Slova dosazujeme do vět podle určitých pravidel
Jednotkou slovní zásoby nejsou jen slova, ale i slovní spojení (2 či více slov, která mají význam jako celek, po rozdělení by nedávala smysl, např. chytat lelky, vzít nohy na ramena)
Frazeologická spojení = rčení, pořekadla, pranostiky, přísloví
Víceslovné názvy se vyskytují i mezi odbornými termíny
Nejširší celek slovní zásoby tvoří slova, která pojmenovávají danou věc
V menším počtu zájmenné tvary, které nepojmenovávají, ale poukazují
Zvláštní funkci mají citoslovce – nemají gramatický význam, vyjadřují zvuky, pocity,…
Gramatická slova (předložky, spojky, částice) – mají svůj význam, ale uplatňují ho jen v gramatických konstrukcích
Vlastní jména se nepočítají do slovní zásoby, protože nemají obecný význam
Některá vlastní jména se staly obecnými (Pascal, Rentgen,…)
Nemůžeme spočítat kolik je v jazyce slov, protože stále vznikají nová
Současný jazyk – jazyk 3 generací (zhruba 50 let)
Nikdo nezná celou slovní zásobu (závisí na zájmech, vzdělání, pohlaví…)
Člověk používá 5-10 tisíc slov