==== Ekonomie ==== * společenská věda, která zkoumá nejobecnější zákonitosti hospodářského života každé společnosti ==== Ekonomika ==== * oblast společenské praxe, která zahrnuje především výrobu statků a služeb, jejich směnu a spotřebu * využívá poznatků ekonomie == 3 základní ekonomické otázky == * 1. Co a kolik vyrábět? (o tom rozhoduje každodenně zákazník na trhu ) * 2. Jak vyrábět? (s využitím jaké technologie a jakých zdrojů, o tom rozhoduje konkurence mezi výrobci ) * 3. Pro koho vyrábět? (určuje každodenní střet nabídky a poptávky) == Statky == * veškeré prostředky, které uspokojují potřeby člověka * dělíme na 3 druhy * volné statky = volně dostupné (voda, vzduch) * ekonomické statky = jsou výsledkem nějaké výrobní činnosti * nehmotné statky = výtvor duševní činnosti člověka (kniha, obraz) == Služby == * každá užitečná lidská činnost uspokojující lidské potřeby bez jakéhokoli zpředmětnění * dělíme na 2 druhy * věcné = zaměřené na obnovu hmotných statků (opravy) * osobní = zaměřené na člověka a jeho potřeby (dovolené, lázně) === Výrobní faktory === == Práce == * cílevědomá, uvědomělá lidská činnost, jejíž množství je podmíněno počtem lidí a jejich schopnostmi, intenzitou a délkou pracovní doby == Kapitál == * trojí podoba * peněžní * věcná (stroje) * nehmotná (know-how) == Přírodní zdroje == * většinou omezené (ropa, zemní plyn, uhlí) == Náklady Obětované Příležitosti (NOP) == * vždy porovnávéme volbu s tím, čeho se v její prospěch musíme vzdát * náklady = způsob využití omezených zdrojů (čas, peníze) * náklady musí přinášet výnos = konečný výsledek – výnos je vyšší než náklady === Hranice produkčních možnstí === * Z omezených zdrojů lze různými kombinacemi vyrobit různý počet výrobků * (Obrázek chybí) * Body na křivce označujeme: * Ex = efektivní body - nelze vyrobit více statků, aniž by se snížila výroba jiných * Nx = neefektivní body – zdroje nejsou plně využity, lze zvýšit výroba jednoho statku aniž by se snížila výroba jiných * Cílem každého výrobce je vyrábět co nejefektivněji = co nejvíce se přiblížit HPM * Efektivnost = výroba při plném využití ekonomických zdrojů * Míra efektivnosti = vzdálenost od HPM === Koloběh tržní ekonomiky === * (obrázek chybí) *Vnitřní koloběh – tok výrobků a výrobních faktorů *Vnější koloběh – peněžní tok *Podmínkou fungování tohoto koloběhu je zajištění poptávky (=výdaje na výrobky a služby) ==Jednotlivci== * spotřebitelé nakupující výrobky * nabízejí firmám práci nebo pronájem pozemků * získávají mzdu nebo rentu == Firmy == * produkují výrobky * vyplácejí mzdy a renty = náklady ==== Základní tržní kategorie ==== == Nabídka (Supply) == * množství zboží, které výrobci dodávají na trh za určitou cenu * Agregátní nabídka * souhrn všech zamýšlených prodejů se kterými výrobci přicházejí na trh * určena 2 faktory – objem výroby všech výrobků a cenami, za které tyto výrobky chtějí prodat * Individuální nabídka = nabídka 1 výrobce * určena 2 faktory – množství výrobků tohoto výrobce a cenou, za kterou je chce prodat * 2 proměné – Q (quantity) a p (price) * vztah mezi nimi vyjadřuje křivka nabídky * (obrázek chybí) * Charakter křivky nabídky odpovídá zákonu rostoucí nabídky = růst ceny vyvolá růst nabídky a opačně * Posun křivky doleva = vyšší cena za méně výrobků = dražší výrobek, důvod: růst cen surovin * Posun křivky doprava = stejná cena za více výrobků = levnější výrobek, důvod: snížení poptávky == Poptávka (Demand) == * množství zboží, které jsou spotřebitelé ochotni zakoupit za určitou cenu * Agregátní nabídka = souhrn všech zamýšlených koupí na trhu * určena 2 faktory – objem zboží, které chtějí spotřebitelé koupit a cenou, kterou jsou ochotni za ně zaplatit * Individuální nabídka = poptávka jednoho spotřebitelo * poptávka po produkci jednoho výrobku * Složitější definice než u nabídky, všichni chtějí nakupovat ale nemají dost peněz, zajímá nás koupěschopná poptávka, tedy to co si lidé skutečně koupí. 2 proměné – Q (quantity) a p (price) - vztah mezi nimi vyjadřuje křivka poptávky * (obrázek chybí) * Charakter křivky poptávky je klesající, odpovídá zákonu klesající poptávky = růst ceny vyvolá pokles poptávky a opačně == Cena (Price) == * směný poměr zboží k penězům, který se formuluje na trhu * (obrázek chybí) * Bod E – rovnovážná cena = nabídka a poptávka jsou v rovnováze – spotřebitelé vykoupí veškeré zbožína trhu * Q2 = zboží, které na trhu zůstane neprodáno * Q3 = zboží, které na trhu chybí a o které by spotřebitelé měli zájem == Konkurence == * Celá ředa druhů konkurence * Nejdůležitější je tzv. tržní konkurence = proces, ve které se střetávají různé zájmy různých účastníků trhu přičemž každý chce realizovat svoje záměry * Peněžní forma konkurence = konkurence mezi nabídkou a poptávkou – výsledkem je cena – výrobce cenu určí, spotřebitel buď nakoupí nebo ne, když ne, výrobce musí cenu snížit * Cíl snížení ceny * krátkodobě – odlákat zákazníka od konkurence k sobě * sezonní – snaha vyprázdnit skladové prostory * Formy necenové konkurence * růst kvality * růst inovace * reklama * obalová technika * poskytování různých slev a nákupy na splátky * kulturnost prodeje (interiér prodejny, prodavači) ==== Mezníky ve vývoji ekonomie ==== * Ekonomická myšlenka začíná u Aristotela, vyvíjí se ve středověku (normativní teorie – určování cen výrobků, úrokových sazeb,...) == Merkantelisté == * První ekonomická škola * 17. – 18. Stol * snaha navrhnout takovou ekonomickou politiku, která by podporovala na jedné straně rozvoj vojenství a na straně druhé fungování právě vznikajících a rozvíjejících se států (Francie, Anglie, Prusko) * obhajovali hromadění cenných kovů, podporovali některá protekcionalistická opatření – jejich snahy se minuly účinkem == Fyziokraté == * reagují na snahy Merkantelistů * hlavní představitel – Queshay (osobní légař madame Pompadour) == Adam Smith (1723-1790) == * zakladatel ekonomické teorie (moderní ekonomické vědy) * skot * napsal 900 stránkový spis Bohatství národů vydán roku 1776 – zrod moderní ekonomické vědy * teorie neviditelné ruky trhu – 1. Model tržního ekonomického systému, která říká že soukromé vášně a touhy lidí jsou vedeny směrem kdy uspokojují zájmy celé společnosti == Thomas Robert Malthus (1766-1834) == * dvě role – jako demograf a jako ekonom * Esej o principu populace a jeho působení na budoucí zlepšování společnosti – koncepce železného zákonu mezd = růst populace povede k poklesu dělnických mezd na minimum * Zásady politické ekonomie == David Ricardo (1772-1823) == * neoklasické teorie moderní ekonomie * žid, oženil se s nežidovkou, otec ho vydědil, měl 800 liber, za 12 let zbohatl jako makléř * Zásady politické ekonomie a zdanění – mimořádný ohlas, teorie renty a teorie mezinárodního obchodu === Neoklasické ekonomické teorie === * 2 polovina 19 století – 2 teorie – Marxistická a