====== Vznik a geologický vývoj Země ====== //(zatím hrubé a neupravené --- opravím až budu mít sílu)// * Země vznikla ~ před 4,5 až 4,75 mld let * trv. 1–1,5 mld let — předgeologické (kosmologické, astrální) období *Země zpočátku téměř homogení * přechod ke geologickému odbobí — koncentrace nejhustších látek u středu Země * geologické období — v plastickém plášti vznikají tzv. konvekční proudy => magnetické pole * pořadí vnziku sfér: zemské jádro, plášť, prvotní atmosféra, kůra, litosféra, hydrosféra, biosféra * v nitru Země stoupá teplo a tlak v důsledku zbytkové energie radioaktivních dějů * odplynění (degazace) zemské hmoty -> prav. vznik původní atmosféry *velmi hustá, bezkyslíkatá, redukční *voda, C02, CO, H2, NH3, NH4Cl, HCl, H2S, SO2 * postupné snižování teploty -> tuhnutí vrchní vrstvy pláště * vlivou změny objemových poměrů "popraskala" * při dalším snížení teploty zkapalňuje voda v atmosféře -> vznik hydrosféry * dopadající děšť zchlazuje povrch, část se ohřívá a znovu vypařuje * část zůstává na povrchu -> první vodní toky * se vznikem hydrosféry začínají geologické dějiny Země (možnost eroze) * geologické období — spojujeme s vývojem litosféry * ze sledu geologických vrstev odhadujeme jejich historický vývoj ===== Prahory (archaikum = acheozoikum) ===== * jakmile poklesla teplota litosféry pod 1375 °C vznikl na povrchu Země "krunýř" * s jeho tuhnutím dochází k praskání * nejprve vznikají mělké zlomy, které se postupně rozšiřují do hloubky -> rozdělení litosféry do základních bloků * ~ před 2 mld let vznikají centra konsolidace (zklidnění) -> centra zpevněný pevninských bloků (kratony) — základy budoucích kontinentů * zatím nejstarší údaje — J-AF 2,8 mld let * život vznikl pp před > 3,5mld let => malá možnost zachování zkamenělin * nejstarší mikrofosilie — 3,5–2,5 mld let — anaerobní prokaryotické org. (cyanobakterie) * sférolity — mikroskopické kuličkovité útvary (zkamenělé buň. stěny?) * stromatolity — fosilizované pozůstatky biol. činnosti — nal. v Zambii ===== Starohory (proterozoikum) ===== * zmenšování šelfových moří * vyvrásňování pásemných pohoří -> zvětšování pevninských bloků * různorodé klima * v ovzduší větší množství CO2 * Kadonské vrásnění * trvaly >2mld let * starší proterozoikum (2,5-1,8mld let) *v ovzduší 1/100 dnešního množství O2 *přechod něktrerých organismů k aerobnímu metabolismu * střední proterozoikum (1,8 - 1,2 mld let) *začátek rozvoje eukaryotických organismů * mladší proterozoikum (1200 - 600 mil let) *vývoj výcebuněčných organismů (složených z eukaryotických buněk) *naleziště *Bitter Spring (AUS) — fosilie sinic, hnědých a zelených řas, zbytky hub *tzv. ediakarská fauna — pozůstatky živočichů bez vivinutých pevných schránek (předpokládány vztahy k žahavcům, kroužkovcům a ostnokožcům) *české stromatolitové pásmo (mezi Klatovy a Rokycany) — buližníky — šedočerné horniny s příměsí grafitu, pp. org. původu — objeveny naše nejstarší fosilie připomínající sinice, fosilizované metabolity — kuličkovité stromatolity ===== Prvohory (paleozoikum) ===== * trvaly 250 mil let * starší prvohory *kaledonské vrásnění * mladší prvohory *variské (hercynské) vrásnění * na počátku jediný kontinent — Gondwana — zahrnuje JAM, AF, Indie, AUS, Antarktida * na S polokouli vzniká sbližováním pevninských ker Laurasia — zahrnuje SAM, EV, AS * na přelomu prvnohor a druhohor dočasné spojení Laurasie a Gonwany v jednotný kontinent — Pangea * horská pásma snadno zvětrávala -> velké vrstvy úlomkovitých sedimentů * vznik prohlubní -> jezerní a mořské pánve zaplněné bohatým rostlinstvem ···> ložiska černého uhlí * koncem siluru vlivem kaledonského vrásnění vzniká mohutné pásmové pohoří * variské vrásnění spojilo oddělené pevninské kry na S polokouli v Laurasii * nejmladší devon — objevují se první suchozemské rostliny, bezobratlí ž. na souši * trilobiti, graptoliti, ramenonožci(příbuzní měkkýšů), ostnokožci, korálnatci, měkkýši, ryby, krytolebci (předch. obojživelníků), dírkonošci * řasy, ryniofyty, kapraďorosty ===== Durohohry (mezozoikum) ===== * relativní horotvorný klid * Laurasie a Gondwana dočasně spojeny v Pangeu * mohutné vrstvy jemnozrnných sedimentů (pískovce) * transgrese moře — opětovný rozpad Pangey -> vznik Atlantského a oc. * mezi Laurasií a Gondwanou průliv "moře Tethys" ···> středozemní moře * na konci křídy pásemná příkrovová pohoří — počátek alpinského v * hlavonožci, amoniti (měkkýši), belemniti (měkkýši), žraloci, dvojdyšné ryby, plazi, ryby, praptáci, savci, členovci * jehličnany, cykasy, krytosemenné r. ===== Třetihory (terciér) ===== * výrazné přemodelování reliéfu všech kontinentů Alpinským vrásněním -> vznik zlomů, příkkrovů, …, vulkanická činnost * Pyreneje, Alpy, Karpaty, obl. Malé Asie, Íránská vys., Atlas, Pamír, Himálaj, Kordillery, * rozložení pevnin podobné dnešnímu * dírkonošci, plži,mlži, žraloci, ryby, obojživelníci, savci, krytosemenné r. ===== Čtvrtohory (kvartér) ===== * na počátku mohutný kontinentální ledovec na obou pólech — váže velké množství vody -> pokles hladiny o víc jak 100m * pět tzv. ledových dob (glaciálnů), mezi nimi čtyři doby meziledové (interglaciály) — názývají se podle Alpských řek günz, windel, riss, würus, … * …. ,savci, předchůdci člověka