NS člověka je trubicovitá
ovládá, řídí a kontroluje činnost všech částí organismu
umožňuje reakce na změny vnitřního a vnějšího prostředí
místo vyšší nervové a psychické činnosti

tady něco chybí
membrána neuronu
vnitřní strana nabyta kladně a naopak = membránový potenciál
uvnitř plasmatické membrány je vysoký obsah K+, nízký obsah Na+
membrána je propustná pro K+,Cl-+ málo propustná pro Na+ a nepropustná pro fosfáty (P,ATP,ADP) a bílkoviny nad 5 uhlíků
nervový vzruch
prahový podnět - podnět o min. velikosti, který vyvolává akční potenciál:
depolarizace náboje - vymění se vnitřní a vnější náboj, což vede k propustnosti pro Na+
repolarizace - K+ pronikají ven
vrácení do předchozího stavu
40-45cm dlouhý provazec nervové tkáně
uložena v páteřním kanálu
silná zhruba jako malíček
vycházejí z jader v šedé hmotě zadních sloupců
převádějí vzruchy vyvolané bolestí, teplem, chladem a tlakem do příslušné korové oblasti
vedou vzruchy ze svalových, šlachových a kloubních tělísek (proprioreceptorů v nich) — zpětná vazba, kontroluje, jestli se sval napne, jak má, jestli se šlacha nenatáhne příliš, etc.
motorické (hybné) dráhy, vedou do kosterních svalů
vychází z šedé hmoty mozku přes přední a postranní míšní provazce do motorických buněk předních míšních sloupců
pyramidová dráha
kříží se v obl. prodloužené míchy (z pravé poloviny mozku do levé poloviny míchy a naopak)
dráha práce — inervuje jemné svaly ruky
dráha řeči
přívod impulzů z mozku k volním pohybům příčně prohovaných svalů
extrapyramidová dráha
tvrdá plena = podlebice (dura mater)
měkká plena vnější = pavučnice (arachnoidea)
pod tvrdou plenou
jemná pojivová blána
měkká plena vnitřní = omozečnice (pia mater)
štěrbinovitý prostor mezi obaly vyplněn mozkomíšním mokem
čirá bezbarvá tekutina
hlavní složkou voda
malé množství bílkovin, glukosy, lipidů
Na+, Cl-, Mg2+, Ca2+
mozek v něm „plave“ → tlumí nárazyvyživovací, dopravní (distribuční) funkce
OBRÁZEK
centrální kanál míšní
IV. komora mozková
v prodloužené míše
nepárová
kanálek Sylviův
III. komora mozková
komory postranní
prodloužená mícha
Varolův most
mozeček
střední mozek
mezimozek
koncový mozek
vyplňuje zadní jámu lební
na povrchu mozešková kůra z šedé hmoty
uvnitř bílá hmota — vytváří rozvětvenou kresbu („strom života“)
oboustraně propojen se zbytkem mozku a míchou
ovlivňuje napětí kosterních svalů, reguluje rovnováhu, koordinace pohybů
složen ze dvou polokoulí (hemisfér) oddělených podélnou štěrbinou
v její hloubce se nechází vazník (corpus callosum, kalózní těleso), který je spojuje
na povrchu plášť (pallium) z šedé hmoty, vnitřek z bílé
dva typy povrchových útvarů — závity (gyrus, -i), brázdy (sulcus, -i)
čelní lalok (lobus frontalis)
temenní lalok
spánkový lalok (lobus temporalis)
týlní lalok (lobus occipitalis)
bohatě gyrifikována
povrch 2200 cm2
>14 miliard neuronů
řízení veškeré činnosti organismu
sídlo vyšší nervové činnosti
schopna registrace, analýzy, syntézy vzruchů a odpovědi na ně
korová centra
menší části kůry, většinou párové
projekce informací z různých částí těla
Brocovo řečové centrum
motorické centrum
centrum kožní citlivosti
zrakové centrum
