky je předhodit do diskuse postřehy, argumenty, proč by něco mělo být jinak, než se dosud předpokládalo. Zpochybňuje, nebo přímo vyvrací názor protivníka. Autor takové polemiky pracuje s určitým množstvím informací, na základě kterých argumentuje.
Často se stává, že někdo napíše s velkou pompou polemiku, ve které vyvrací názor někoho jiného, ale pak se ukáže, že měl jen polovičaté znalosti a nebyl s danou problematikou dostatečně seznámen. (Václav Klaus píše rád polemiky na téma životního prostředí.)
Narozdíl od debaty nebo diskuse, polemika nehledá styčné plochy dvou různých názorů na jednu věc, ale snaží se nadřadit jeden pohled na věc nad druhým!
Každá polemika obsahuje:
Předmět sporu
Argumenty
Funkční styly: publicistický
Slohové postupy: úvahový
Jedná se o publicistický útvar, který se nejvíce přibližuje zprávě, ale doplňuje ji o osobní hodnocení a pečlivě zdůvodněné závěry.
Zasvěcený komentář vyžaduje dobrou znalost oboru a důkladnou práci s informačními zdroji.
Projevují se v něm četné vlastnosti individuálního (autorského) stylu, proto se u nich uvádí jméno autora.
Funkční styl: administrativní
Slohový postup: informační
Úřední dopis se používá pro formální komunikaci s jinou osobou/úřadem/organizací atd.
Jazyk se používá vždy spisovný, obsah musí být věcně přesný
Používají se zdvořilostní formule (S politováním Vám oznamujeme…)
Struktura:
hlavička (odesílatel + adresát)
věc (předmět dopisu)
datum, místo, jednací číslo (pro potřeby pozdějšího odkazování na tento dopis)
oslovení
případné poděkování za dopis, na který odpovídáme
vlastní sdělení
pozdrav, vlastnoruční podpis
seznam příloh
Funkční styly: prostě sdělovací
Slohové postupy: informační,popisný, vzácně vyprávěcí
klade důraz na výstižnost a jednoznačnost textu
hlavním cílem je co nejkratší text, který zároveň obsahuje co nejvíce informací
neměl by obsahovat souvětí ani složité a rozvíjející se popisy, tolerovaná je i absence formalit
Funkční styl: informační
Slohový postup: publicistický
krátké textové sdělení s cílem nabídky pro koupi, prodej či výměnu (bytu), seznámení nebo s cílem předat důležitou informaci (náboru do spolku, úmrtí osoby)
za poplatek zveřejněno v tisku (speciální inzertní noviny), na veřejné vývěsce, na internetu
nevhodné inzeráty: osobní útoky, vulgarizmy, nabádání k trestným činům, podněcování nenávistí
nutno uvést své jméno
přesně formulovat věty (nesmí dojít k dvojímu výkladu: např. Pronajmu byt. Znamená to, že ho dám do pronájmu nebo že si chci pronajmout byt?)
Často se tyto dva slohové útvary prolínají, za prvně začneme popisovat, jak člověk vypadá, poté se dostáváme k jeho povahové stránce.
Funkční styl: umělecký
Slohový postup: charakterizační, (popisný)
zachycuje povahové vlastnosti člověka
všímá si jeho vztahu k lidem, schopností, vlastností, vztahu k práci a zájmům
Přímá: vlastnosti jsou vyjádřeny přímo, nemusíme si nic domýšlet
Nepřímá: je uvedeno jednání (chování) ze kterých vlastnosti nepřímo vyplívají
Jazyk:
Co by tam mohlo být:
Funkční styl: umělecký
Slohový postup: popisný
snaží se popsat (v našem případě) osobu, aby si čtenář mohl udělat vlastní představu o popisované osobě
věnuje se zevnějšku člověka (barva vlasů, očí, postava, výška atd.)
důležité je postupovat od nejdůležitějšího k méně podstatnému
Jazyk:
Co by tam mohlo být:
Funkční styl: prostě sdělovací
Slohový postup: smíšený útvar
Dopis osobní se vždy píše vlastnoručně, dopis psaný strojově je neosobní.
Osobní korespondence může být psána neformálně, hovorově či nespisovně.
Používá se post skriptum (zkratka P.S.:), nebo-li samostatný dodatek k dopisu (zde uvedeme vše co jsme zapomněli napsat v dopise).
Struktura:
hlavička (odesilatel, adresát) - možno vynechat
datum a místo
oslovení (možno formou pozdravu)
poděkování za předchozí dopisy,odpověď
vlastní sdělení (VELKÝ důraz na obsažnost,nepodléhá žádný formálním pravidlům)
pozdrav, vlastnoruční podpis (povinný)
post scriptum
Nejčastější funkční styl je prostě sdělovací, ale může být i jiný.
