(zatím hrubé a neupravené — opravím až budu mít sílu)
Země vznikla ~ před 4,5 až 4,75 mld let
trv. 1–1,5 mld let — předgeologické (kosmologické, astrální) období
přechod ke geologickému odbobí — koncentrace nejhustších látek u středu Země
geologické období — v plastickém plášti vznikají tzv. konvekční proudy ⇒ magnetické pole
pořadí vnziku sfér: zemské jádro, plášť, prvotní atmosféra, kůra, litosféra, hydrosféra, biosféra
v nitru Země stoupá teplo a tlak v důsledku zbytkové energie radioaktivních dějů
odplynění (degazace) zemské hmoty → prav. vznik původní atmosféry
velmi hustá, bezkyslíkatá, redukční
voda, C02, CO, H2, NH3, NH4Cl, HCl, H2S, SO2
postupné snižování teploty → tuhnutí vrchní vrstvy pláště
vlivou změny objemových poměrů „popraskala“
při dalším snížení teploty zkapalňuje voda v atmosféře → vznik hydrosféry
dopadající děšť zchlazuje povrch, část se ohřívá a znovu vypařuje
část zůstává na povrchu → první vodní toky
se vznikem hydrosféry začínají geologické dějiny Země (možnost eroze)
geologické období — spojujeme s vývojem litosféry
ze sledu geologických vrstev odhadujeme jejich historický vývoj
jakmile poklesla teplota litosféry pod 1375 °C vznikl na povrchu Země „krunýř“
s jeho tuhnutím dochází k praskání
nejprve vznikají mělké zlomy, které se postupně rozšiřují do hloubky → rozdělení litosféry do základních bloků
~ před 2 mld let vznikají centra konsolidace (zklidnění) → centra zpevněný pevninských bloků (kratony) — základy budoucích kontinentů
zatím nejstarší údaje — J-AF 2,8 mld let
život vznikl pp před > 3,5mld let ⇒ malá možnost zachování zkamenělin
nejstarší mikrofosilie — 3,5–2,5 mld let — anaerobní prokaryotické org. (cyanobakterie)
sférolity — mikroskopické kuličkovité útvary (zkamenělé buň. stěny?)
stromatolity — fosilizované pozůstatky biol. činnosti — nal. v Zambii
zmenšování šelfových moří
vyvrásňování pásemných pohoří → zvětšování pevninských bloků
různorodé klima
v ovzduší větší množství CO2
Kadonské vrásnění
trvaly >2mld let
starší proterozoikum (2,5-1,8mld let)
střední proterozoikum (1,8 - 1,2 mld let)
mladší proterozoikum (1200 - 600 mil let)
trvaly 250 mil let
starší prvohory
mladší prvohory
na počátku jediný kontinent — Gondwana — zahrnuje JAM, AF, Indie, AUS, Antarktida
na S polokouli vzniká sbližováním pevninských ker Laurasia — zahrnuje SAM, EV, AS
na přelomu prvnohor a druhohor dočasné spojení Laurasie a Gonwany v jednotný kontinent — Pangea
horská pásma snadno zvětrávala → velké vrstvy úlomkovitých sedimentů
vznik prohlubní → jezerní a mořské pánve zaplněné bohatým rostlinstvem ···> ložiska černého uhlí
koncem siluru vlivem kaledonského vrásnění vzniká mohutné pásmové pohoří
variské vrásnění spojilo oddělené pevninské kry na S polokouli v Laurasii
nejmladší devon — objevují se první suchozemské rostliny, bezobratlí ž. na souši
trilobiti, graptoliti, ramenonožci(příbuzní měkkýšů), ostnokožci, korálnatci, měkkýši, ryby, krytolebci (předch. obojživelníků), dírkonošci
řasy, ryniofyty, kapraďorosty
relativní horotvorný klid
Laurasie a Gondwana dočasně spojeny v Pangeu
mohutné vrstvy jemnozrnných sedimentů (pískovce)
transgrese moře — opětovný rozpad Pangey → vznik Atlantského a oc.
mezi Laurasií a Gondwanou průliv „moře Tethys“ ···> středozemní moře
na konci křídy pásemná příkrovová pohoří — počátek alpinského v
hlavonožci, amoniti (měkkýši), belemniti (měkkýši), žraloci, dvojdyšné ryby, plazi, ryby, praptáci, savci, členovci
jehličnany, cykasy, krytosemenné r.
výrazné přemodelování reliéfu všech kontinentů Alpinským vrásněním → vznik zlomů, příkkrovů, …, vulkanická činnost
Pyreneje, Alpy, Karpaty, obl. Malé Asie, Íránská vys., Atlas, Pamír, Himálaj, Kordillery,
rozložení pevnin podobné dnešnímu
dírkonošci, plži,mlži, žraloci, ryby, obojživelníci, savci, krytosemenné r.
na počátku mohutný kontinentální ledovec na obou pólech — váže velké množství vody → pokles hladiny o víc jak 100m
pět tzv. ledových dob (glaciálnů), mezi nimi čtyři doby meziledové (interglaciály) — názývají se podle Alpských řek günz, windel, riss, würus, …
…. ,savci, předchůdci člověka