neoklasická * Rysem je orientace na mikroekonomii (sledují domácnosti a firmy) * 3 základní ekonomické teorie * rakouská - Carl Meuger * cambridgeská – Adam Marshall * lausamská – Leon Wabrace * všemi těmito školami otřásl nepříznivý ekonomický vývoj v evropě == John Mainar Keynes == * (angličan 1883-1946) * Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz; návrat k makroekonomii, „tržní ekonomika prodělala ve svém vývoji takové změny, že už nemůže fungovat na základě samoregulujících (→ tržní ekonomika nedokáže vyřešit vše, jsou oblasti života, do kterých musí zasahovat stát – př.zdravotnictví) „tatíček stát musí pomoci“ == Milton Friedman == * opak Keynse, čist kapitalista; když slyší termín sociální stát, naskakuje mu husí kůže, pravicoví stoupenci možnosti útraty: vlastní peníze pro sebe, své peníze pro jiné, peníze jiných pro vlastní potřeby, může vydávat peníze jiných lidí pro jiné; lehkomyslnost 1-4 stoupá, 3-4 veřejné plýtvání, inflace; zrušení soc.péče, ti co vydělávájí málo by měli dostávat negativní daň. * Monetarismus – moderní teorie peněz === Peníze a bankovní soustava === * původně nejjednodušší forma směny zboží byla výměna určitého počtu jedné komodity za určitý počet komodity druhé - naturální směna; * tu střídá všeobecný prostředek směny – používání mincí drahých kovů – postupně nahrazovány ruznými slitinami nebo státovkami (bankovkami) – ty jsou papírové peníze produkované bankami, kryty Au, státovky jsou papírové produkované CNB, nejsou kryty * od.1.1.1999 došlo v některých zemích EU k zavedení nové měny - € euro == Funkce peněz == * v tržní ekonomice plní peníze 3 základní funkce: * míra hodnot – míra ocenění statků a služeb * prostředek směny * uchovovatelé hodnot – uchovávají hodnoty v čase == Banky == * rozvoj peněžnictví a rozvoj tržní ekonomiky vedl ke zřízení zvláštních podniků zabývajících se obchodováním na peněžním trhu = banky → bouřlivý rozvoj bank znamená vytvoření bankovní soustavy: * 1. centrální národní banka (CNB) * 2. komerční (obchodní) banky * 3. specializované finanční instituce (směnárny...) == Centrální banka (Banka bank) == * vládou zřizovaná, na vládě nezávislá, u nás ČNB * funkce: provádí makroekonomickou regulaci množství peněz v oběhu – udržuje v rovnováze poptávku po penězích a nabídku (monetární politika) * jako jediná banka nechává tisknout peníze (emisní funkce) * určuje základní ekonomické podmínky poskytování úvěrů * provádí dozor nad celým finančním systémem, především nad komerčními bankami * pro tyto funkce CB používá několik administrativních nástrojů : * diskontní politika – určuje diskontní sazbu = výše úvěru, za který si mohou komerční banky od ČNB půjčovat * operace na otevřeném (volném) trhu = veškeré operace prostřednictvím kterých CB zvyšuje nebo snižuje množství oběživa pomocí nákupů a prodeje cenných papírů * určování povinných minimálních rezerv – určuje KB povinnost tvořit určité min.rezervy, ze kterých by v případě vyššího zájmu lidí, byla banka schopna vyplatit. ==Komerční (obchodní) banky == * tvoří nejvýznamější součást bankovní soustavy, představují soukromý podnik, jejich hlavním cílem je dosažení zisku, veškeré operace obchodních bank můžeme rozdělit na: * aktivní operace – bance přináší zisk, úvěrování- poskytování úvěrů, čím je bankovní soustava stabilnější, tím je úrok menší, podle délky, na kterou je úvěr poskytnut ( krátkodobé – do 1 roku, střednědobé