Obsah
Krystalické látky
Dělení krystalů
Molekulové krystaly
Kovalentní krystaly
Iontové krystaly
Krystalické látky
charakteristicky anizotropní — v různých směrech se některé vlastnosti (např. rychlost světla, tvrdost) mění
každý krystal potřebuje ke svému vzniku krystalizační jádro, to může být dvojího typu:
ionizovaný atom
cizí příměs
Dělení krystalů
podle počtu krystalizačních jader dělíme látky na
monokrystaly — jedno krystalizační jádro, vždy anizotropní
polykrystaly — více krystalizačních jader, mohou se chovat za určitých podmínek izotropně, nikoli však obecně
podle tvaru — klasická šestice krystalových soustav — krychlová, šesterečná, čtverečná, kosočtverečná, jednoklonná, trojklonná [nemýlím-li se]
podle jemnosti struktury
jemnozrné — vznik při velkém počtu krystalizačních jader a rychlém vypařování
hrubozrnné — vznik při malém počtu krystalizačních jader a pomalém vypařování
podle charakteru sil — molekulové, kovalentní, elektrické
Molekulové krystaly
též
krystaly s molekulovou mřížkou
drženy pohromadě Van der Waalsovými silami
relativně slabé síly → nepříliš pevné krystaly
špatná elektrická vodivost
příklad — P
2
O
5
Kovalentní krystaly
spojeny kovalentními vazbami
nejpevnější krystaly
špatná elektrická vodivost
velký index lomu
př. — germanium
Iontové krystaly
soudržnost dána elektrickými silami
relativně měkké
průsvitné
dobře rozpustné, zvláště ve vodě
při vysokých teplotách (příp. v roztoku) vedou el. proud
př. — sůl kamenná