Může obsahovat všechny slohové postupy, nejčaštější je asi informační.
Charakteristika: Většinou vyjadřuje názor autora, ale také může mít podobu návodu, zprávy, atd. Většinou je dané téma, jsou např. diskuze o filmech, kníhách, hrách, ale může být jakékoliv téma.
Mělo/nemělo by tam být: Příspěvek by měl být napsán, aby byl srozumitelný. Příspěvek by měl být k tématu a měl by respektovat zásady slušného chování.
Jazyk:
Může obsahovat slangové výrazy a makaronštiny.
Je běžné, že se nepoužívá diakritika, velká písmena na začátku a tečka na konci věty.
Příspěvky mohou být dlouhou od jednoho slova/obrázku po dlouhé slohy v řádu tisíců slov.
Funkční styl: odborný
Slohový postup: výkladový
Jazyk: spisovný s vhodným využitím odborných termínů
Charakteristika: Většinou patří mezi mluvené projevy. Úkolem přednášky (popř. odborného referátu) je vhodně informovat o nějakém tématu. Podle znalostí posluchačů (čtenářů) je třeba vhodně volit odborné termíny, případně vysvětlit jejich význam. Je možní též pokládat řečnické otázky, popř. se tázat posluchače (čtenáře), aby se posluchač (čtenář) sám nad danou problematikou zamyslel.
kritický posudek uměleckého nebo vědeckého díla; publicistický žánr
autor = recenzent
může být určena k publikaci nebo jako podklad recenzního řízení, v němž se o publikaci rozhoduje
funkční styl: publicistický
Slohový postup: úvahový
seznamuje veřejnost s literárním dílem, filmem, hudebním albem, divadelní hrou, výstavou, koncertem atd. a toto dílo / událost hodnotí
existují i recenze na vědecké publikace nebo objevy, které věcně hodnotí a popularizuje hlavní myšlenky
recenzent vyjadřuje svůj názor na dané dílo; objasňuje, jak na něj působilo
říká, jaké jsou podle něj silné stránky a slabiny hodnoceného díla
titulek by měl být poutavý, ne ve stylu Recenze na film XY
v úvodu by mělo být pár vět vystihujících, zda se jedná o filmovou, hudební nebo jinou recenzi; měl by být nápaditý a nepříliš dlouhý; opět ne ve stylu: Včera se uskutečnil koncert kapely XY..
nejdůležitější částí je tělo recenze; mělo by být strukturované, aby se čtenář dobře orientoval
nemělo by to být shrnutí děje, ale vyzdvihnutí silných a slabých stránek díla (např. u filmu se mohou hodnotit výkony jednotlivých herců); autor by měl vyjádřit svůj subjektivní názor, který ale musí být opodstatněný nebo odůvodněný fakty vycházející z pozadí filmu, hudební události, knihy atd.
věty by neměly být strohé, ale rozvitější, aby bylo čtení recenze poutavější; recenze může obsahovat různé vtipné glosy či narážky, které čtenáře pobaví
závěr by měl obsahovat jakési shrnutí a doporučení; autor by se měl podepsat jménem
vtipný a většinou krátký komentář na aktuální společenské/kulturní/politické/… téma
Slohový postup: smíšený - může obsahovat jeden nebo více různých útvarů
Funkční styl: publicistický, umělecký
obsahuje vlastní názor a stanoviska autora
originální a vtipné myšlenky a komentáře
zaměřen na nějaké aktuální společenské/kulturní/politické/… téma
Jazyk: často obsahuje hyperboly, satirickou kritiku, ironii nebo sarkasmus
vede k pointě, obsahuje nový úhel pohledu na věc
Funkční styl: umělecký
Slohové postupy
též subjektivně zabarvený popis, patří do popisu uměleckého
vyjadřuje osobní pocity a dojmy autora
nemá žádnou pevnou formu ani pravidla, víceméně volná kompozice
převažuje dynamický popis — užití dějových sloves
zachycuje dojmy smyslů (spíš než: „je tam tohle“, „vidím/slyším/cítím/cítím/cítím tohle“
2))
Jazyk
snaží se zapůsobit, přenést alespoň částečně pocity na čtenáře
bohatá slovní zásoba i umělecké prostředky
básnické a knižní výrazivo, neobvyklé a originální slovní obraty
přirovnání, obrazná pojmenování (metafora a metonymie), personifikace, apostrofy (oslovení neživého)
eufemismy a disfemismy
kontrasty; netradiční uspořádání popisu (např. střídání pohledů na celek a detail)
je velmi důležitá, ale zároveň bohužel velmi opomíjená součást komunikace zájemce o zaměstnání. Zkušený personalista pozná právě z těchto několika řádků, jak „kvalitní“ je ten který kandidát. V dopise je třeba shrnout o jakou pozici máte zájem a hlavně, proč by si měla dotyčná firma vybrat právě Vás. Když posíláte životopis, vždy přiložte i průvodní dopis(motivační dopis), při komunikaci přes e-mail jej napište do těla zprávy.