do 4 let, dlouhodobé – 4 <) úrok představuje pro banku příjem, pro zákazníka náklad, některé banky vyžadují krytí * pasivní – představují náklady pro banky, zisk pro zákazníka, 2 typy vkladů ( termínované, na požádání – peníze, které si můžu kdykoliv vybrat) * zprostředkovatelské – jsou rozmanité, nejčastějším druhem je vedení účtu a zajišťování bezhotovostního platebního styku == Cenné papíry == * listiny představující určitý nárok vlastníka či osoby v cenném listě uvedené vůči tomu, kdo tento cenný papír vystavil, představuje závazek emitenta vůči komitentovi, tj. Osobě, která je oprávněná k plnění toho závazku cenné papíry plní řadu funkcí, mají řadu podob - obligace (dluhopisy, bondy) – vyjadřuje dlužnický závazek emintenta vůči každému vlastníkovi tohoto dokumentu, dlouhodobý úvěrový papír, jehož splatnost je pevně stanovena * podle emitentů: bankovní, státní, podnikové * cenné papíry obsahující písemný závazek výstavce zaplatit v určité době na určitém místě určitou finanční sumu – směnečnou sumu == Směnky == * musí obsahovat: název směnka v textu listiny, bezpodmínečný závazek zaplatit, příkaz k zaplacení, směnečnou sumu (číslem i slovy), měnu, jméno výstavce, dobu a místo zaplacení, jméno reminenta, datum a místo vystavení, vlastnoruční podpis výstavce == šek == * cenný papír, kterým majitel účtu v peněžním ústavu přikazuje tomuto ústavu zaplatit doručiteli šeku danou částku, vyhotovují se na formulářích určitého peněžního ústavu, jejich soubor v přesně stanoveném počtu tvoří šekovou knížku – šek musí být krytý == Akcie == * cenné papíry poskytující svému majiteli podíl na zisku, ale i na ztrátě podniku, které ty akcie patří ( dividenda – podíl) * kmenové akcie – bez zvláštních práv a omezení * managerské (prioritní) akcie – zajišťují pravidelnou výši dividenty, ale omezují právo hlasovat při rozhodování o investicích * zaměstnanecké – pouze pro zaměstnance, jako motivace pro odvádění kvalitného pracovního výkonu směnky ==== Základy makroekonomie ==== * makroekonomie je součástí ekonomie studující národní hospodářství jako celek, prostřednictvím makroekonomických agregátů: * 1. národní produkt * 2. národní důchod – nejdůležitější ukazatel * 3. míra zaměstnanosti * 4. míra inflace * vztah mezi těmito ukazateli vyjadřuje magický čtyřúhelník * (chybí obrázek) * nejdůležitějším ukazatelem je hrubý domácí produkt nebo hrubý národní produkt == HDP (v EU) == * celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za dané období výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, jsou-li vlastněni občany příslušného státu nebo cizinci == HNP(GNP) == * peněžní objem vyrobených statků a poskytnutých služeb za dané období podniky ve vlastnictví občanů příslušné země, až byly poskytnuty v dané zemi nebo v cizině * HDP v PPP – v paritě kupní síly – nejvyšší HDP v Evropě má Lucembursko == Nezaměstnanost == * makroekonomický jev procházející každou tržní ekonomikou * má negativní dopady ve sféře ekonomické i sociální, obzvlášť negativní je nezaměstnanost mládeže * za nezaměstnaného je považován: * dobrovolně nezaměstnaný – vědomě neusiluje o pracovní místo * nedobrovolně nezaměstnaný – skutečný problém, aktivně hledající práci, ale jsou neúspěšní * na tomto rozdělení je založeno dělení obyvatelstva * ekonomicky aktivní (pracující, ucházející se o práci) * ekonomicky neaktivní (nepracující, nehladající žádnou práci) * makroekonomickým ukazatelem nezaměstnanosti je míra nezaměstnanosti * míra nez.