sluchové centrum primární
sluchové centrum sekundární
část spánkového aloku
porozumění řeči
chuťové centrum
čichové centrum
vystupují ze spodiny mozku
12 párů (přes jendnotné číslo „nerv“ máme na mysli vždy celý pár)
některé pouze senzorické, jiné senzitivní nebo pouze motorické
I. nerv čichový (nervus olfactorius)
II. nerv zrakový (nervus opticus)
III. nerv okohybný (nervus oculomotorius)
motorický
inervuje okohybné svaly
IV. nerv kladkový
V. nerv trojklanný (nervus trigenius)
VI. nerv odtahovací (nervus abducens)
VII. nerv lícní (nervus facialis)
VIII. nerv předsíňohlemýžďový (nervus vestibulocochlearis)
IX. nerv jazykohltanový (n. glossopharyngeus)
smíšený
dostředivá vlákna — informace z chuťových čidel
odstředivá vlákna — svaly hltanu, příušní slinná žláza
X. nerv bloudivý (n. vagus)
smíšený
senzitivní vlákna — dolní cesty dýchací, plíce, aorta
sekretorická vlákna — slizniční žlázy DS a TS
odstředivá vlákna — parasympatikus — inervuje srdce, hladké svalstvo TS, slinivku břišní, slezinu, ledviny, nadledviny
XI. nerv přídatný (n. accesorius)
XII. nerv podjazykový
Legenda:

máte někdo lepší obrázek?
1. mozek
2. hrudní a bederní mícha
3. křížová mícha
4. vegetativní motoneurony v CNS
5. parasympatická ganglia
6. sympatická ganglia
7. sympatické nervy
zajišťují koordinovanou činnost útrobních org., hladkého svalstva, srdečního svalu, žlaz
řízení nezávislé na vědomí a vůli
reflexy probíhají autonomně
odstředivá část reflex. oblouku přerušena v nervovém uzlu (gangliu), kde se odpojuje vegetativní nervstvo od CNS
stimulace/inhibice činnosti výkonných orgánů
sympatikus
vychází z buněk v bederní a hrudní míše
zprvu společný průběh s míšními nervy
pak odbočuje → párový provazec ganglií — sympatický kmen — uložený podél páteře
zde začínají další vlákna do jednotlivých útrobních orgánů
v okolí organů vytváří nervové pleteně
parasympatikus
sympatikus
podporuje katabolické procesy (uvolňování energie)
povzbuzuje srdeční činnost, zrychluje krevní oběh
zpomaluje trávicí procesy
rozšíření očních zornic
zvýšená sekrece potu, u zvířat vzpřimování chlupů
příprava organismu na zátěž
mediátory — adrenalin, noradrenalin (→ adrenervní vlákna)
parasympatikus
soubor funkcí CNS umožňující CNS umožňující organismu kontakt s vnějším prostředím
základní fyziologická jednotka nervové činnosti je reflex — odpověď organismu na podněty z vnějšího i vnitřního prostředí pomocí NS
reflex může probíhat jen po určité dráze — reflexním oblouku
___________
| |
dostředivá _->| centrum |-\ odstředivá
dráha / |___________| | dráha
______|_____ ____v______
| | | |
| receptor | | efektor |
|____________| |___________|
(čidlo) (výkonný org.)
reflexy nepodmíněné
vrozené, dědičné, trvají po celý život
na týž podnět vždy stejná reakce
vždy po stejné dráze
centra: šedá hmota všech částí CNS vyjma koncového mozku
složitější soustava/řetězec nepodmíněných reflexů = instinkt
reflexy podmíněné
získané v průběhu individuálního života
na týž podnět se mohou vybavit různé odpovědi
podstata vzniku — dočasné spojení mezi ohnisky podráždnění v mozkové kůře
vznikají a, nejsou-li upevňovány, zanikají
centra v mozkové kůře