Vznik a geologický vývoj Země

(zatím hrubé a neupravené — opravím až budu mít sílu)

• Země vznikla ~ před 4,5 až 4,75 mld let
• trv. 1–1,5 mld let — předgeologické (kosmologické, astrální) období
  • Země zpočátku téměř homogení
• přechod ke geologickému odbobí — koncentrace nejhustších látek u středu Země
• geologické období — v plastickém plášti vznikají tzv. konvekční proudy ⇒ magnetické pole
• pořadí vnziku sfér: zemské jádro, plášť, prvotní atmosféra, kůra, litosféra, hydrosféra, biosféra
• v nitru Země stoupá teplo a tlak v důsledku zbytkové energie radioaktivních dějů
• odplynění (degazace) zemské hmoty → prav. vznik původní atmosféry
  • velmi hustá, bezkyslíkatá, redukční
  • voda, C02, CO, H2, NH3, NH4Cl, HCl, H2S, SO2
• postupné snižování teploty → tuhnutí vrchní vrstvy pláště
• vlivou změny objemových poměrů „popraskala“
• při dalším snížení teploty zkapalňuje voda v atmosféře → vznik hydrosféry
• dopadající děšť zchlazuje povrch, část se ohřívá a znovu vypařuje
• část zůstává na povrchu → první vodní toky

• se vznikem hydrosféry začínají geologické dějiny Země (možnost eroze)
• geologické období — spojujeme s vývojem litosféry
• ze sledu geologických vrstev odhadujeme jejich historický vývoj

• jakmile poklesla teplota litosféry pod 1375 °C vznikl na povrchu Země „krunýř“
• s jeho tuhnutím dochází k praskání
• nejprve vznikají mělké zlomy, které se postupně rozšiřují do hloubky → rozdělení litosféry do základních bloků
• ~ před 2 mld let vznikají centra konsolidace (zklidnění) → centra zpevněný pevninských bloků (kratony) — základy budoucích kontinentů
• zatím nejstarší údaje — J-AF 2,8 mld let

• život vznikl pp před > 3,5mld let ⇒ malá možnost zachování zkamenělin
• nejstarší mikrofosilie — 3,5–2,5 mld let — anaerobní prokaryotické org. (cyanobakterie)
• sférolity — mikroskopické kuličkovité útvary (zkamenělé buň. stěny?)
• stromatolity — fosilizované pozůstatky biol. činnosti — nal. v Zambii

• zmenšování šelfových moří
• vyvrásňování pásemných pohoří → zvětšování pevninských bloků
• různorodé klima
• v ovzduší větší množství CO2
• Kadonské vrásnění
• trvaly >2mld let

• starší proterozoikum (2,5-1,8mld let)
  • v ovzduší 1/100 dnešního množství O2
  • přechod něktrerých organismů k aerobnímu metabolismu
• střední proterozoikum (1,8 - 1,2 mld let)
  • začátek rozvoje eukaryotických organismů
• mladší proterozoikum (1200 - 600 mil let)
  • vývoj výcebuněčných organismů (složených z eukaryotických buněk)
  • naleziště
    • Bitter Spring (AUS) — fosilie sinic, hnědých a zelených řas, zbytky hub
    • tzv. ediakarská fauna — pozůstatky živočichů bez vivinutých pevných schránek (předpokládány vztahy k žahavcům, kroužkovcům a ostnokožcům)
    • české stromatolitové pásmo (mezi Klatovy a Rokycany) — buližníky — šedočerné horniny s příměsí grafitu, pp. org. původu — objeveny naše nejstarší fosilie připomínající sinice, fosilizované metabolity — kuličkovité stromatolity

• trvaly 250 mil let
• starší prvohory
  • kaledonské vrásnění
• mladší prvohory
  • variské (hercynské) vrásnění
• na počátku jediný kontinent — Gondwana — zahrnuje JAM, AF, Indie, AUS, Antarktida
• na S polokouli vzniká sbližováním pevninských ker Laurasia — zahrnuje SAM, EV, AS
• na přelomu prvnohor a druhohor dočasné spojení Laurasie a Gonwany v jednotný kontinent — Pangea
• horská pásma snadno zvětrávala → velké vrstvy úlomkovitých sedimentů
• vznik prohlubní → jezerní a mořské pánve zaplněné bohatým rostlinstvem ···> ložiska černého uhlí
• koncem siluru vlivem kaledonského vrásnění vzniká mohutné pásmové pohoří
• variské vrásnění spojilo oddělené pevninské kry na S polokouli v Laurasii
• nejmladší devon — objevují se první suchozemské rostliny, bezobratlí ž. na souši
• trilobiti, graptoliti, ramenonožci(příbuzní měkkýšů), ostnokožci, korálnatci, měkkýši, ryby, krytolebci (předch. obojživelníků), dírkonošci
• řasy, ryniofyty, kapraďorosty

• relativní horotvorný klid
• Laurasie a Gondwana dočasně spojeny v Pangeu
• mohutné vrstvy jemnozrnných sedimentů (pískovce)
• transgrese moře — opětovný rozpad Pangey → vznik Atlantského a oc.
• mezi Laurasií a Gondwanou průliv „moře Tethys“ ···> středozemní moře
• na konci křídy pásemná příkrovová pohoří — počátek alpinského v
• hlavonožci, amoniti (měkkýši), belemniti (měkkýši), žraloci, dvojdyšné ryby, plazi, ryby, praptáci, savci, členovci
• jehličnany, cykasy, krytosemenné r.

• výrazné přemodelování reliéfu všech kontinentů Alpinským vrásněním → vznik zlomů, příkkrovů, …, vulkanická činnost
• Pyreneje, Alpy, Karpaty, obl. Malé Asie, Íránská vys., Atlas, Pamír, Himálaj, Kordillery,
• rozložení pevnin podobné dnešnímu
• dírkonošci, plži,mlži, žraloci, ryby, obojživelníci, savci, krytosemenné r.

• na počátku mohutný kontinentální ledovec na obou pólech — váže velké množství vody → pokles hladiny o víc jak 100m
• pět tzv. ledových dob (glaciálnů), mezi nimi čtyři doby meziledové (interglaciály) — názývají se podle Alpských řek günz, windel, riss, würus, …
• …. ,savci, předchůdci člověka