=počet nedobrovolně nezaměstnaných/aktivně pracujících == Druhy nezaměstnanosti == * 1. frikční nezaměstnanost – pracovník plynule přechází z 1 zaměstnání do druhého; nepředstavuje vážný problém státního hospodářství * 2. strukturální – souvisí se změnami ve struktuře národního hospodářství, např. Konverze (útlum) těžkého průmyslu, představuje vážné problémy * 3. cyklická – souvisí s cyklem tržní ekonomiky, v období recese je nezaměstnanost výrazně vyšší, v období konjunkce je nezaměstnanost nižší, vážný problém == Inflace == * o inflaci hovoříme tehdy, když roste celková cenová hladina výrobků a poskytovaných služeb přispívá k ekonomické nestabilitě, zvyšuje míru ekonomické nejistoty obyvatelstva, snižuje kupní sílu obyvatelstva * zvyšování cenové hladiny všech statků a služeb v daném období * vývoj inflace vyjadřujeme různými cenovými indexy * index spotřebitelských cen – velikost změny výdajů domácností na nákup spotřebního koše statků a služeb oproti některému z předešlých let * míra inflace = cenová hladina v roce t-c.h.v.r(t-1)/cenová hladina v roce (t-1) == Formy inflace == * 1. mírná inflace – v rozsahu několika %ročně, nemá žádné závažné důsledky * 2. pádivá inflace – inflace v desítkách-stovkách %ročně, výrazně zhoršuje ekonomický život, symptom nezdravého ekonomického vývoje * 3. hyperinflace – tisíce-desetitisíce % ročně = desorganizace hospodářského života př. Ge 20.leta, Maďarsko, rozvojové státy == Bilance zahraničního obchodu == * zahrnuje poměr mezi vývozem všechn vyrobených statků a dovozem * cílem každé ekonomiky je mít bilanci pozitivní (vývoz > dovoz) a vyvážet co nejvíce s vysokou přidanou hodnotou === Burzy === * jednou ze základních charakteristik cenných papírů je jejich obchodovatelnost (možnost je prodávat nebo nakupovat) * burzy – místa, kde se to děje * zboží, se kterým se obchoduje, není na burze přítomno, jejich převod probíhá dodatečně * podle předmětu obchodování je rozdělujeme: * 1) peněžní burzy – obchodují se zde s cennými papíry * 2) zbožové (komoditní) burzy – obchoduje se zde s určitým zbožím * 3) burzy lodních prostor * BCPP – burza cenných papírů Praha, od r.1992 * RM-systém – prostřednictvím internetu * pracovník na burze – burzovní makléř * konvertibilita měny = směnitelnost * konvertibilní měnu lze volně směňovat za jinou měnu * česká koruna má vnitřní konvertibilitu * kurz měny je směnečný poměr za který můžeme měnu vyměnit za jinou, určený CB === Státní rozpočet === * plní funkci finančního plánu státu a je centralizovaným fondem finančních prostředků státu na určité období * využívání státního rozpočtu představuje 1 z klíčových nástrojů každé exekutivy – rozpočtová (fiskální) politika * způsoby zdanění jednotlivých tržních subjektů * nasměrování výdajů ze státního rozpočtu (největší položkou jsou mandatorní výdaje – garantovány zákonem – obchody, dávky...) * valorizace důchodů Druhy státního rozpočtu * každá zodpovědná vláda by měla usilovat o to, aby státní rozpočet byl alespoň vyrovnaný * přebytkový – příjmy > výdaje * vyrovnaný – příjmy i výdaje jsou ve stejné výši * schodkový – výdaje > příjmy * provizorní rozpočet – neschválila ho sněmovna, je stejný jako loňský, 1/12 na měsíc * vedle fiskální politiky prosazuje stát své cíle pomocí monetární politiky (peněžní a úvěrové), která je zaměřena na kontrolu oběhu množství