Dýchací soustava

okysličování krve,, zajišťuje přívod kyslíku, výměna dýchacích plynů mezi organismem a prostředím

dýchání:

množství O2 se řídí parc. tlakem 02:

když A02 roste, převažuje reakce O2+Hb→HbO2

když AO2 klesá, převažuje opačná

v plicích je A02 cca 60Torr, v tkáních 40Torr

ústí do nosohltanu

přepůlena kostní přepážkou

od dutiny ústní oddělena tvrdým a měkkým patrem, hlenové žlázky a hlenový epitel

bohatě prokrvená

propojené vlastní dutinou nosní

rezonátory hlasu

Eustachovy trubice do něj ústí

ústní část hltanu - překřížení cest dýchacích a cest trávicích

reflexivně se sklápí přes hltan, když polykáme sousto

křečovitě stažené dýchací trubice - vykašlávací reflex

chrupavčitý (epiglotis) - štítná, ohryzek, prstencová, hlasivkové - spojené klouby, vazy a svaly

hlasové vazy

vydechovaný vzduch z plic rozechvívá hlas. vazy - výška zvuku (velikost hrtanu, délka a napětí hlas. vazů a rychlost proudícího vzduchu a velikost hlasové štěrbiny)

15 až 20 podkovovitých chrupavek, které jsou vzadu spojeny vazivem a hladkou svalovinou

12-13 cm dlouhá, 1,5-1,8 cm široká

vnitřek vystlán sliznicí - tvořena řasinkovým epitelem - očistná fce

větví se na 2 průdušky (bronchi, mn. bronchus) - pravá a levá, vyztužený a vystlány jako průdušnice, zanořují a vstupují do plic 2 laloky

párový orgán (pulmo dexter - pravá, 3 laloky; pulmo sinister - levá, 2 laloky kvůli srdci)

vlastní orgány zevního dýchní

vyplňují téměř celý prostor dutiny hrudní, odděleny ve své střední rovině mezihrudní přepážkou (mediastinum)

laloky plicní se dělá na segmenty - každý má vlastní průdušku a svou vlastní cévu - odděleny od sebe vazivem

průdušky (tepny a nervy) do plic vstupuje plicní brankou - místo vstupu a výstupu (žíly a cévy)

povrch plic kryt tenkou vazivovou blánou = poplicnice - v místě branky přechází v pohrudnici - vystýlá vnitřní povrch hrudníku

pohrudniční štěrbina - mezi poplicnicí a pohrudnicí, prostor, kde kloužou po sobě, je vyplněn vazkou tekutinou - surfaktant - usnadňuje dýchací pohyby

vnitřní stavba plic - postupně se větví v plicích průdušky (strom) = bronchální strom, na průdušinky (bronchioli, cca d=1mm, nemají chrupavčitou výztuž), větví v plicní lalůčky - 1á-20 váčků, větví ve váčky, vytváří plicní sklípky (alveoly) = výdutě, stěna tvořena 1 vrstevným respiračním epitelem - difúze dýchacích plynů

součet všech povrchů útvarů plic: 80-130 mna2 (kůže na těle 1,6-1,8 mna2)

plicní ventilace - výměna dýchacích plynů mezi krví a vnitřním prostředím

dýchací pohyby - vdech (inspirium, plíce se rozpínají, aktivní děj, pracují dýchací svaly), výdech (exspirium, plíce se zmenšují)

dýchací svaly

kolem plic je podtlak (nitrohrudní) - snadné rozpínání a lepší příjem vzduchu

porušení plicní blány

negativní vnitrohrudní tlak se vyrovná s vnějším, plíce se smrští a je konec

pasivní děj, bránice se vrací na své místo, žebra poklesnou, z plic se vypustí vzduch

vdech=!výdech, v klidu 500ml vzduchu se vymění

dechová frekvence 14-18 dechl/min

za minutu, minutový dechový objem 7-9 litrů vzduchu

v klidu protéká plícemi cca 4l/min

při zátěži: 25-30 l krve/min

pro dýchání - pomocné dýchací svaly (prsní, zadní, břišní), prohloubení dýchání, částečné ovlivnění dýchání vůlí

2 typy dýchání

spirometr = měří vitální kapacitu plic

celková kapacita plic - veličina složená z vitální kapacity (aktivně vyfouklý vzduch z plic), reziduální (zbytkový objem, to, co zbyde v plicích, nesmí tam zbýt jen vakuum)

vitální kapacita (VC) = inspirační rezervní objem (IRO), dechový (respirační) objem (RO), exspirační rezervní objem (ERO)

průměrná hodnota VC = 5l (u mužů), 3,5l (u žen)

při zvýšené frekvenci dýchání: minutový objem = až 150l

vazba 02 na hemoglobin je labilní, množství závisí na parciálním (=částečnému) tlaku O2 alveolárního vzduchu

parc. tlak v O2 má:

O2 14%

CO2 5,5%

N 80,3%

O2 16%

CO2 4%

02 21%

N2 79%

CO2 0,03%

nervové

látkové

na frekvenci dýchání vliv mají i emoce

astma (astma bronchiale) - postihuje průdušky a průdušinky,

TBC

Záněty horních cest dýchacích (KHCDú

infekční zánět průdušek (branchitida)

rakovina

pneumotorax - proděravění hrudní stěny, smrštění plic díky vyrovnání tělesného tlaku s vnějším

šíření infekce - kapénková infekce (kejchání, kašlání, …)