Jak napsat průvodní dopis
průvodní dopis musí být krátký a výstižný (optimálně oslovení, dva krátké odstavce, závěr)
stejně jako životopis i průvodní dopis musí být bezchybný, několikrát jej po sobě překontrolujte
neuvádějte mylné či zavádějící informace
Průvodní/motivační dopis - osnova
představení
přesná identifikace pozice, o kterou máte zájem (např. referenční číslo, název pozice a kde jste se o ní dozvěděli)
vysvětlení, proč jste právě vy ten nejvhodnější kandidát (nepište proč je daná pozice vhodná pro Vás)
odkažte na kapitoly svého životopisu, které Váš výběr podpoří (související praxe, vzdělání, certifikáty, reference …)
jestliže píšete přímo zaměstnavateli, snažte se předvést, že znáte jeho firmu a že si jej ceníte
můžete uvést vhodné referenční osoby, nejsou-li součástí životopisu
požádejte o pohovor, napište vhodná data/časy, kdy by vám to vyhovovalo, případně kdy naopak nemůžete a napište kontakt, na kterém je možné domluvit si konkrétní termín.
přiložte kvalitně zpracovaný životopis
Průvodní dopis obvykle zahrnuje tyto informace:
Vaše jméno, adresu a kontakt
Datum
Jméno, adresu společnosti
Oslovení „Vážený/á pane/í“ + příjmení nebo oslovení společnosti, pokud nepíšete konkrétní osobě.
Název pozice, o kterou se ucházíte.
Průvodní dopis by měl být tvořen třemi odstavci:
První odstavec by měl informovat o tom, za jakým účelem píšete ( reakce na inzerát, reakce na předešlou schůzku, nebo na doporučení jiné osoby, atd.) a o jakou pozici se ucházíte.
Druhý odstavec by měl obsahovat informaci o tom, proč chcete pracovat pro danou společnost a co můžete nabídnout z hlediska vzdělání, praxe a kvalifikace. Ty by měly být uvedeny ve třech krátkých větách tak, aby byly úzce spojeny s danou pracovní nabídkou. Zdůrazněte Vaše pracovní zkušenosti dle pracovní nabídky. Nezapomeňte odkázat na „více informací přikládám v životopisu“.
Poslední odstavec by měl obsahovat žádost o případnou schůzku nebo spolupráci. Dopis by měl být ukončen zdvořile s poděkováním. Nakonec se podepište a pod svůj podpis na pište čitelně Vaše jméno.
průvodní dopis by měl být osobní, určen jednotlivcům, popř. adresován na úsek dané společnosti
Funkční styl útvaru: administrativní, prostě sdělovací
Slohový postup útvaru: popisný, informační
Jazyk: spisovný
slohový postup: úvahový
funkční styl: odborný, vědecký
věcný rozhovor několika osob nad určitým tématem, je to rozprava, výměna názorů.
Cílem je věc pečlivě rozebrat z různých stránek, shromáždit argumenty a případně připravit půdu pro racionální rozhodnutí.
Vyměňovat názory si můžeme nejenom ústně, ale i písemně – např. blogy.
Pokud chceme diskutovat, musíme mít názor nebo argument, který chceme protistraně sdělit.
Diskuse vyžaduje:
věcnost – věnovat se tématu a argumentovat, nikoli napadat nebo překřikovat
otevřenost – nevylučovat nikoho, kdo může k danému tématu přispět
poctivost – podstatné informace nesmějí účastníci zatajovat nebo tvrdit něco, čemu sami nevěří
trpělivost – pochopení argumentů druhého může vyžadovat čas
zdvořilost – vyžaduje společný zájem všech na každé věcné informaci
Diskuse může být velmi užitečná pro hlubší poznání složitých jevů. Překonává přirozené jednostrannosti účastníků a zvyšuje pravděpodobnost, že se na nic důležitého nezapomnělo.
Některé diskuse jsou méně náchylné k polemikám – např. diskuse řešení v matematice.
Obtížnější je dodržet diskuse ve vědě, v právu, v politice.