peněz a regulací úvěrových sazeb == Přechod české ekonomiky k tržnímu hospodářství == * od počátku 90.let dochází k přechodu centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní tento proces nazýváme transformací české ekonomiky * nutná opatření: * demokratizace politického a veřejného života * deetatizace (odstranění) a privatizace státních podniků * vytvoření legislativních podmínek (přijetí příslušných zákonů) * liberalizace cen, o ceně rozhoduje trh * přestavba daňové soustavy * vytvoření dostatečné sítě bank, které odpovídají potřebám tržní ekonomiky * přechod ke konvertibilní měně, popř. Přechod na Euro * jeden z klíčových úkolů byla privatizace → probíhá několika způsoby * restituce – vrácení majetku jeho původním vlastníkům * velká privatizace – převedení velkých státních podniků do soukromých rukou, nejč. prostřednictvím veřejných aukcí * malá privatizace – menší podniky * „holandská dražba“ - „kupovaná privatizace“ == Hospodářský cyklus == * sledujeme-li hospodářský vývoj v čase, zjistíme, že se nerovnoměrně opakuje – fáze růstu se střídají s fázemi poklesů = hospodářský cyklus * hospodářským cyklem rozumíme opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem (vytvořeným při plném využití pracovních sil) a skutečným produktem Národního hospodářství – NH * pravidelné kolísání má určitou pravidelnost, můžeme hovořit o 4 fázích * recese * sedlo * expanze * vrchol * pokud HDP klesá po 2 následující kvadráty, hovoříme o recesi, pokud je obzvláště velká, hovoříme o depresi → výrazný pokles agregátní poptávky, zvláště u statků dlouhodobé spotřeby * prudce klesají investice do budov a technologií * výrazně roste nezaměstnanost * v určitém bodě se recese zastavuje – sedlo, dochází k vyrovnání nabídky a poptávky na nízké úrovni → dochází k postupnému oživení ekonomiky, růstu agregátní poptávky i u zboží dlouhodobé spotřeby, výrobci více investují do technologií, pokles nezaměstnanosti * vrchol – dojde k zastavení růstu === Světová ekonomika === * v současnosti není ekonomika a ekonomické procesy jednotlivých států vymezena jejich hranicemi ekonomické procesy přesahují její hranice → ekonomické integrace, vznik nadnárodních institucí v dnešní světové ekonomice rozeznáváme 3 hlavní ekonomická centra: * Severní Amerika * Evropská unie * Jihovýchodní Asie (Japonsko) * stále významnější roli hrají NIZ (asijští tygři) – Taiwan, J.Korea, Hongkong, Singapur * Severní Amerika – v rámci integračních procesů byla vytvořena NAFTA = severoamerická zóna volného obchodu * 1993 – země vyšegradské 4 (PL, CZ, SK, Maďarsko), 1995 - + SLO → středoevropská zóna volného obchodu CEFTA * k podpoře mezinárodní ekonomické spolupráce vznikají v 1944 v Bretton Woods tz. Brettonwoodské organizace: * MMF a SB (SB pro obnovu a rozvoj) * v čele MMF je evropan ( D.Strauss Kahn), v čele SB američan (R.Zoellick) * generální prezident MMF je volen na 5 let s možností 1 znovuzvolení * sídlem MMF je Paříž, SB je Washington * OECD – mezinárodní organizace odstraňující překážky při výměně zboží * G7 (8) – skupina 7 nejvyspělejších zemí světa * WTO – světová obchodní organizace – vznikla po rozpadu GATT (poznámky psala Bára, Míša K. úprava pro poznamky.ofight.org - Vašek F.(sry za případný chyby ve formátování, moc sem to neřešil)) (Někdo může doplnit obrázky) Neručim za správnost ani kompletnost... [[zsv:ekonomie neformátovaná|ekonomie neformátovaná-komplet]]