všechny typy jmen nejsou stejně frekventované a produktivní (produktivní = živé a atraktivní - tj. přitažlivé pro jiné morfologické typy)
Přejímání tvarů produktivních vzorů
od vzorů méně produktivních přechází ke vzorům více produktivním
nejvíce u jmen typu píseň a kost (např. lodi - lodě; loďmi - loděmi; zdem - zdím; zdech - zdích)
vzoru kost se pevně drží jen stará jména např. řeč, věc a skupina jmen tvořených příponou -ost
Zachování kmenové souhlásky popř. samohlásky
jména, která měnila kmenovou souhlásku (např. h → z; k → c; ch → š; r → ř) nebo kmenovou samohlásku (krácení á, í), si ji stále častěji zachovávají
koncovky -ích - -ách
balíčcích - balíčkách
rybníčcích - rybníčkách
střediscích - střediskách
jablcích - jablkách
u zdrobnělin středního rodu - výhradně -ách - např. městečkách, jablíčkách
mužská jména zakončená na -k a -ch
potoce - potoku
jazyce - jazyku
kožiše - kožichu
Nedochází ke krácení kmenové samohlásky
rozšíření ve straší češtině
dnes - nejčastější krácení ženských jmen ve 2. p. mn. č. např blána - blan; brána - bran; popř. i v jiných pádech např. síla: silou - sílou; silám - sílám; silách - sílách; silami - sílami